(15.50 hodin)
(pokračuje Kvapil)
V návrhu zákona je zaveden institut smírčích komisí. Domnívám se, že ten návrh v tomto bodě je takový, že de facto nic neřeší. Neupravuje ani jednání těchto komisí, pouze stanoví, že se zřizují při okresních úřadech a kolik mají členů.
První přehled obvyklého nájemného v obci obec vyhlásí s účinností od 1. července 2002 na dobu nejdéle tří let, tedy do roku 2005. Do tohoto prvního přehledu se regulované nájemné zahrnuje zvýšené o 10 %, a to prosím bez ohledu na inflaci. Tudíž se dá z toho dovodit, že pokud té maximální doby obce využijí, tak až do roku 2005 od toho 1. 7. dojde ke zvýšení nájemného o 10 %. A to - jak už jsem se zmínil - bez ohledu na inflaci.
Pronajímatel je pak povinen poskytovat obci hlášení pro tvorbu tohoto přehledu, ovšem věrohodnost takovýchto hlášení je velmi diskutabilní. Na trhu s byty dnes existují v podstatě tři úrovně nájemného. Je to nájemné regulované, věcně usměrňované a nájemné volné, které může pronajímatel stanovit, jestliže uzavírá novou smlouvu s novým nájemcem. Tržní nájemné, o kterém se zde vede diskuse, se pohybuje někde mezi regulovaným a volným a v zásadě nemusí pokrýt náklady na výstavbu, provoz, údržbu a rekonstrukce bytů. Odhaduje se, že tržní nájemné je 0,5 až 3krát vyšší než regulované, a to podle velikosti obcí a podle regionů.
Byty s regulovaným nájemným tvoří 92 až 98 % všech nájemných bytů, tudíž jejich dominantní role v těch přehledech je z toho evidentní. Při vyhlášení prvního přehledu sice dojde ke zvýšení nájemného o 10 %, vyhlašuje se však na základě rozhodnutí obce na jeden až tři roky. U následujících přehledů bude zvýšení minimální už kvůli tomu dominantnímu postavení bytů s regulovaným nájemným. Návrh vlády tedy neumožní v rozumném čase dosáhnout úrovně tržního nájemného.
Loni v létě, jak už bylo zmíněno, Ústavní soud zrušil s účinností k 31. 12. letošního roku stávající vyhlášku o nájemném. Vláda nevyhověla požadavku Ústavního soudu, který ve svém zdůvodnění uvádí: Cenová regulace, nemá-li přesáhnout meze ústavnosti, nesmí snížit cenu tak, aby tato vzhledem ke všem prokázaným a nutně vynaloženým nákladům eliminovala možnost alespoň jejich návratnosti, neboť v takovém případě by implikovala popření účelu a všech funkcí vlastnictví.
Dále také vláda nenavrhla zvýšení příspěvku na bydlení nebo obnovení příspěvku na nájemné, který skončil na Silvestra loňského roku, a je tak opět v rozporu se závěrem Ústavního soudu, kde se říká, že stát postupuje tak, aby procento nákladů připadajících na bydlení nebylo v nepoměru k příjmům, a proto upravuje příspěvky na nájem ve prospěch těch, kteří nemají prostředky na placení nájmu. Ani v tomto bodě tedy vláda Ústavnímu soudu nevyhověla.
Křesťanští demokraté považují zrušení dnešní regulace a její nahrazení cenovou ochranou nájemníka za nezbytnou podmínku fungujícího trhu s byty. Tomuto kroku však musí předcházet postupná restrukturalizace výdajů na bydlení ve prospěch nájemného, a to samozřejmě za podmínky zvýšení příspěvku na bydlení. Výdaje průměrné domácnosti na bydlení (by?) se měly pohybovat maximálně kolem 20 % jejích příjmů.
Vládní návrh zákona znamená odsunutí stávajícího nežádoucího stavu naneurčito a zavedení náročného a byrokratického postupu. Znamenal by také zvýšení soudních sporů - domnívám se - o několik desítek, možná stovek tisíc a ve svém důsledku by zhoršil již někdy tak dost napjaté vztahy mezi pronajímateli a nájemníky.
Vláda rezignovala na programové prohlášení a nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu. Křesťanští demokraté se proto připojují k návrhu na zamítnutí.
Na závěr chci apelovat na vládu, aby nový návrh s ohledem na probíhající diskusi připravila a sněmovně předložila co nejdříve, jinak bude odpovědna za situaci, která by nastala po 1. lednu 2002, kdy bude zrušena účinnost stávajícího předpisu o nájemném.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má paní poslankyně Miroslava Vlčková, připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslankyně Miroslava Vlčková: Vážená paní předsedající, vážení přítomní, s odvoláním na rozhodnutí Ústavního soudu s ročním předstihem, proti svým programovým závazkům a bez příslušných sociálních kompenzací předkládá sociálně demokratická vláda návrh zákona o sjednávání smluvního nájemného. Jde o riskantní experiment, který zakládá významná ekonomická a sociální rizika do křehké rovnováhy současného vývoje. Navíc návrh zákona není věcně dokonalý, novela občanského zákoníku nereaguje na nové prostředí a v rozporu s principy trhu účelově zachovává výraznou participaci nájemců na opravách bytů, to je cizího majetku.
Dovolte mi zdůraznit důsledky přijetí předloženého zákona: pokles koupěschopnosti populace, a tím i ekonomického růstu společnosti; propad středních vrstev do stadia chudoby a do sféry příjemců sociálních dávek; výrazný nárůst mandatorních výdajů státu a obcí; výrazný růst sociálního napětí u sociálních skupin ohrožených vystěhováním na ulici; nárůst neplatičů nájemného, správních agend; extrémní nárůst soudních sporů, prodloužení doby soudního řízení; v případě seniorů porušení Evropské sociální charty na právo na bydlení.
Poslanecký klub KSČM je za těchto podmínek proti uvolnění deregulací a sjednávání smluvního nájemného. Smluvní nájemné je možno uplatnit pouze v lokalitách s dostatečnou nabídkou cenově dostupných bytů a pro všechny příjmové skupiny populace. Tento stav v České republice zdaleka neexistuje.
Spekulativní a účelové rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení deregulace v nájemných bytech k 31. 12. 2001 sice bere klub na vědomí, ale to neznamená, že nebude vyžadovat státní garance přiměřeného bydlení pro všechny občany České republiky. Bez přijetí příslušné sociální legislativy je podpora vládního návrhu o nájemném pro klub KSČM nepřijatelná.
Celkově řečeno, vládní návrh tak, jak je zpracován, je nedokonalý, zneužitelný a a priori vedoucí k vleklým sporům, v nichž nebude právní rovnováha mezi nájemcem a pronajímatelem.
Vzhledem ke shora uvedeným důvodům navrhuji zamítnutí zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Miroslav Beneš.
***