(16.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Do rozpravy se hlásí pan poslanec Jan Bláha.
Poslanec Jan Bláha: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, je tu předložen zákon o ceně nájmu. Slyšeli jsme zdůvodnění paní zpravodajky a výhrady k němu i pana kolegy Kvapila. Když jsem je poslouchal, tak mě napadla hned první otázka, kterou by se měli lidé, v tuto chvíli nájemníci, ptát. Nebyli to tito kolegové, kteří jsou v této sněmovně ne poprvé, ale nejméně jedno volební období předcházející? Nebyli náhodou v uplynulých několika letech vlády, kteří to, co teď kritizují, neřešili? Nebyli to oni, kdo ty skvělé své nápady, které tu teď přednášejí a kritizují tento návrh, nemohli sami dát do paragrafového znění a předložit? Nebyl to náhodou exministr ministerstva místního rozvoje, který pro to mohl udělat tolik, kolik nemůže udělat nikdo z nás? Proč najednou hovoříme o něčem s informací, která je velmi mnohdy vzdálena realitě?
Já můžu souhlasit s jedinou věcí. Ano, zákon by měl umět, pokud to ovšem tato ctěná sněmovna chce, řešit ty, kteří řekněme takovéto bydlení ze své pozice dneska pana generálního ředitele či podnikatele velice rádi využívají a nejsou ochotni opustit. Pak ale, přátelé, přijďte s něčím, co řekne, za jakých podmínek takovýto člověk nadále nájem bude užívat na základě jeho majetkových poměrů. Jenomže pravice to nikdy neudělá. Proč by to samozřejmě dělala, když je to výhodné pro jejich vlastní nájemníky, kteří to užívají. Tak to dáme plošně. Je to málo, co chce vláda, 10 % je směšné. My jsme chtěli - KDU-ČSL nejméně 15, možná víc. Nás nezajímají žádné tabulky, přílohy tohoto zákona. Nás ani nezajímá skutečnost, ani od svých starostů, tam, kde se obhospodařuje ještě bytový fond, jestliže je tam dobrý hospodář a nikoliv realitka, která bere 30 %, že to funguje tak, že stávající nájem, a nemluvím teď jenom o nákladech na bydlení, dneska kryje provoz, údržbu, včetně oprav. A je to ve většině měst od 10 tis. obyvatel výše. Vynechávám záměrně Prahu, protože bychom se museli dostat na něco úplně jiného včetně inzerátů, které si každý může číst, o černých nepřiznaných nájmech.
Proč se bráníme např. tomu, abychom tedy věděli v rámci registru, kdo chce nabízet na trhu nájemný byt, jestli obec nebo družstvo nebo kterýkoliv jiný vlastník, ať také řekne, co za takový byt bez ohledu na tři typy cen dneska vlastně požaduje. Ať se čestně, otevřeně přihlásí k tomu, ano, já chci mít nájem, mám tuto představu, ano, jdu na trh s tímto bytem, mě zajímá cena, když se do ní nevejdu, tak samozřejmě pak se mohu bavit o tom, že já mohu postavit a nabízet na trhu byty, do nichž mi někdo půjde do nájmu a obsadí je nebo také ne. Problém je v něčem jiném. Dneska, kdyby kterýkoliv podnikatel šel na trh s takovýmito byty, nově postavenými, tak dnes už na rozdíl od jednoho, dvou, tří let zpátky samozřejmě běžného nájemce - když bude po něm chtít 30 - 35 tis. nájmu měsíčně - vlastně nesežene. O kom se tedy bavíme? Koho tu chceme hájit?
Já nejsem ten, který by zastával názor, že byt má užívat kdokoliv s jakýmkoliv příjmem. Mně možná v tomto zákoně některá opatření, která jsem řekl v úvodu, chybí, která jsou dopracovatelná. Ale v zásadě nesouhlasím s tím, že musím dělat úpravy, že musím dělat deregulaci v představě tzv. pseudovolného trhu. Protože když jste si četli nález Ústavního soudu a pokud jste si přečetli i důvodovou zprávu, už to tu někteří kolegové citovali, tak je to také o tom, že nejenom v tomto zákoně, kde je citovaná obvyklá evropská zvyklost, se nemůže stát žádné rodině, že z titulu jejich možností a příjmů bude nebo se stane nebydlící. A jestliže toto chceme vyvolat a ještě se schováme za to, že neplatič si dá pohov a bude čekat na to, jak dopadne soud, je to poněkud trošku falešný argument.
