(17.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
Potom bych ráda zdůraznila, že obsahem evropského práva není takto široce pojatá ochrana zaměstnanců před propouštěním. Pro zahraniční zaměstnavatele působící v naší republice je tento způsob ochrany před výpovědí nepochopitelný.
Nedomnívá se pan ministr, že úprava znevýhodňuje rodiče dětí do tří let, ale i potenciální rodiče na trhu práce?
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan ministr Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Pokud jde o právní systémy, které upravují výpověď v různých státech, rozdíly jsou velmi významné. Například v holandském právu byste nalezli celou řadu institutů, která by byla pro vás nepochopitelná, např. to, že k výpovědi musí přivolit příslušný úřad práce. To jsou věci, které jsou spojeny s národními úpravami a jsou v řadě zemí různé.
Principiální zásada, kterou považuji za jistou zásadu právní jistoty, je, že nabyté se neodnímá. Tudíž principem úpravy, kterou jsme činili, bylo neomezovat práva, ale implementovat ta práva, která v evropském systému jsou a nejsou ještě u nás aplikována. V tomto případě to byl princip rovného zacházení. Jsem přesvědčen, že princip rovného zacházení není překážkou pro zaměstnávání, a jsem také přesvědčen, že tato forma ochrany je přiměřená, přináší příslušný sociální zisk a neznemožňuje běžnou funkci trhu práce.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní má slovo paní kolegyně Eva Dundáčková, která interpeluje ministra spravedlnosti pana Jaroslava Bureše ve věci přeplněnosti českých věznic.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti od roku 1999 je široké veřejnosti dostupný materiál, který je nazýván Priority trestní politiky z hlediska reformy vězeňství a koncepce rozvoje vězeňství v České republice. Materiál analyzuje změny, k nimž došlo v České republice na úseku vězeňství po roce 1989, resp. 1992, zmiňuje některé trendy ve vývoji kriminality, věnuje pozornost pozvolnému růstu absolutního počtu pachatelů z řad žen a mladistvých a mnohem dynamičtějšímu podílu cizinců mezi pachateli a oběťmi trestných činů.
S hořkostí navíc konstatuji, že obraz a charakter kriminality v České republice se více či méně podobá obrazu a charakteru kriminality zemí v západní Evropě a že se právě v tomto ohledu nejvíce přibližuje evropskému standardu, přičemž nezakrývá, že vykazujeme nejvyšší index uvězněných osob v Evropě, nepočítáme-li některé nástupnické státy bývalého Sovětského svazu.
Za základní problémy vězeňství pak považuje správně přeplněnost věznic a nedostatek pracovních příležitostí pro vězně, což také souvisí s přeplněností. Vzpomíná i chronický nedostatek finančních prostředků a skutečnost, že se nedaří ani rychlejšímu zkvalitňování vězeňského personálu.
Ke zlepšení situace našeho vězeňství je možné dospět dvěma způsoby: trestní politikou spoléhající se více na alternativy, nebo výstavbou nových a přestavbou stávajících věznic.
Přestože od "vyvěšení" materiálu na webové stránky Ministerstva spravedlnosti uplynuly přinejmenším dva roky, v přeplněnosti našich věznic se nestalo nic zásadního, jak mohly nedávno zkonstatovat členky parlamentního podvýboru pro vězeňství doplněné kolegou Kladívkem, které se o tom přesvědčily na místě v některých českých věznicích.
Přeplněnost věznic zvyšuje agresivitu a přináší celou řadu dalších negativních úkazů mezi vězni a zejména mezi vězeňkyněmi.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Omlouvám se, paní kolegyně, dokončete prosím myšlenku, váš časový limit vypršel.
Poslankyně Eva Dundáčková: Položím ještě otázku. Pane ministře, prosím, abyste nám řekl, která opatření kromě legislativních, zejména organizační povahy, připravujete a která budou směřovat, doufejme, k uvolnění českých věznic a ke zvýšení zaměstnanosti vězňů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má ministr spravedlnosti pan Jaroslav Bureš.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, dámy a pánové, mohu konstatovat nejen pohledem na internetové stránky Ministerstva spravedlnosti, ale i do statistik, že se stav zlepšil. Nevím, jestli je to zlepšení zásadní, tady těžko lze hovořit o spokojenosti, ale proti předchozímu 5. dubnu 2000 ke stejnému datu letošního roku se snížila přeplněnost stavu českých vězni a vazebních věznic z hodnoty 119,7 % 5. dubna 2000 na 108 % k 5. 4. 2001. Myslím, že je to zlepšení výrazné.
V jednotlivých kategoriích jak co do osob, tak co do typu věznic sledujeme pouze snížení, pouze o 51 osob se zvýšil stav osob ve věznicích s dohledem a ve věznicích se zvýšenou ostrahou o 64 osob. V absolutních číslech je zde trvale klesající trend.
Myslím, že pozitivně působí přeřazování odsouzených mezi základními typy věznic, o kterém rozhodují okresní soudy podle místa dislokace věznic. Je-li to nutné, a to se osvědčilo, Vězeňská služba reaguje na vývoj počtu odsouzených v jednotlivých základních typech věznic zejména tím, že upraví profilaci věznice tak, aby byla normová ubytovací kapacita věznic a vazebních věznic využita co možná nejrovnoměrněji.
Třebaže není správné sledovat trend dalších staveb budov věznic, vývoj počtu vězněných osob bude z hlediska normové plochy na výměru obvyklou v členských zemích Evropské unie v blízké budoucnosti příznivě ovlivněn zprovozněním ubytovacích kapacit, které jsou v současné době v rekonstrukci, resp. těsně před dokončením. Ve vazební věznici České Budějovice bude k dispozici 45 míst, ve věznici Ostrov 202 míst, ve věznicích Pardubice 307 míst. Zdůrazňuji, že nejde o stavbu nových objektů, ale o vylepšování stávajícího stavu. To jsem ještě nehovořil o věznicích v Jiřících, ve Světlé nad Sázavou a především o vazební věznici Liberec. V tomto směru jsem optimista, že se v blízké době podaří postupně zvýšit normovou plošnou výměru připadající na jednoho vězně ze stávajících 3,5 m2, což je stav jistě nedobrý, na výměru obvyklou v členských zemích Evropské unie.
Jsem přesvědčen, že ke snížení počtu vězněných osob a v jeho důsledku i ke snížení míry přeplněnosti vězeňských zařízení přispějí i legislativní opatření. O nich je sněmovna informována. Mám na mysli zejména projednávanou velkou novelu trestního řádu a také věcný záměr trestního zákona, který jsem předložil vládě.
Jsem přesvědčen, že k tomuto cíli povede zejména zpřísnění podmínek vzetí do vazby, zkrácení celkové doby, po kterou může vazba trvat, zkrácení přípravného řízení a zavedení probačního dohledu. Může - v systému jsou také pozitivně zakódovány možnosti - přispět i pravidelný přezkum rozhodnutí v trestním řízení a stanovení pevných pořádkových lhůt, na nichž jsme se shodli při projednávání v ústavně právním výboru, ve kterých jsou jak státní zástupci, tak soudy povinni činit ve věci úkony směřující k meritornímu rozhodnutí.
Vládě jsem předložil minulý týden návrh zákona o soudnictví ve věcech mládeže. I ten by měl přispět k lepšímu trendu zejména tím, že pracuje s kategorií mladý - dospělý vedle známé kategorie mladistvý a počítá s tím, že u těchto osob se klade důraz na ochrannou výchovu a jiná výchovná opatření.
***