(9.40 hodin)
(pokračuje Tomíček)
Tady bych řekl, že jednoznačně zřizování těchto asistentů na škole je pozitivní, a myslím si, že by se tomu měla věnovat velká pozornost, i když jsem si vědom toho, že to přinese nároky na státní rozpočet a bude to otázka finanční, v každém případě je to důležité, protože co se tyto dětí naučí, tak skutečně, byť víme, že některé z nich návyky mohou postupně vzhledem k negativnímu působení prostředí, ve kterém žijí, ztratit, ale nicméně velmi je to zainteresuje, adaptují se, akceptují to a jsou potom v každém případě přínosem pro celou společnost.
Samozřejmě, že pokud toto vštípíme dětem, svezou se s tím i někteří dospělí. Mají snahu si doplnit vzdělání, změní se jejich názor třeba na rekvalifikační kursy v rámci hledání zaměstnání u úřadů práce atd. Má to i tento následný efekt. V každém případě si myslím a znovu to zdůrazňuji, že věnování pozornosti těmto asistentům, ať už v mateřských, nebo základních školách, je velmi důležité, a jsem velice rád, že v této koncepci je to obsaženo a že budou plnit úlohu, která se od nich čeká.
Na samotný závěr chci říci, že nemůžeme předpokládat, že jenom existencí této koncepce či jejím mechanickým uplatňováním máme tento problém vyřešen. Nemáme. Nezáleží jenom na této minoritě, záleží i na majoritě, jak aktivně se do celé této věci zapojí, protože na druhé straně to všechno, o čem jsem tady hovořil, a to všechno, co je obsaženo v koncepci, vyžaduje i rovnoprávný poměr a rovnoprávné jednání mezi zástupci obou komunit, žádné pochlebování, ale zase žádnou restrikci. Chce to skutečně partnerský vztah mezi jednotlivci i mezi sdruženími, a myslím si, že potom obě skupiny pochopí, že skutečně jenom toto je cesta do budoucna, jen toto je cesta nejen pochopit Romy, ale pochopit i ostatní kulturní a národnostní skupiny, které v budoucnosti snad do Čech přijdou.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má paní poslankyně Vlasta Štěpová.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegové a kolegyně, nezdržuji, neobtěžuji příliš často toto vzácné shromáždění svými projevy a velice se omlouvám, že tak činím v pátek 13., ještě navíc na Velký pátek, ale je to téma, kde se domnívám, že je nutné vystoupit a o něco pana místopředsedu vlády jako předkladatele tisku požádat.
Koncepci politiky vlády máme na stole a se zkušenostmi s poměrně početnou komunitou romskou v Semilech konstatuji, že koncepce je velice dobrá, že programy jsou široké a že kupodivu i finančních prostředků na realizaci programu je dost. A tady končí to pozitivní konstatování. Realita, praxe bývá velice často výrazně odlišná od toho, co bychom rádi, aby bylo prospěšné společnosti majoritní i minoritní, a co si myslím, že je možné udělat, to je kroky, které je nutné dosadit tak, aby se skutečně koncepce realizovala ku prospěchu nás všech, obou částí společnosti.
Bod jedna, na který chci upozornit, romští poradci. Zaplať pámbů že jsou, zaplať pámbů, že existují, ale jejich výběru je nutné věnovat mimořádnou pozornost. Pokud přednosta okresního úřadu stanoví romským poradcem zástupce jednoho ze dvou silných rodů v romské komunitě, a to zástupce toho rodu, který je majetkově výše, který drží zastavárnu, a víme všichni, k čemu zastavárny nonstop otevřené fungují, který má mnohá práva na tu druhou část rodu, je to špatně a vkládá se tak do rukou poslance a asistenta a dalších členů té či oné strany mnoho práce, které by jinak velice kompetentně mohl romský poradce dělat, kdyby byl optimálně vybrán, kdyby mohl.
Záležitost, s kterou se formou dotazů setkal včera i pan místopředseda Špidla v Kotli. Romové jsou první, kteří opouštějí místa, pokud podnik propouští, a stává se, že v romské kolonce semilské sedí Romové na zápraží a bezmocně pozorují, jak jiná firma, slovenská, zaměstnávající desítky Ukrajinců, evidentně načerno, dělá tu nejhrubší práci, na kterou by Romové ze semilské kolonky velice rádi nastoupili. Dotaz na pracovním úřadě, pravda ještě za starého vedení pracovního úřadu, je zodpovězen asi tak: Samozřejmě, pošleme tam někoho na kontrolu, pokud tady bude udání. Čili pokud, poslanče, teď okamžitě nesepíšeš udání, že se ti něco nezdá, tak máš prostě smůlu, protože my se tím nebudeme obtěžovat. Je to situace, kdy vržete zuby, prali byste se a nemůžete dělat skoro nic. Romská firma registrovaná, která skutečně je nasazována na ty nejhrubší práce, dělá je ráda a dle starostů okolních obcí k plnému prospěchu, uklidí po sobě, dělá včas a dělá beze ztrát, jejíž šéf, samozřejmě Rom, neumí účtovat, často je stíhán či osočován, že nezaplatil to či ono. Domluvíme se tedy tak i na okresním úřadě, že by bylo dobře, kdyby mu pracovní úřad dodal sílu, která mu prostě bude účetnictví dělat. Je to jenom dohoda, mohu se rok znovu ptát, jestli tato dohoda byla už splněna, jestli aspoň krok byl učiněn, a krok učiněn není.
Romský - dejme tomu -asistent, který bude fungovat jenom tak, že ráno sebere romské děti, odvede je do školy, v poledne na ně počká, odvede je zpátky. Je to záležitost jednoduchá, kde jak romský zmocněnec nebo člověk, který má na starosti romskou problematiku ve městě, shodou okolností bývalá výborná přednostka okresního úřadu, tvrdí, že to jde, ministr školství po konzultaci tvrdí, že to jde, jsme dohodnuti, nicméně záležitost se nikdy nezrealizuje.
Problém vody pro romskou kolonku. Píšeme si s různými ministry i s ministrem životního prostředí, s ministrem zemědělství už za asi rok a půl. Jde jenom o to, aby se obnovilo vedení, protože pramen, který je kdesi na území staré textilky, rozvody, které jsou ještě z předminulého století, prostě nefunguje to. Město je ochotno se do záležitosti finančně na materiál jistým způsobem zapojit, nemůže platit celé rozvody a Romové samozřejmě jsou ochotni, schopni, připraveni okamžitě na věc nastoupit a rozvody udělat v rámci veřejně prospěšných prací. Těch pár korun na nutné potrubí, vše vyčísleno, zdokladováno, se prostě nenašlo a nenajde. A takto vám mohu vyprávět dva dny o tom, jak se mezi kolonkou, mezi Romy a mezi jednotlivými pracovišti točím a jak úspěšné či neúspěšné to je.
Děkuji velice upřímně všem ministrům vlády, se kterými jsem zatím na toto téma jednala, zejména panu ministru Špidlovi a jeho zmocněnci panu Bodymu přes romskou otázku, za to, že se k věci stavějí mimořádně příznivě a dobře. Ale, pánové, kdesi cosi vázne na středních článcích řízení. Pokud nepochopíme, že mezi koncepcí a mezi tím konečným článkem, romskou komunitou, je strašně dlouhá cesta, kde stojí mnoho úředníků, kterým prostě v řadě případů nestojí za to se zvednout ze židle a udělat jediný pozitivní krok, zas si tady budeme jenom povídat a nic podstatného a pozitivního se dít nebude.
Děkuji.
***