(18.40 hodin)
(pokračuje Volfová)
Tato situace přetrvává i po novele zákona o rodině z roku 1998, kdy se ustoupilo od filozofie spotřebního charakteru výživného. Předpokládá se tvorba úspor na vzdělání, na budoucí bydlení apod., což v tomto případě v podstatě nelze. Proto se předkládá nový návrh zákona o náhradním výživném, jehož podstatou je, aby nesplněnou vyživovací povinnost za povinného zálohoval - nahradil - stát, v našem případě okresní úřad, do rukou osoby, která pečuje o nezaopatřené dítě. Dále se stanoví účinné nástroje k vymožení pohledávky zálohovaného výživného od osoby, která vyživovací povinnost má.
Nárok na náhradní zálohované výživné je vymezen nezaopatřeností dítěte, nezletilostí, řádným plněním školní docházky nebo přípravou na budoucí povolání, řádnou péčí o nezaopatřené dítě ze strany oprávněného, tj. rodiče, který má dítě v péči a podává žádost o přiznání příspěvku na výživu u okresního úřadu.
Podotýkám, že institut zálohování výživného nebo náhradního výživného je v domácím právním řádu znám. V různých modifikacích fungoval v letech 1948 - 1991. Podobné právní instituty existují v Rakousku, Francii, Velké Británii a Dánsku. Jsem toho názoru, že při garantování dávek výživného pro dítě by měl stát zasáhnout, pokud osoba povinná, platící výživné na dítě, tuto svoji povinnost neplní.
Důležitým krokem při naplnění tohoto cíle je doporučení Rady Evropy č. 82/2000, které hovoří o zálohových platbách výživného na dítě státem. Tuto rezoluci přijal výbor ministrů Rady Evropy již 4. února 1982 a v roce 2000 byla opět doporučena. V tomto dokumentu se státům doporučuje, aby založily systém zálohových plateb výživného dětem.
Vážené dámy, vážení pánové, jsme si vědomy některých negativních stanovisek jednotlivých ministerstev, která se neztotožňovala s myšlenkou zálohovaného výživného. Současně jsme ale poděkovaly vládě za to, že pochopila důležitost tohoto zákona a vyslovila s ním souhlas. Jsme připraveny spolupracovat s vládou a s dalšími ministerstvy na tom, abychom do druhého čtení dopracovaly všechny připomínky a předložily návrh tak, aby mohl projít i do třetího čtení.
Věřím tomu, že tento zákon není politický. Věřím tomu, že chce pomoci dětem, jimž některý z nezodpovědných rodičů odmítá to, co jiné děti mají. Já bych vás všechny poprosila, abychom přemýšleli spíše o tom, jak pomoci tento návrh zákona uvést v život, než ho úplně zatratit.
Jsme připraveny dát návrh na prodloužení projednávání tohoto zákona o 40 dní, abychom mohly dopracovat všechny vaše připomínky. Jsme připraveny hledat s vámi společně všechny kompromisy. Proto vás prosím, abyste nám pomohli a souhlasili s tím, aby náš návrh prošel prvním čtením. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Ludmila Müllerová.
Poslankyně Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou týkající se poslaneckého návrhu zákona o náhradním výživném a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, konkrétně sněmovní tisk 848.
Navrhovaný zákon upravuje problematiku vymáhání a výplat výživného na nezaopatřené nezletilé děti, které výživné od povinných osob v pravidelných splátkách neobdržely. Návrh zákona předpokládá převzetí vykonatelné pohledávky za výživným od oprávněného státem prostřednictvím okresních úřadů a později prostřednictvím pověřených obecních úřadů. Návrh dále váže přiznání náhradního výživného na nezaopatřenost, nezletilost, školní docházku dítěte, řádnou péči oprávněného apod.
Dále návrh zákona předpokládá, že nedojde k zatížení státního rozpočtu. A konečně zákon přijetím předpokládá změnu dalších zákonů - zákon č. 482/1991, o sociální potřebnosti, zákon 337/1992, o správě daní a poplatků, kde zavádí vlastně povinnost správce daně informovat a poskytovat mimo jiné i informace orgánům, kterým bylo svěřeno vyplácení, vymáhání a správa náhradního výživného. Konečně mění i zákon č. 99/1963, kterým je občanský soudní řád, kde vlastně zkracuje procesní lhůty ve věcech výživy nezletilých dětí.
Navrhovaný poslanecký zákon se týká v podstatě skupiny, která neplní závazky ze soukromoprávního vztahu. Předkladatelky předpokládají, že tyto pohledávky přejdou na stát, a tím se dostávají do úrovně veřejnoprávní. Zde osobně vidím problém.
Zákon dále předpokládá, že stát důsledně vymůže pohledávky, které mu uhrazením náhradního výživného vzniknou. Lze tedy očekávat, že vyplácením výživného zde ale vzniknou nové výdaje, které nemůže substituovat snížení dávek státní sociální podpory. Navržený systém by přes zjištění předkladatelek zcela nepochybně vedl k navýšení nákladů na náhradní výživné, a to včetně navýšení počtu pracovníků okresních, později pověřených obecních úřadů. Také tento problém je velmi zodpovědně zmiňován ve stanovisku vlády.
Naopak ve prospěch navrhovaného zákona je potřeba uvést zde zmíněné doporučení Rady Evropy, které předkladatelka zmiňovala ve své zprávě. Dále bych se chtěla zmínit i o Úmluvě o právech dítěte, kde se zaručuje zvýšená ochrana nezletilého dítěte. Troufám si říci, že by se přijetím tohoto návrhu zákona zcela nepochybně zvýšila.
Úprava stanovení, vymáhání a vyplácení výživného podle mého soudu je z hlediska věcného nutná. Sociálně slabé matky skutečně jen stěží někdy vymáhají výživné po zmizelém otci, který třeba nevykazuje i příjmy. Zcela jistě se ale nabízí i otázka, proč vlastně se má stát zavazovat k odpovědnosti za tyto neplatiče a zda je v tomto případě ingerence státu do soukromoprávních vztahů nezbytná.
Ve stanovisku vlády je uvedeno, že předložený návrh obsahuje jak řadu věcných, tak řadu legislativních nedostatků. Jak již bylo zmíněno, předkladatelky vlastně navrhují prodloužení lhůty pro projednání o čtyřicet dnů.
Jako poněkud neobvyklé spatřuji i to, že vláda nabízí spolupráci při dopracování tohoto poslaneckého návrhu. V této poloze, jak je tento zákon teď položen, ho spíše považuji za politický než nepolitický.
Na druhé straně chci zdůraznit, že zamítnutí návrhu zákona tento problém neřeší, že bychom ho pouze odsunuli. Jak jsme slyšeli, zálohování výživného zde bylo a v okolních zemích existuje. My bychom tím vlastně neposkytli žádný prostor k diskusi. Z tohoto důvodu navrhuji propuštění do druhého čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní kolegyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenu paní poslankyni Talmanovou, pana poslance Křečka a pana poslance Krásu. Takže paní poslankyně Lucie Talmanová jako první.
***