(11.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Dostálovi. Vládní návrh jsme v prvé čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, stálé komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky a výboru pro evropskou integraci. Usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 780/1 až 3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a zpravodaj stálé komise pro sdělovací prostředky poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem již ve své předchozí řeči zmínil, že jsme pracovali s oběma návrhy tak, že jsme z nich vytvořili kompilát společného komplexního pozměňovacího návrhu, takže již k tomu asi nemám více co dodat. Jen bych poprosil, abychom hlasováním rozhodli, který z komplexních pozměňovacích návrhů vezmeme za základ dalšího projednávání, a navrhoval bych, aby to byl komplexní pozměňovací návrh ve znění usnesení stálé komise pro sdělovací prostředky.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nicméně, pane poslanče, o návrhu, který návrh vezmeme za základ, rozhodneme až na počátku podrobné rozpravy. Pan ministr Dostál si ještě přeje vystoupit.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Paní místopředsedkyně, já bych chtěl jako navrhovatel druhého znění zákona, vládního návrhu, podpořit návrh pana poslance Plevy, to je, aby za základ jednání byl brán text, který vznikl ve stálé komisi.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby nás o jednání výboru pro evropskou integraci informoval jeho zpravodaj poslanec Jan Zahradil.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, paní předsedající. I já mohu pouze zopakovat to, co jsem řekl ve svém předchozím vystoupení, že výbor projednával oba sněmovní tisky naráz a že se přiklonil k variantě, kterou jsme tady už slyšeli od předchozího zpravodaje, tj. doporučit Poslanecké sněmovně, aby za základní jednání vzala znění stálé komise pro sdělovací prostředky, které schválila na své 14. schůzi konané 23. března 2001.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: V tuto chvíli otevírám sloučenou obecnou rozpravu k oběma tiskům, do které jsou přihlášeni poslanci Koháček, Vojtěch Vymětal, Jaromír Talíř a Vojtěch Filip. Slovo má pan poslanec Petr Koháček, připraví se pan poslanec Vojtěch Vymětal.
Poslanec Petr Koháček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předem se vám chci omluvit za to, že budu mluvit o té části projednávaného návrhu zákona, kterou bohužel nemohu změnit, protože i já jsem zastáncem našeho členství v Evropské unii. Ale vzhledem ke svým životním zkušenostem, které jsem nabyl během čtvrt století za knihkupeckým pultem, nemohu a nechci mlčet. Jde o hlavu III, která nese zavádějící název "Podpora evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby". Název této hlavy by měl podle mne správně znít "Diskriminace tvorby Asie, Afriky, Austrálie a Ameriky". První věta § 42 totiž zní: "Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programu." Pro serióznost uvádím, že dále je uvedeno několik výjimek.
Pochopitelně vím, že toto a následující ustanovení jsou pouhým promítnutím směrnice Rady ES č. 89/552, o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, z října 1989, ve znění novely z června 1997, a že jde o jednu z podmínek vstupu České republiky do EU. Jsem si také téměř jist, že autorům směrnice nešlo o diskriminaci děl Asie, Afriky, Austrálie, Latinské Ameriky a Kanady, ale jen a jen o diskriminaci děl vzniklých ve Spojených státech amerických. Takto jasně se to ovšem neodvážili říci. Ve skutečnosti jde o obchodní válku, válku, která na naší planetě v oblasti soutěže umělecké tvorby nikdy neměla vzplanout bez ohledu na to, jakou kvalitu či nekvalitu tomu kterému dílu nebo typu děl přisuzujeme. O tom, co budou či nebudou sledovat svobodní občané této planety na televizní obrazovce, nemá rozhodovat nikdo jiný než oni.
Před listopadem 1989 u nás existovaly totiž velmi podobné kvóty a vždy jsem je vnímal jako znásilňovací produkt totalitního komunistického režimu. Tehdejší nakladatelství byla jednak ovlivňována přídělovým systémem papíru, ale jedna také tím, že měla stanoveny povinné kvóty na vydávání děl autorů ze Sovětského svazu a ostatních zemí socialistického tábora, jak se tehdy říkávalo. Tyto kvóty se blížily 90 % vydaných knih. Jak potom vypadala nabídka v předlistopadových knihkupectvích, si mnozí z vás jistě ještě pamatují. Stejně tak si jistě ještě vzpomínáte na čtvrteční fronty před knihkupectvími na část oněch zbývajících 10 %. Obdobná situace panovala i v ostatních oblastech umělecké tvorby. Myslím si, že bychom na tato fakta neměli zapomínat.
Proto jsem velmi citlivý na jakékoliv státně i nadstátně, jako v tomto případě, silové vměšování do volné soutěže, zvláště pak v oblasti umělecké tvorby. Jsou mi z duše protivní všichni ti inženýři lidských duší, kteří si myslí, že vědí nejlépe, na co se svobodný občan dívat má či nemá, co má či nemá číst nebo jak má či nemá trávit volný čas. Musíme si také uvědomit, že televizní kvóta preferující evropskou tvorbu může být také inspirací k zavedení dalších kvót, třeba opět na zavedení preference socialistické tvorby. Ani bych se tomu příliš nedivil, protože ta část zmíněné směrnice EU, která pojednává o zvýhodnění evropských děl, se od té naší, předlistopadové, neliší ani literou, ani dnes tak oblíbeným duchem.
Akceptování této části směrnice, a to i v té mírnější podobě, jak o tom hovořil kolega Zahradil, je pro mne jednou z velmi bolestných cen, kterou platíme za členství v Evropské unii. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Vojtěch Vymětal, připraví se pan poslanec Jaromír Talíř.
Poslanec Vojtěch Vymětal: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolil bych si drobně nesouhlasit se zástupcem předkladatele, a to v tom smyslu, že za dobu projednávání - on to samozřejmě nebyl jenom rok, byly to minimálně roky dva - návrhu tohoto zákona se až tak nic nového nestalo. Samozřejmě technický vývoj jde dopředu a digitalizace zemského vysílání televize a rozhlasu, která tady zmíněna byla, je dnes přece jenom v poněkud jiné poloze, než byla před dvěma roky.
Stálá komise pro sdělovací prostředky se digitalizací zemského televizního a rozhlasového vysílání na svém jednání zabývala několikrát a z jejího podnětu také Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání zpracovala koncepci pro přechod na tento druh vysílání. Tato koncepce byla komisí projednána a bylo konstatováno, že je nutné pro zdárný rozvoj této oblasti řešit některé problémy. Jenom pro objasnění. Pokud jde o digitální vysílání bez zvláštních technických detailů, jedná se o vysílání čtyř až šesti televizních programů, např. televizních programů, samozřejmě tam mohou být i rozhlasové, v jednom datovém toku a navíc ještě s dodatkovými službami z oblasti zábavy, informací i bankovních i obchodních služeb, případně další, a to všechno z jednoho vysílače, na jednom kmitočtu, samozřejmě stručně laicky řečeno, tak jako se dnes vysílá televize analogová.
***