(9.30 hodin)
(pokračuje Kladívko)
Výbor pro obranu a bezpečnost na svých dvou schůzkách se velice pečlivě zabýval především tou částí zákona, která mění zákon o Policii České republiky. Při prvním jednání o tomto zákonu jsme diskutovali o obecné rovině, ve které jsme se ptali na důvody, které vedly předkladatele k navrhovaným změnám. Při druhé části jednání v podrobné rozpravě jsme posílili tým, který se zabýval touto debatou, i o zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, takže při projednávání ve výboru pro obranu a bezpečnost byla k dispozici poměrně silná sestava, ať to byl za předkladatele náměstek ministra spravedlnosti dr. Baxa, policejní prezident generál Kolář a zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.
Výbor pro obranu a bezpečnost přijal usnesení, které vám bylo rozdáno pod číslem 785/2, ve kterém navrhuje Poslanecké sněmovně schválit tento návrh zákona, a to ve znění čtyř pozměňovacích návrhů, které výbor pro obranu a bezpečnost přijal. Myslím si, že tři z těchto návrhů po diskusi se zpravodajem ústavně právního výboru panem kolegou Výborným jsou celkem shodné. Dohodli jsme se, že takovéto znění by bylo vhodné a možné, aby sněmovna schválila.
Jeden bod, který se týká § 88/A - zde již pohled ústavně právního výboru na tuto změnu prezentoval pan kolega Výborný. Výbor pro obranu a bezpečnost k tomu má poněkud odlišný názor. Týká se to přesně té věty, kde ÚPV dává možnost zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, hlavně při trestném činu, který je zvlášť závažný. Domníváme se, že je třeba rozšířit toto působení a dát předsedovi senátu a v přípravném řízení soudci možnost, aby on posoudil, jaká je závažnost tohoto činu, a samozřejmě s jeho souhlasem udělit souhlas s tím, že je třeba zjistit údaje o telekomunikačním provozu.
Druhá část § 88/A, jak to navrhuje výbor pro obranu a bezpečnost, vlastně dává zpět do tohoto návrhu zákona pasáž, která byla v zákonu o Polici ČR a která zněla, že v případě, kdy je to nezbytně nutné, může být údaj o skutečném telekomunikačním provozu sdělen pouze na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu.
Reagujeme tím na to, že v některých případech může dojít k prodlevě několika desítek minut nebo hodin. Samozřejmě v některých zvlášť závažných trestných případech, jako je např. únos, několik desítek minut rozhoduje o tom, zdali orgány činné v trestním řízení mohou kvalitně zasáhnout. Samozřejmě i tato úprava je poté podrobena zpět rozhodnutí příslušného soudu. V případě, že soud zjistí, že nebylo nutné získávat údaje o skutečném telekomunikačním provozu, rozhodne o tom, že tyto údaje musí být zničeny.
To je asi i moje vysvětlení reakce na kolegu Výborného. Jinak samozřejmě výbor pro obranu a bezpečnost při svém projednávání také postupoval celkem jednomyslně a při hlasování o jednotlivých návrzích byly tyto návrhy přijaty všemi přítomnými zástupci politických stran ve výboru pro obranu a bezpečnost. Rovněž závěrečné usnesení výboru bylo přijato jednomyslně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásila paní poslankyně Marie Machatá.
Poslankyně Marie Machatá: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, na úvod k projednávané novele trestního řádu a souvisejících zákonů mi dovolte několik slov.
Předmětný návrh je o poznání stravitelnější než předchozí návrh Ministerstva spravedlnosti. Zčásti se oprostil od voluntaristických tendencí, které neměly nic společného s reálným bojem proti zločinnosti. Žel jen zčásti. Na předkládané novele v rozporu i s důvodovou zprávou jsou totiž patrná minimálně dvě nezdravá směřování. To první je podléhání tlaku advokátní lobby, která si dokázala poradit i s avizovaným zájmem na snížení angažovanosti obhájců v přípravném řízení, když těžištěm dokazování mělo být řízení před soudem. Zájmem logickým, neboť důkazy se v přípravném řízení pouze opatřují, ale provádějí se až u soudu. Proto teprve tam by obhájce měl mít plnou možnost k uplatnění obhajoby, tj. v rámci provádění a hodnocení důkazů opatřených jednak v přípravném řízení, jednak - jak to zákon umožňuje - i stranou obhajoby.
Realitou předkládaného vládního návrhu však je další rozšíření uplatnění obhajoby v přípravném řízení. To nelze nevidět jinak než jako bianco vystavený šek advokátům, kteří si za peníze daňových poplatníků zcela neregulovaně rozhodují a mají nadále rozhodovat o rozsahu své angažovanosti v přípravném řízení.
Asi ne všichni poslanci vědí, že rozsah účasti obhájce v trestním řízení nepodléhá prakticky žádným regulím. Navíc v případě obhájce ustaveného ex offo je podle trestního řádu povinen obhájce podle jeho požadavků vymezených advokátním tarifem zaplatit stát, nikoliv ten, v jehož prospěch je obhajoba poskytována. Přitom sazba za jeden úkol v právní pomoci v trestním řízení, jehož spodní hranice délky není omezena a horní hranice doby trvání činí dvě hodiny, se pohybuje po balíčkovém snížení v roce 1997 v rozpětí od 900 do 1800 korun. Při možném navýšení za účast na úkonech mimo pracovní dobu až o 200 % - ano, slyšíte dobře, až o 200 %. Že je státu posléze dána možnost peníze vyplácené obhájcům od obviněných vymáhat, je malou náplastí. Proto se zkusme zeptat pana ministra spravedlnosti, jaká je úspěšnost tohoto vymáhání.
V tomto smyslu mi dovolte malou odbočku. Přednedávnem proběhla v médiích kampaň proti soudním znalcům vyvolaná šetřením NKÚ. Vezměme přitom na vědomí, že hodinová sazba odměny znalce je určena rozpětím 75 až 125 korun českých. Jen se divím, že dosud Parlament neatakuje znalecká lobby. Na rozdíl od ní si jejich advokátní sestra vybrala k lobbování vládní návrh trestního řádu a zdá se v tuto chvíli, že uspěla.
Druhým nezdravým směřováním, jak jsem v úvodu avizovala, je tlak policejního prezidia, kterému podlehl nejdříve ministr vnitra, posléze i vláda při schvalování předkládaného návrhu. Zamýšlenou likvidací procesní samostatnosti orgánů činných v trestním řízení, tj. jejich nezávislosti na služebním vedení při vykonávání úkonů trestního řízení, a dokonce odebráním jim jejich individuální osobní povahy a vytvořením tzv. policejních orgánů v podobě jakýchsi útvarů má vzniknout neuvěřitelné středisko koncentrované policejní moci, snadno ovládané z jediného centra. V důsledku tohoto tlaku mají zaniknout úřady vyšetřování a vyšetřovatelé jako zákonem konstituované orgány činné v trestním řízení.
V této zemi si nejeden mediální prostředek ohřál svou polívčičku na glorifikaci tzv. elitních policejních útvarů. Aby bylo jasno. Těmito útvary jsou operativní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské kriminality. Jistě jimi jsou, ale měly by jimi také být úřady vyšetřování, ať již okresní, krajské, nebo Úřad vyšetřování pro Českou republiku. Tyto úřady jsou ve spojení s dozorem ze strany státního zastupitelství prvním garantem zákonnosti přípravného řízení trestního v dosavadním pojetí.
***