A poznámku poslední - mě překvapuje, že řada kolegů, tak jako já, byla na řadě seminářů, včetně nedávného britského. A pokud to bylo o nájemním bydlení, tak jistě zaregistrovali, že není až tak jednoduché, jestliže jednou stát ze všech daňových poplatníků dal peníze do takovéhoto bydlení podporovaného, tak je usměrované za konkrétních tvrdých podmínek i dokazování využívání takových bytů včetně nebytových prostor. Je to o byrokracii, samozřejmě. Ale jak jinak to chcete dělat. Protože pokud uvolníte trh zcela, že si ho někdo koupí a pak bude obhospodařovat, zjistíte to, co se začíná dneska dít. Celou slavnou chybou zákona 72, která s tím vzdáleně souvisí, je např. to, že lidé, až za pět, za deset let zestárnou, byť získali třeba takovýto byt, dostanou se do problémů, jak nadále ho budou udržovat. A já si myslím, že ČR i z titulu historie není o tom, že teď ji od jednoho pangejtu z dob před dvaceti lety překlopíme do druhého, že nejlepší je, když si každý bude vlastnit svůj vlastní byt.
Dostaneme se do stejných problémů jako Anglie před několika lety, kdy musela hodně investovat, aby i lidé ve středně příjmové kategorii vůbec měli kde bydlet a nedostali se díky zárukám a bankám pod most. Já si tohle nikdy nepřeji.
Věřím, že tento zákon bude projednán, a samozřejmě je pravdou těch kritiků, když říkali, že vedle toho musí stát určitá úprava příspěvku na bydlení. Ale nemůže to podle mě být nikdy o tom, že někdo si tu vypočte cenu, že on potřebuje dneska, aby mohl stavět byty jako soukromník, 15, 20, 25 tis. měsíčního nájmu, a pak teprve že se něco vyplácí. Tudy cesta nevede, protože byt ve slušné společnosti nikdy není jako houska na krámě běžným tržním prostředkem, ale je to nabídka k tomu, aby člověk na základě toho, že má někde byt a střechu nad hlavou, mohl vést solidní, spokojený život a shánět si daleko intenzivněji třeba zaměstnání, o které mnohdy jde, aby pak na ty náklady spojené s bydlením měl.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Zuna, připraví se pan poslanec Beneš.
Poslanec Milan Zuna: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, se zájmem sleduji vystoupení svých kolegyň a kolegů. Sleduji, jak se strašíme tím, co bude, až bude. Já vám poskytnu příklad z praxe. Jsem z Teplic. Teplice mají cca 50 tis obyvatel. Teplice jsou patrně jediné město v republice, které na 99 % zprivatizovalo veškerý bytový fond. Dokonce zprivatizovalo i domy s neplatiči. Nechalo si pouze domy s pečovatelskou službou.
Mohu vás ujistit, že s výjimkou výstavby rodinných domků a vilek, které si stavějí lidé, kteří jsou jaksi bohatší, v Teplicích neprobíhá žádná další výstavba, a ujišťuji vás, a můžete se o tom přesvědčit, že v Teplicích je dostatek volných bytů, ať zařízených, nebo nezařízených v různých kategoriích. V Teplicích je dostatek nebytových prostor v nebytových zónách i na okraji, a to jenom proto, že bytový fond je zprivatizován, jenom proto, že se přestalo kupčit s byty. Tam byste viděli, že majitelé domů, kteří si stanovili enormně vysoké nájemné za byty a za nebytové prostory, protože chtěli, aby jejich investice se jim rychle vrátila, šli po roce rychle se svým nájemným dolů, protože zjistili, že jim jaksi chybí ta druhá část, kdo má o tyto byty zájem. Takže to je cesta, kterou bychom měli jít.
***