(18.20 hodin)
(pokračuje Grůza)
Novela dále při zachování principů, že z prodeje jsou až na výjimky vyloučeny právnické osoby, určitým způsobem upřednostňuje společníky obchodních společností nebo členy družstev, které nabývaly majetek zemědělské prvovýroby na základě zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poměrně zásadní změnou je úprava nabývání pozemků jejich oprávněnými uživateli v zahrádkových nebo chatových osadách. Ti dosud užívají pozemky ve vlastnictví státu na základě nájemních smluv uzavřených s Pozemkovým fondem České republiky a podle ustanovení § 22 odst. 4 zákona o půdě mají jako nájemci k pozemku předkupní právo, které však končí uplynutím deseti let od účinnosti zákona o půdě, tj. dnem 24. 6. 2001. Vzhledem k této skutečnosti by se mnozí uživatelé zahrádek dostali do právní nejistoty, protože podle stávajícího znění zákona č. 95/1999 Sb. by mohla zmíněné pozemky získat třetí osoba. Proto se v novele navrhuje řešit jejich právní postavení založením nároků na převod jimi užívaných pozemků. Ohled na krátkost času, po kterou ještě budou uživatelé zahrádek požívat zákonnou ochranu, vede předkladatele návrhu novely k tomu, že navrhujeme sněmovně, aby s tímto návrhem vyslovila souhlas již v prvém čtení.
Cílem navrhované úpravy zákona č. 95/1999 Sb. není finanční efekt z prodeje státní zemědělské půdy, nýbrž privatizace těchto pozemků ve prospěch fyzických osob podnikajících v zemědělské výrobě a dále převod prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení. Novela také umožňuje sjednocení vlastnictví pozemků a staveb. Tento záměr koresponduje se základním cílem původního znění zákona č. 95/1999 Sb.
Navržená změna nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet, protože rozpočet Pozemkového fondu je od rozpočtu státu zákonem oddělen. Pokud jde o návrh novely zákona o Pozemkovém fondu ČR, chci uvést, že návrh by měl odstranit zjevné nepřesnosti v zákoně a Pozemkovému fondu umožnit pružnější a rychlejší převod těžce prodejného majetku na potenciálního nabyvatele, a tak zabránit jeho postupnému znehodnocení a ušetřit prostředky vynakládané na údržbu tohoto majetku.
Dámy a pánové, chci vás požádat, abyste návrh zákona podpořili. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Slova se ujme zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Palas.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, zemědělský výbor PS se na jedné ze svých schůzí v loňském roce zabýval problémem, který vyplývá ze současné právní úpravy pro převod náhradních pozemků podle zákona č. 229/1991 v platném znění a prodeje státní půdy podle zákona 95/1999 Sb. Na základě projednání výše uvedených problémů dospěl k závěru, že je nutné připravit změnu zákona č. 95/1999.
Pokud jde o poskytování náhradních pozemků, tak navržená změna vymezuje přednost oprávněných osob před obcemi s tím, že se tato přednost netýká pozemků určených k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení.
Další poměrně zásadní změnou je úprava nabývání pozemků jejich oprávněnými uživateli v zahrádkových nebo chatových osadách. Zákon č. 229/1991, jak bylo sděleno předkladatelem, ani jiný právní předpis totiž nekonstituoval Pozemkovému fondu ČR potřebné dispoziční oprávnění. S ohledem na specifický charakter pozemku v zahrádkových a chatových osadách byl stanoven pro tento okruh nabyvatelů specifický režim převodu.
Novela dále při zachování principu, že z prodeje jsou až na výjimky vyloučeny právnické osoby, určitým způsobem upřednostňuje společníky obchodních společností nebo členy družstev, které nabývaly majetek zemědělské prvovýroby na základě zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v procesu velké privatizace.
Základním cílem navrhované úpravy zákona č. 95/1999 není finanční efekt z prodeje státní zemědělské půdy, nýbrž privatizace těchto pozemků ve prospěch fyzických osob podnikajících v zemědělské výrobě a dále převod prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení. Novela také umožňuje sjednocení vlastnictví pozemků a staveb. Tento záměr koresponduje se základním cílem původního znění zákona č. 95/1999 Sb.
Tímto zákonem se zabývala také vláda České republiky, která vyslovila určité připomínky, z nichž jednu bych chtěl vysvětlit, kdy vláda říká, že v bodě 6 předloženého návrhu zákona je navržena změna, která má umožnit převádění zemědělských pozemků určených k vytváření systémů ekologické stability a zemědělských pozemků v nájmu státních orgánů, rozpočtových a příspěvkových organizací. Zde bych chtěl říci, že řešením tohoto problému se bude zabývat novela o pozemkových úpravách, která je v této chvíli v přípravě, takže tento problém bude svým způsobem vyřešen. Proto jako zpravodaj tento návrh zákona doporučuji ke schválení.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi jménem poslaneckého klubu ODS a jeho 55 na těchto arších podepsaných poslanců ve smyslu § 90 odst. 3 jednacího řádu vetovat návrh na zkrácené projednání sněmovního tisku č. 832, to znamená vetovat postup podle § 90 odst. 2. Domníváme se, že zrychlený postup podle § 90 odst. 2 byl do našeho jednacího řádu zakotven ve smyslu usnadnit a urychlit projednávání bezproblémových, bezkonfliktních zákonů souvisejících s asociací České republiky a přizpůsobením jejího práva k právu EU. Obsah tisku 832 tuto povahu nepochybně nemá a domnívám se, že by proto měl být projednán řádným způsobem, to znamená v prvém, druhém i třetím čtení.
Dle § 90 odst. 3 po vznesení tohoto veta by měla sněmovna přejít na projednávání ve standardním režimu. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Je otevřena obecná rozprava. Vaše námitka 55 poslanců zazněla ve smyslu § 90 odst. 3. Dále se hlásí pan poslanec Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, děkuji za slovo. Paní a pánové, samozřejmě že nechci zpochybnit právo nikoho na vetování tohoto postupu. Jen bych rád přičinil malou poznámku. Jsem jeden z předkladatelů. Nad tímto návrhem jsme zhruba tři měsíce napříč celým politickým spektrem seděli, pracovali, snažili jsme se nacházet společná nekonfliktní, bezrozporná východiska a měl jsem dojem, že tím, že jsme se všichni napříč politickým spektrem pod tento návrh podepsali, že se nám zhruba za tři měsíce takové řešení najít podařilo. Proto mě ono veto trochu překvapuje, a je třeba, abychom vzali v úvahu ty skupiny lidí v naší společnosti, kterých se tento návrh týká, a jsou to nejen zemědělci hospodařící na půdě po bývalých státních statcích, ale jsou to i zahrádkáři, kteří hospodaří na svých koloniích, které mají na státní půdě a kterým končí lhůta, po kterou mají určité podmínky pro hospodaření, pro svůj pobyt na této půdě.
***