(18.30 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Chtěli jsme těmto skupinám vyjít vstříc a zároveň jsme při přípravě vycházeli všichni vstříc názorům na řešení tohoto problému. Myslím, že i při dalším projednávání bychom jako sněmovna měli tyto zájmy vzít v úvahu a podle toho se zachovat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče, nicméně podle zákona o jednacím řádu tato námitka byla vznesena. V tomto případě budeme pokračovat podle § 90 odst. 7 a já vyzývám dalšího přihlášeného v obecné rozpravě pana poslance Miroslava Máčeho.
Poslanec Miroslav Máče: Vážený předsedající, dámy a pánové, předložená novela zákona č. 95 je do značné míry kompromisním pokusem o dílčí řešení některých aktuálních problémů, které dosavadní znění současného zákona v praktickém životě vyvolalo. I když je předložený návrh novely jistým posunem vpřed, mám k jeho znění následující připomínky.
V obecné rovině lze konstatovat, že návrh novely opět neřeší podle mého názoru protiústavní diskriminaci právnických osob provozujících zemědělskou výrobu a sestávajících výhradně z občanů ČR jako možných nabyvatelů dosud státní zemědělské půdy. Nepřiměřeně zvýhodňuje oprávněné osoby, které převážně získaly postoupené pohledávky vůči Pozemkovému fondu na úkor veřejného zájmu obcí, kterým nedává časový prostor, aby si mohly dopracovat závaznou územněplánovací dokumentaci nejen na sídla svých obcí, ale i na jednotlivé osady a lokality v případech, kdy to dosud ještě z finančních nebo kapacitních důvodů nezvládly, čímž otevírá dveře spekulativním převodům atraktivních pozemků v bývalých intravilánech obcí a pozemků na ně navazujících. Ponechává v zákoně i nadále ryze účelové a spekulativní znění § 7 odst. 1 písm. d), které umožňuje tzv. vlastníkům zemědělské půdy nad 10 ha, aby si mohli koupit další půdu, aniž by na ní sami hospodařili, což nemá v EU obdoby.
Návrh novely tedy neřeší prioritu potenciálních nabyvatelů, kteří skutečně provozují zemědělskou výrobu, ale vytváří i nadále prostor pro spekulaci se zemědělskou půdou, a to zejména po vstupu ČR do Evropské unie, a také neukládá Pozemkovému fondu České republiky povinnost dořešit do určitého termínu požadavky na vypořádání nároků oprávněných osob, což znamená, že tento proces se vinou Pozemkového fondu ČR, ale i spekulujících, tj. druhotných oprávněných osob, které tyto nároky koupily, může trvat nekonečně dlouho, což je v rozporu se zájmy státu.
Pozitivem navržené novely je však relativně uspokojivé vyřešení potřeb tzv. nabyvatelů státního majetku, kteří pro svůj provoz zemědělské výroby potřebují aspoň část, tj. 30 % pronajaté půdy, a dořešení nabývání pozemků stávajícími uživateli v zahrádkářských a chatových osadách.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Dále se přihlásil zpravodaj pan poslanec Jaroslav Palas.
Poslanec Jaroslav Palas: Pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k návrhu pana poslance Tlustého a skupiny poslanců bych chtěl navrhnout, abychom zkrátili lhůtu pro projednávání na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím a přistoupíme k přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Má ještě někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 205 z přítomných 176 poslanců pro 127, proti 2. Návrh byl přijat.
Dále je tu návrh na zkrácení lhůty k projednávání ve výboru na 30 dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 206 z přítomných 176 poslanců pro 132, proti 4. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru a lhůta na jeho projednávání v tomto výboru byla zkrácena na 30 dnů.
Děkuji navrhovatelům i panu zpravodaji, končím projednávání bodu č. 36.
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je návrh pod číslem 42, a to je
42.
Návrh poslankyň Jany Volfové, Evy Fischerové, Hany Orgoníkové,
Květoslavy Čelišové a dalších na vydání zákona o náhradním výživném
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 848/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 848/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů poslankyně Jana Volfová.
Poslankyně Jana Volfová: Vážený pane předsedající, dámy kolegyně, páni kolegové, vláda na svém zasedání dne 14. 3. 2001 projednala poslanecký návrh zákona o náhradním výživném, který předkládá skupina poslankyň, a projevila s tímto návrhem souhlas. Chtěla bych velmi stručně zrekapitulovat, co se navrhuje.
Navrhuje se tedy, aby dosavadní příspěvek na výživu dítěte poskytovaný dosud v systému dávek sociální péče a upravený v § 5 zákona č. 482/91 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, byl nahrazen institutem náhradního výživného. (Velký hluk v sále.)
Místopředseda PSP František Brožík: Žádám o klid, kdo nechce poslouchat paní poslankyni.
Poslankyně Jana Volfová: Současná úprava neodpovídá jednak logice vyživovací povinnosti stanovené soudem, tak jak ji předpokládá zákon o rodině, jednak nenaplňuje zvýšenou ochranu práv nezletilých dětí, rodiny a rodičovství, která plyne z Listiny práv a svobod a především z mezinárodních úmluv týkajících se dětí.
Z povahy výživného plyne, že právo na výživné je osobním právem dítěte, nárokem majetkové povahy, který je třeba pro každé dítě samostatně výrokem soudu zajistit. I když rodiče spolu nežijí, dítě má mít zachovánu stejnou životní úroveň, zajištěno plné uspokojování svých potřeb. Nemá se dostat podle zákona o rodině k propadu životní úrovně, k hranici chudoby nebo dokonce pod ni. Zatím je však bohužel častější, že děti, které nežijí s oběma svými rodiči, se stávají objektivně chudšími. Ostatně hovoří o tom i materiál Ministerstva práce a sociálních věcí. Proč? Výše příspěvku na výživu není dána výší soudem stanoveného výživného, ale dle znění zákona výší rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem. V případě, že v úhrnu příjmů členů domácnosti po započtení všech příjmů z činnosti a dávek sociální podpory připadne na dítě částka vyšší, než je jeho životní minimum, příspěvek poskytován není, i když výživné není rodičem placeno. V případě, že příjem dítěte je skutečně nižší než jeho životní minimum, je příspěvek poskytnut do částky jeho životního minima, a to i tehdy, je-li výše výživného stanovená soudem vyšší.
Postavení druhého rodiče, hmotně zabezpečeného tak, že jeho příjem přesahuje hranici životního minima - což ostatně všichni víme, že není nic moc - neumožňuje vyplácet příspěvek na výživu, natož výživné, na které má dítě právní nárok a které by dostalo v případě, že výživné by bylo řádně placeno.
***