(14.50 hodin)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chci v tomto případě říci, že si velice vážím rozhodnutí předsedy sněmovny nedat v takovémto případě hlasovat o procedurální námitce, a chci říci proč. Protože předseda sněmovny tímto postupem dává jasně najevo, že není možné, aby kterýkoli z poslanců - ať z vlády, nebo z opozice - do budoucna namítal hlasování, protože u tohoto hlasování nebyl. A ono nezáleží, jestli ho těsně nedoběhl asi o jednu vteřinu, nebo jestli na něj nepřišel o půl hodiny, nebo ho bude namítat druhý den, protože zde nebyl, protože byl nemocný. Obávám se, že pakliže bychom vyšli vstříc takovéto procedurální námitce, kterou vznesl pan poslanec Vidím, otevřeli bychom do budoucna velice nebezpečný precedens, který by do budoucna velmi poškozoval jednání této Poslanecké sněmovny. V tomto případě prosím, aby byl respektován postup, který navrhl předseda sněmovny. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Vidím.

 

Poslanec Jan Vidím: Vážený pane předsedo, ne snad proto, že argumentace paní místopředsedkyně by mě přesvědčila, ale nehodlám trvat na své námitce vůči vašemu rozhodnutí. Netrvám na své námitce. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Už se nikdo jiný nehlásí do této procedurální rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Pak tedy konstatuji, že návrh zákona byl v této chvíli zamítnut.

 

Dostáváme se k bodu číslo

 

23.
Vládní návrh zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a některém jiném vzdělávání a o změně některých zákonů (školský zákon)
/sněmovní tisk 881/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády uvede návrh zákona ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Prosím, pane ministře.

Prosím ty, kteří jsou smutní z výsledku předchozího hlasování, aby o tom rozprávěli mimo jednací sál, a ty, kteří jsou veselí z tohoto výsledku, aby také o tom rozprávěli mimo jednací sál.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vládní návrh zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a některém jiném vzdělávání, zkráceně tzv. školský zákon. Jedná se o rozsáhlý a komplexní právní předpis, který z pohledu uplynulého desetiletí nesporně představuje nejvýznamnější a nejucelenější návrh v dané oblasti.

Návrh zákona obsahuje řadu podstatných změn. Dovolím si připomenout některé z nich.

1. Nově jsou v zákoně uvedeny zásady, na kterých je vzdělávání založeno, a obecné cíle vzdělávání jako základní interpretační pravidla pro systém vzdělávání.

2. Základním stavebním prvkem zákona už nejsou školy, ale obory vzdělávání a vzdělávací programy.

3. V zákoně je promítnuta nová koncepce přípravy kurikulárních materiálů. Bude stanoven státní program vzdělávání jako obecný rámec, v němž bude vzdělávání v České republice uskutečňováno, a ministerstvo vydá rámcové vzdělávací programy pro každý obor vzdělávání. Z rámcových vzdělávacích programů se bude vycházet při přípravě školního vzdělávacího programu, podle něhož bude probíhat výuka v každé konkrétní škole, nebo případně mohou školy využít vzorových vzdělávacích programů, které rovněž vydá ministerstvo.

4. Zákon umožňuje změnu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, uplatnění jejich práva na vzdělávání pomocí specifických forem a metod a na vytvoření takových podmínek, které jejich vzdělávání umožní. Odlišují se zvláštní vzdělávací potřeby žáků zdravotně postižených, zdravotně znevýhodněných a sociálně znevýhodněných od vzdělávacích potřeb žáků nadaných a talentovaných. Dosavadní zvláštní školy budou základními školami se zvláštním vzdělávacím programem.

5. Výslovně jsou upraveny základní povinnosti školy a školského zařízení, dětí, žáků, studentů, popř. jejich zákonných zástupců a zdůrazněna ochrana práv dětí, žáků a studentů, včetně práva na informace.

6. V předškolním vzdělávání se nově uplatňuje právo na umístění dítěte do posledního ročníku mateřské školy před zahájením povinné školní docházky.

7. Mateřské školy, základní umělecké školy a jazykové školy jsou nově řazeny mezi školy.

8. V systému povinné školní docházky dochází k několika změnám. Umožňuje se jiný způsob plnění povinné školní docházky v prvním až pátém ročníku tzv. individuálním vzděláváním za předpokladu, že budou splněny nově zákonem stanovené podmínky pro individuální vzdělávání.

9. Nově jsou zákony upraveny též podmínky menšinového školství a podmínky vyučování náboženství.

10. V základním vzdělávání se zákonem zavádějí přípravné třídy pro děti sociálně a komunikačně nezralé s cílem napomoci vyrovnat vývoj těchto dětí a umožnit jim pokračovat bez větších problémů společně se svými vrstevníky.

11. Ve středním vzdělávání se zavádí nový stupeň vzdělání, středním vzdělání, kteří získají vedle absolventů jedno- a dvouletých oborů i úspěšní absolventi druhých ročníků čtyřletých, popř. víceletých oborů vzdělání středních škol jako narovnání směrem k mezinárodní klasifikaci vzdělání ISCED.

12. V přijímání do střední školy lze nově uplatnit možnost přijímat žáky pro několik příbuzných oborů do společného prvního ročníku a přijímat žáky do vyšších ročníků s možností započítání předchozího studia.

13. Změnou, která nepochybně vyvolala ostré diskuse, je postupný útlum víceletých gymnázií s výjimkou těch, která vznikla na základě mezinárodních dohod, a to především s ohledem na snahu odstraňovat selektivitu ve vzdělávání, rozdělování dětí podle spíše sociálních kritérií než studijních, předčasnost volby vzdělávací dráhy atd.

14. Základní systémovou změnou je zavádění nového pojetí maturitních zkoušek, které by mělo posílit vážnost a úroveň této zkoušky. Rozlišením maturitní zkoušky na část společnou, která bude stanovena státem, a část školní, v níž se projeví profilace školy, bude možno ověřit jak kompetence, které jsou vyžadovány od všech absolventů středních škol obecně, tak kompetence, které jsou charakteristické pro profil absolventa v daném oboru vzdělání.

15. Nově se navrhuje zrušit školné ve vyšších odborných školách, a to především s ohledem na skutečnost, že nebylo zavedeno na vysokých školách.

16. Nově je zařazena samostatná hlava o dalším vzdělávání, kromě jiných forem dalšího vzdělávání, tedy do vzdělávání dospělých se zavádí pomaturitní odborné studium, které je určeno pro absolventy středních škol, kteří ukončili studium maturitou a v terciárním vzdělávání si chtějí doplnit vzdělávání mimo systém oborů VOŠ nebo studijních programů vysokých škol.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP