(17.40 hodin)
(pokračuje Fischerová)
Z celkových výdajů na zdravotnické služby představovala léčiva, já se budu držet roku 1999, 36,4 mld. Kč, což bylo 26,9 % z celkových nákladů, a je to mnohem více než ve vyspělých státech, které se dokázaly lépe vypořádat s vývojem výdajů na léčiva, a tedy i s tlakem na rostoucí finanční zátěž zdravotnictví pro společnost. Nástroje, které přitom vyspělé státy používají, spočívají především ve vhodné regulaci pohybu léčiv v oblasti jejich registrace, tvorby jejich cen, zařazení na seznam hrazených léčiv, zhodnocení poměru ceny a účinku atd., ve smyslu přesnějších ukazatelů.
Naše společnost potřebuje naopak hledat cesty, jak snížit celkové výdaje na léčiva, a nikoliv otevírat nové, náhradní cesty pro jejich další růst, jak se nesporně děje. Pouhá změna v přerozdělení celkové zátěže společnosti vysokými výdaji na léčiva není řešením ve smyslu, že méně hradí pojišťovna a více bude moci hradit pacient, i když je to pro pojišťovny velmi lákavé. V tomto případě se jistě mohou snížit výdaje pojišťoven, ale bohužel vzhledem k naší obvyklé praxi bude zatížen pacient a celkové náklady mohou dále narůstat.
Předložený návrh je podle mého názoru příkladem velmi tvrdého postupu, který snižuje již takto diskutabilní počet skupin léčivých látek v příloze č. 2 zákona č. 48 z roku 1997 Sb. z počtu 521 na 71. V roce 1996 a počátkem roku 1997 byla vedena diskuse o způsobu naplnění výnosu Ústavního soudu č. 206 z roku 1996 Sb. na vymezení rozsahu poskytované zdravotní péče, a to cestou zákona. V případě léčivých látek nebyla tehdy zvolena cesta, kdy by přílohou zákona byl seznam hrazených léčiv, ale byl již tehdy zvolen kompromis s použitím skupin léčivých látek v počtu 521, z nichž minimálně vždy jeden léčivý přípravek je plně hrazen ze zdravotního pojištění. Tak vznikla situace, kdy zčásti je vymezován rozsah hrazených léčivých přípravků zákonem a zčásti cestou vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, která stanoví léčivé přípravky plně hrazené ze zdravotního pojištění. Nicméně vlastní rozsah daný počtem 521 skupin léčivých látek byl vymezen zákonem.
Způsoby a cesty pohybu léčiv v českém zdravotnictví bohužel otevírají neustále širší možnosti pro prodej léčiv mimo regulovaný rámec léčiv hrazený ze zdravotního pojištění. Jde o formy volného prodeje v lékárnách i mimo síť lékáren, jde o obchodní řetězce, jde i o kombinaci drogerií s lékárnami, které jsou velmi diskutabilní. K těmto skutečnostem se také přidává rostoucí míra různými způsoby ovlivněných předepisujících lékařů. Myslím, že o tom právě zde všichni víme dostatek. Výsledkem jsou pak stále rostoucí celkové výdaje na léčiva. O nutnosti takové spotřeby léčiv a o nutnosti takové výše výdajů mám bohužel velmi vážné pochybnosti.
V souvislosti s projednávaným návrhem považuji za nutné zdůraznit, že hlavním cílem veřejného zdravotního pojištění je ochrana pojištěnců před nutností nepředvídaných vysokých výdajů na léčbu svých potíží. Nejsem si zcela jista, že toto zásadní hledisko je cílem předloženého návrhu, neboť jeho orientaci na veřejný zájem pojištěnců zde nevnímám jako zájem prvořadý.
Dámy a pánové, ve zpravodajské zprávě jsem uvedla skutečnosti, které mě vedou k návrhu na zamítnutí novely zákona v prvním čtení. Tuto svým způsobem pro mne nepříjemnou povinnost mně usnadnilo stanovisko vlády, se kterým v plném rozsahu souhlasím. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Evě Fischerové a v tuto chvíli otevírám sloučenou obecnou rozpravu ke sněmovním tiskům 789 a 822, do které udílím přednostně slovo ministru zdravotnictví panu prof. Fišerovi. Připraví se první přihlášená paní poslankyně Eva Fischerová. Dále jsou přihlášeni paní poslankyně Taťána Jirousová a pan poslanec Vojtěch Filip.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, já se stručně vyjádřím k oběma návrhům zákona, a sice k návrhu zákona pana poslance Čevely, ke kterému vláda vyslovila stanovisko kladné, vyjádřila s tímto návrhem souhlas. Důvody, pro které byl tento návrh předložen, pan poslanec Čevela vysvětlil ve svém úvodním slově. Já bych si nyní v této souvislosti dovolil jenom krátce komentovat vystoupení pana poslance Janečka. Jde o ceny léků.
Chtěl bych vás informovat, že ČR dává ročně na jednoho občana 75 USD hrazených formou veřejného zdravotního pojištění, zatímco občané doplácejí dalších 25 USD v rámci finanční spoluúčasti. Takže celkově je u nás vynakládáno 100 USD na občana a rok. Vyspělé státy západní Evropy vydávají rozdílné částky. Pohybují se od 200 do 280 USD, čili částky podstatně vyšší. Já sám jsem také toho názoru, že země, která vydává 280 USD a dosahuje stejných terapeutických výsledků jako ta země, která vydává 200 USD na občana, by měla přijmout určitá racionalizační opatření, aby se výdaje na léky v této oblasti změnily. Ale ne tak v ČR, kde jsme na 50 %. A já hovořím záměrně v dolarech, protože ceny léků se prakticky pohybují všechny na stejné úrovni, protože jsou dány podobně jako ceny automobilů mezinárodním trhem. U nás jsou o něco menší, protože jsou o nějakých 30 % možná menší v souvislosti s tím, že ta distribuční síť není vzhledem k platům jednotlivých pracovníků distribuční sítě tak finančně náročná.
Existuje naprosto jasná korelace, že země, které vydávají na léky méně peněz než naše země, a je tomu tak v mnohých zemích, z těch nám nejbližších uvedu všechny postkomunistické země, uvedu Polsko, uvedu Maďarsko, tak ve všech zemích menší výdaje za léky jsou zároveň doprovázeny horšími výsledky danými v průměrné délce očekávaného života, anebo naopak úmrtností.
Co se týče návrhu pana poslance Janečka o tom, že by mohly být každé nové léky vsunuty do zákona zvláštní novelou, souhlasím s tím, že je to možné. Děláme to v případě prekurzorů. Jenomže v případě prekurzorů je to nutné, protože musíme na celém evropském kontinentě zajistit právo, abychom se nestali legální výrobnou drog, které by byly potom na evropském trhu distribuovány. A je naprosto přirozené a dělají to všechny evropské země, že prekurzory stanoví přímo zákonem, protože současně s tím je dán také trestní postih pachatelů, kteří se výroby těchto prekurzorů účastní.
***