(9.20 hodin)
(pokračuje Výborný)
To jsme koneckonců realizovali při projednávání občanského soudního řádu takovým rozhodnutím, že jsme dokonce hlasovali pouze dvakrát - jednou o všech návrzích ústavně právního výboru, a podruhé o celku.
Na závěr bych se vám v několika krátkých bodech pokusil charakterizovat ty změny, které jsou obsaženy v usnesení ústavně právního výboru proti původnímu textu vládního návrhu. Budu velmi stručný, nebudou to všechny změny, ke kterým došlo.
V principu ústavně právní výbor napravil jisté pochybení vládního textu, které se týkalo okolností zbavení mlčenlivosti advokátů.
Ústavně právní výbor nově zavedl možnost posílit práci Nejvyššího soudu asistenty soudců Nejvyššího soudu.
Dále jsme zpřísnili důvody a případy, ve kterých je vyloučeno vést trestní řízení vazebně, a to ještě přísněji, než to bylo původně vládou navrhováno.
Snažili jsme se nově a lépe konstruovat vyrozumívání nejbližších osob o tom, že byl někdo z jejich blízkých vzat do vazby.
Usnesení výboru také obsahuje jisté zrychlení postupu při rozhodování o svědečném, znalečném a nákladech obhajoby.
Zcela zvláštním problémem je problematika ustanovení § 88a, ke kterému se také vrátil výbor pro obranu a bezpečnost. Tam jde o zvláštní případy sledování tajemství telekomunikačního provozu, a tam se lišíme v názorech s výborem pro obranu a bezpečnost. Ústavně právní výbor je v podstatě přísnější a tyto případy dovoluje a připouští, neboť jsou nezbytné pro odhalování zločinu, ale připouští je pouze se souhlasem soudu nebo předsedy senátu, kdežto výbor pro obranu a bezpečnost je benevolentnější a připouští provádět takovéto odposlechy a sledování i ve výjimečných a neodkladných případech se souhlasem policejního orgánu. To je jeden z rozdílů.
Druhý z nich je ten, že ústavně právní výbor má za to, že tato praxe by měla být přípustná jenom u zvlášť závažných úmyslných trestných činů a u těch trestných činů, kde stíhání zavazuje ratifikovaná a vyhlášená mezinárodní smlouva, kdežto výbor pro obranu a bezpečnost je toho mínění, že takovéto vstupy do listovního a telekomunikačního tajemství jsou možné v každém trestním řízení.
Rozšířili jsme také okruh osob, které mohou být přibrány za konzultanty ať už v řízení přípravném, nebo v řízení trestním. Institut konzultantů je naprosto nový, nově byl konstruován i ve vládním návrhu, nicméně vláda předpokládala, že by výběr konzultantů mohl být prováděn pouze z osob, které - řeknu to ne úplně přesně - doporučí státní orgán nebo nějaká veřejná instituce. My se domníváme, že takové omezení není nezbytné, a došlo k rozšíření.
Co je principiálně jiné v usnesení ústavně právního výboru proti vládnímu textu, to je rozsah přezkumu rozhodnutí v rámci dovolacího řízení Nejvyšším soudem. Osnova vládní navrhovala, aby dovoláním mohla být přezkoumávána i usnesení, která vzešla z přípravného řízení, resp. byla učiněna v přípravném řízení. To považuje ústavně právní výbor za konstrukci vadnou - a nebudu se pouštět do podrobných, spíše právně teoretických výkladů, proč vadnou, souvisí to samozřejmě i s otázkou dělby moci, ale k tomu teď tečka. V každém případě jsme doporučili konzistentní text komplexního pozměňovacího návrhu týkajícího se dovolání, že by totiž dovoláním mohla být přezkoumávána jenom rozhodnutí soudu, a to ještě samozřejmě pouze některá, tj. ve věci samé, nikoli však rozhodnutí státních zástupců a jiných orgánů, které jsou činné v trestním řízení ve stadiu řízení přípravného.
To s sebou ovšem nese potřebu nějakým způsobem zajistit přezkum nezákonných rozhodnutí o zastavení nebo přerušení trestního stíhání, což je zabezpečeno zvláštní možností rušení těchto rozhodnutí cestou Nejvyššího státního zastupitelství.
Co je také významné, je to, že jsme museli nově reagovat na tzv. euronovelu zákona o Policii ČR, správně tedy zákona č. 60/2001 Sb., což si vyžádalo změny textu jak trestního řádu, tak zákona o Policii ČR. V této věci byl také činný výbor pro obranu a bezpečnost. Vládní návrh nepředpokládal, že by zůstala zachována parlamentní kontrola nad činností policejních složek při používání některé operativní techniky. Jak výbor ústavně právní, tak výbor pro obranu a bezpečnost vložily do příslušného zákona o Policii ČR a do zákona celního ustanovení, které parlamentní kontrolu zachovává.
Konečně nakonec bych chtěl připomenout, že nově se podle textu usnesení ústavně právního výboru navrhuje omezit přípustnost ukládání trestu odnětí svobody trestním příkazem, tedy bez konání hlavního líčení, toliko na trest odnětí svobody, který bude podmíněně odložen, neboť jsme tuším jeden z mála, ne-li jediný evropský stát, který dovoluje trestním příkazem bez vidění a slyšení obžalovaného uložit trest odnětí svobody až na jeden rok.
Dámy a pánové, děkuji vám, že jste vyslechli tuto zprávu zpravodaje o projednání tisku 785 v ústavně právním výboru.
Závěrem bych prosil pana předsedajícího, aby připustil i v rámci činnosti zpravodajské, nikoli v rámci obecné rozpravy, moji naléhavou a důraznou otázku na pana ministra, která souvisí s účinností zákona, zda je vskutku soudní soustava, resp. v tuto chvíli vláda, připravena na situaci, kdy by zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2002, jak výbor navrhuje.
Konečně avizuji, že jakkoli jsem byl toho mínění a vyzýval jsem vás, aby bylo střízlivě přistupováno k případným pozměňovacím návrhům, sám se do podrobné rozpravy také hlásím, neboť musím přednést některé legislativně technické pozměňovací návrhy a jeden věcný pozměňovací návrh, který se týká - řeknu to upřímně - zapomenutí předkladatele na přijetí zákona o veřejném ochránci práv, což je třeba napravit v rámci podrobné rozpravy. Tuším, že do podrobné rozpravy se také hlásí pan poslanec Kladívko jako zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost, aby spíše legislativně technicky dořešil jednu záležitost.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Věřím, že pan ministr slyšel váš dotaz, ke kterému se samozřejmě bude moci vyjádřit ve svém závěrečném slově, popř. i v rámci obecné rozpravy, pokud bude mít zájem.
Nyní bych poprosil zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost pana poslance Tomáše Kladívka, aby přednesl zpravodajskou zprávu za tento výbor.
Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, také výbor pro obranu a bezpečnost se zabýval vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, a návrhem zákona č. 140/1961, trestním zákonem.
***