(15.00 hodin)
(pokračuje Zeman E.)
17. V oblasti věnované pracovníkům ve školství se přesněji vymezují obecné podmínky pro výkon profese pedagogických a nepedagogických pracovníků včetně školních inspektorů, nově se upravují zásady pro další vzdělávání a kariérní růst pedagogů.
17. Jsou nově zákonem upraveny podmínky vzdělávání cizinců a uznávání zahraničního vzdělání.
19. Implementují se směrnice EU, které se vztahují k uznávání způsobilosti zahraničních pedagogů se vzděláním získaným ve státech EU.
20. To bych chtěl zdůraznit, se zcela nově do zákona zavádí vzdělávání dětí migrujících pracovníků EU.
21. Jsou nově stanoveny zásady financování vzdělávání ve školách a školských zařízeních, důsledněji jsou odlišeny zdroje financování, kdy přímé výdaje na vzdělání hradí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, provozní výdaje a výdaje na reprodukci majetku hradí většinově zřizovatel s určitou možností státní dotace.
22. Přímé výdaje jsou všem školám a školským zařízením hrazeny ve stejné výši podle oboru a poskytované školské služby bez ohledu na postavení zřizovatele, a to pokud má škola nebo školské zařízení právní formu podle navrhovaného zákona.
23. Navrhuje se podpořit kraje, obce a soukromé zřizovatele dotací na provozní náklady ze státního rozpočtu.
24. Systém státní správy a samosprávy ve školství navazuje na reformu veřejné správy. Okresní úřad bude mít kompetence pouze v přerozdělování finančních prostředků a nebude již vykonávat funkci zaměstnavatele zaměstnanců škol a školských zařízení, neboť pro všechny školy a školská zařízení je navrhováno, aby získaly právní subjektivitu.
25. Kraje budou podle současného stavu nadále zřizovateli středních a vyšších odborných škol. Ředitele jmenuje a odvolává zřizovatel školy nebo školského zařízení v případě kraje se souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, v případě obce se souhlasem kraje v přenesené působnosti.
26. České školní inspekci byla upřesněna inspekční činnosti školních inspektorů a dalších pracovníků České školní inspekce a kompetence školních inspektorů.
27. Nově pojatá školská rada bude zřizována povinně ve všech školách, které poskytují vzdělávání v oborech vzdělání a v nichž absolventi získávají stupeň vzdělání.
28. Novým prvkem vzdělávacího systému, který zákon zavádí, je rada pro vzdělávání.
29. Zákonem se zavádí velice potřebný právní subjekt pro školství, tzv. školská právnická osoba.
30. Zavádí se školský rejstřík a stanoví se přesné podmínky pro jeho vedení a pro zřízení školské právnické osoby.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, výčet podstatných a potřebných změn, které předpokládá návrh školského zákona, není zdaleka úplný. Nebudu v něm ale pokračovat, protože nemám v úmyslu příliš zatěžovat vaši trpělivost. V kontextu dosavadních veřejných vyjádření některých reprezentantů politických stran však jistě chápete, že musím se vším důrazem upozornit na důsledky případného nepřijetí zákona. Jedná se zejména o tyto důsledky.
1. Nepřijetím zákona nesplní Česká republika termín, který je uváděn pro transpozici závazných předpisů EU uvedených na tzv. A-listech Evropské unie. I když národní školské systémy nejsou předmětem harmonizace s právem EU, je nezbytné, aby Česká republika implementovala obsah několika směrnic EU.
2. Není možné uskutečnit reformu maturitní zkoušky. K této reformě nás vyzvala i pravidelná Zpráva Evropské komise o pokroku České republiky v procesu přistoupení za rok 2000.
3. Ministerstvo nemůže zřizovat školy ani školská zařízení, protože od 1. ledna letošního roku pro ně nemá v právním řádu vhodnou právní formu. Obdobně není vhodná právní forma pro školy a školská zařízení zřizovaná církvemi. Ministerstvo nemůže měnit stávající školy a školská zařízení, např. slučovat, rozdělovat, reorganizovat atd., protože nelze měnit příspěvkové organizace zřízené před 1. 1. 2001.
Nelze nezmínit i další problémy. Například nebude možné zahájit tzv. kurikulární reformu a další strategické změny souvisejícími se záměry Bílé knihy národního programu rozvoje vzdělání v České republice. Není možné zahájit reformu financování školství podle nového zákona, která má zajistit rovnoprávné postavení zřizovatelů škol. Nebude možné zrušit školné v posledním ročníku mateřské školy a ve vyšších odborných školách a nebude nárok dítěte na docházku v posledním roce mateřské školy. Nebude právně dostatečně podpořeno vzdělávání žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami včetně jejich úměrné integrace do běžných škol. Nebude upraven způsob zapisování do školského rejstříku tak, aby soustava škol odpovídala rozpočtovým možnostem státu, potřebám trhu práce a kvalitě vzdělávacích záměrů předkladatele. Nebudou uspokojivě upravena práva a povinnosti škol, žáků a dalších účastníků vzdělávání vyplývající např. z Úmluvy o právech dítěte a dalších předpisů. Nebude vyřešen přístup cizinců ke vzdělávání ve středních školách v návaznosti na nově přijaté zákony o pobytu cizinců. Nebude nadále upraveno další celoživotní vzdělávání, které mohou poskytovat školy a školská zařízení včetně uznávání dříve dosaženého vzdělání. U škol zřízených kraji nebo obcemi bude přetrvávat rozporná úprava školských předpisů s úpravou v regionálních rozpočtových pravidlech. Způsob financování škol, zapisování škol do obchodního rejstříku a zároveň do školského rejstříku apod. Nebudou stanoveny podmínky výuky náboženství ve veřejných školách v souladu s Listinou základních práv a svobod. Nedojde k posílení úlohy české školní inspekce v situaci, kdy většinu škol a školských zařízení již nezřizuje stát. Nedojde v neposlední řadě ani k posílení samosprávy ve školách.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobře mě prosím pochopte. Nechci vás lacině strašit. Hovořím o těchto souvislostech proto, že si plně uvědomuji vážnost této chvíle a mám snad s vámi společnou starost o budoucnost českého školství. Omlouvám se za slovo snad, ale použil jsem je záměrně jako reakci na skutečnost, že na opakované a dokonce i písemné nabídky k jednání o případných změnách v návrhu zákona jsem až do dnešního dne nedostal od největších kritiků žádnou přiměřenou odpověď.
Nemohu také přehlédnout, že v ostrých výhradách k návrhu zákona často prakticky absentují racionální prvky, konkrétní a skutečně promyšlené požadavky, a to pomíjím případy, kdy si autoři drtivé kritiky zákon ani pořádně nepřečtou. Naopak musím právě dnes připomenout, že odbory, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, školské asociace, Rada pro vzdělávací politiku a představitelé dalších významných subjektů přes všechny výhrady důrazně doporučují, aby Poslanecká sněmovna umožnila zákon projednat ve druhém čtení.
***