(9.40 hodin)
(pokračuje Machatá)
Ať se nám to líbí, nebo ne, měly by být a musí být základním filtrem garantujícím zákonnost při zahajování trestního stíhání. Každý vyšetřovatel má předepsané vysokoškolské právnické vzdělání, více než jedna třetina vyšetřovatelů je má, další nejméně jedna třetina vyšetřovatelů má jiné vysokoškolské vzdělání a řada z nich si požadované vzdělání doplňuje, alespoň to tvrdí Ministerstvo vnitra. Pokud se úřadu vyšetřování nedaří naplnit stavy absolventy právnických fakult, je to proto, že náročná práce vyšetřovatelů je v porovnání se státními zástupci a jinými právnickými profesemi ohodnocena neúměrně málo.
Výsledky činnosti úřadů vyšetřování jsou v porovnání s tvrzením předkladatelů vládního návrhu přece jen lepší. Není to výhradně přípravné řízení, které je příčinou dlouhodobosti trestního řízení jako celku. To byl nucen přiznat i pan místopředseda vlády Rychetský. Jak by mohl tvrdit opak. Přípravné řízení trestní prováděné vyšetřovateli úřadů vyšetřování trvá od zahájení trestního stíhání do podání návrhu na obžalobu v 11 % případů do 14 dnů, ve 40 % do jednoho měsíce a v 72 % do dvou měsíců; v 95,2 % pak do šesti měsíců, vždy včetně předchozích hodnot. Pouze 4,8 % věcí je vyšetřováno přes 6 měsíců, z toho pouze 1,1 % déle než rok. Dokážeme si představit rozsah a náročnost takového vyšetřování. Řešit se mají individuální excesy z této statistiky, a ne vylévat s vaničkou i dítě.
Přirozeně, vyšetřovatelé nedosahují těchto výsledků osamoceně. Velmi důležitým prvkem v jejich práci je součinnost především se službou kriminální policie, která nejednou hraje úlohu iniciativního orgánu tj. odhaluje a objasňuje latentní trestnou činnost a zjišťuje pachatele trestných činů spáchaných neznámými pachateli a předkládá úřadu vyšetřování návrhy na zahájení trestního stíhání, resp. spolupodílí se na zjišťování důkazů a zajišťování jejich provedení v rámci vyšetřování. Jedna složka ale není druhá a ani jí být nesmí. Jde o natolik rozdílné kompetence a pravomoci, formy a metody činnosti, jakož i o naprosto odlišné mentální zaměření příslušníků těchto složek, že jejich asimilace, případně konvergence snad ani není možná a není přípustná.
Je zcela zřejmé, že pokud bude zrušen institut vyšetřovatele, naroste kriminalizace běžných projevů společnosti jako celku. Ze statistiky za rok 2000 vyplývá, že vyšetřovatelé odložili nebo vrátili policejním orgánům téměř 30 % případů, ve kterých nebyly shledány důvody k zahájení trestního řízení. Zrušením vyšetřovatelů bude odblokováno stavidlo případů, u kterých bude snaha zejména ze strany policie zahajovat trestní stíhání nebo zneužívat fáze operativního rozpracování podezřelých osob. Dojde tak zcela jistě k nárůstu počtu nedůvodně stíhaných osob a k tendenční kriminalizaci řady jednání. Naše společnost není navíc připravena na zproštěné pachatele a občany pouze policií vyšetřované hledět jako na bezúhonné.
Pokud vnímám připomínky z praxe, nemohu jinak, než na vás, vážené kolegyně a kolegové, apelovat, aby i v podmínkách trestního procesu upraveného předkládanou novelou trestního řádu zůstaly zachovány úřady vyšetřování s procesně samostatným vyšetřovatelem jako orgánem činným v trestním řízení, jemuž by vedle státního zástupce jako jedinému příslušelo oprávnění zahajovat trestní stíhání a meritorně rozhodovat podle § 171 až 173. Pokud se to podaří, bude navíc garantováno, že se při možném neúspěchu nově zaváděného zkráceného přípravného řízení a zjednodušeného řízení celý nový systém nezhroutí. Jedná se o nepříliš složitou legislativní úpravu vládního návrhu novel, která by navíc plně umožnila adaptaci státních zastupitelství a soudů na nové podmínky, a to i za situace, že současně s účinností novel nebudou tyto orgány v potřebném rozsahu personálně posíleny.
Nezůstanou-li zachovány úřady vyšetřování a dojde k jejich rozpuštění ve složitě identifikovatelné součásti policie, bude zabráněno z pohledu České strany národně sociální tomu nejdůležitějšímu, bude zabráněno nezbytnému zcivilnění úřadu vyšetřování a jeho převedení pod resort Ministerstva spravedlnosti. Bude zabráněno dalšímu kroku k vytvoření skutečně nezávislého vyšetřování trestných činů, bude zabráněno dalšímu posílení občanské právní jistoty, neboť orgány vyšetřování zůstanou nadále v područí a pod vlivem možné manipulace ze strany operativních orgánů Policie ČR, která má již z logiky zákona o Policii ČR zcela jiné úkoly než orgány činné ve vyšetřování.
Navrhovaná úprava nezlepší stávající problémy v efektivitě orgánů vyšetřování, ale situaci pouze zatemní a pro občany zneprůhlední. Bohužel ale ani nesplní základní zadání přispět k rychlé likvidaci zločinu ohrožujícího majetek, zdraví a bezpečnost slušných občanů ČR.
Tato legislativní úprava, která umožňuje námi prosazovaný model zcivilnění úřadů vyšetřování a jejich převedení mimo vliv policie a která současně zlepší situaci, je zahrnuta ve variantě 1 mých pozměňovacích návrhů. Varianta 2 pak je předkládána pro případ, že by nebyla akceptována varianta 1. Tuto druhou variantu rozvádím podrobněji neboť i při vytvoření služby kriminální policie vyšetřování je nutné podrobně zdůvodnit navrhované změny, které jsou koncepčně zcela nové. Tato varianta však podle názoru z praxe není schopna ihned garantovat při možném výše zmíněném neúspěchu zkráceného přípravného řízení a zjednodušeného řízení před soudem účinnou reakci a nápravu, a nutně si proto vyžádá odložení účinnosti novely nejméně o jeden rok. Některé navrhované změny jsou potřebné v případě jakékoliv varianty.
Pozměňovací návrhy samozřejmě předložím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, kdo se dále hlásí do všeobecné rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a zahajuji podrobnou rozpravu, do které jsou přihlášeni tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Výborný, pan poslanec Kladívko, paní poslankyně Machatá, pan místopředseda Langer, pan poslanec Doležal. Takže bych poprosil pana poslance Výborného, aby se ujal slova.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navrhuji především - a to je věcný návrh, nikoliv legislativně technický - aby za dosavadní část pátou byla vložena nová část šestá, která včetně nadpisu bude znít: "Část šestá. Změna zákona o veřejném ochránci práv".
Článek IX, pod ním text: Zákon č. 349/1999Sb., o veřejném ochránci práv, se mění takto: V § 1 odst. 2 se slovo "dále" nahrazuje slovy "a není-li dále stanoveno jinak" a slovo "zařízení" se nahrazuje slovy "dále na zařízení".
***