(12.40 hodin)
(pokračuje Palas)
Chci říci, že jediným skutečným omezením je ustanovení, které vylučuje vlastníky honebních pozemků menších než jeden hektar z účasti na tvorbě honiteb. Toto ustanovení navrhli zástupci Svazu vlastníků obecních lesů a Agrární komory při jednání na Ministerstvu zemědělství v roce 1998 a toto je jedním z mála ustanovení, o nichž při jednání došlo ke shodě. Tady bylo již řečeno, že sedm let se jedná o nějaké podobě nového zákona a nebylo možno dojít k určité shodě. Účastníci byli vedeni negativními zkušenostmi při tvorbě honiteb, honebních společenstev, jednání a hlasování v nich. Myslím, že je neseriózní nyní toto omezení vytahovat jako argument proti návrhu zákona.
Můj předřečník tady řekl, jakým problémem je při svolání valné hromady dát dohromady všechny vlastníky pozemků, a to už jen z toho důvodu, že ti drobní vlastníci nebydlí v místě pozemku, ale přestěhovali se do vzdálených míst a někdy bydlí i v zahraničí. To byl určitý důvod, proč jsme toto ustanovení do zákona dali. Mohu říci - a tím bych reagoval na to, co zde řekl kolega Ambrozek, že někteří jsme ani nečetli ten návrh zákona - tak ho chci ujistit, že jsme se minimálně půl roku scházeli nad tímto zákonem a precizovali jsme některá ustanovení. Myslím, že nemá pravdu v tom, že bychom nečetli to, co jsme podepsali.
Také zdánlivým omezením je stanovení procenta státních a obecních honiteb, které mají být pronajímány. Jde o procento, které je v dosavadní praxi dosahováno a nejsou obavy, že by subjekty hospodařící s těmito honitbami chtěly procento snižovat, když je obecně známé, že myslivost je prodělečná. Má-li např. obec jednu vlastní honitbu, samozřejmě ji nebude povinna pronajímat. Návrh užívá plurálu - 75 % svých honiteb. Tady je jasné, že jestliže obec vlastní čtyři honitby, pak 75 %, tedy tři honitby, tento návrh zákona navrhuje pronajmout, ale my jako předkladatelé tohoto návrhu zákona se nebráníme diskusi nad tím, jestli to tak má být, anebo to má být jinak.
Rovněž zdánlivým omezením je navrhované opční právo. Jestliže bude přijato ustanovení o pravidlech pro výši nájemného, navýšení v důsledku růstu spotřebitelských cen není v návrhu vyloučeno a na dosavadního nájemce si vlastník honitby nemůže stěžovat, pak skutečně rozhoduje jen to, přijme-li dosavadní nájemce podmínky mysliveckého záměru požadovaného vlastníkem honitby. Nepřijme-li je, pak vlastník honitby hledá ve výběrovém řízení nového nájemce ochotného podmínky plnit. Tak to prostě v tom zákoně je.
Jinak oproti platné dosavadní právní úpravě vlastnická práva nejsou omezena. Každý vlastník honebních pozemků má právo se plně účastnit na tvorbě honiteb, na jejich využití v režii vlastníka nebo je pronajmout. Pokud se neúčastnil nebo se při jednání s dalšími vlastníky s nimi nedohodl, jsou jeho pozemky k některé honitbě přičleněny rozhodnutím státního orgánu. Chci říci, že v některých státech Evropy je uplatňována tzv. licenční myslivost, kdy stát nebere vůbec v úvahu to, jestli vlastník vlastní hektar, 100 hektarů nebo 1000 hektarů, ale stát vytváří honitby a stát na základě prodeje licencí deleguje právo myslivosti na toho, kdo si licenci koupí. Takže metody a přístupy k této problematice jsou různé. Chtěl bych, abyste vy, kolegové, kteří jen posloucháte tuto debatu a neúčastníte se aktivně tohoto jakoby sporu, věděli, že v jiných státech je to úplně jinak, kde stát doslova diktuje a nařizuje. Jsou to např. severské státy, je to na části území Francie, je to v některých kantonech Švýcarska takovýmto způsobem uděláno. Jen abychom věděli, že jsou různé způsoby uplatňování práva myslivosti.
Dále bych chtěl říci, že každý vlastník, ať se tvorby honitby účastnil, nebo byly jeho pozemky přičleněny, má právo na přiměřený efekt. Souhrnně se to dá vysvětlit na honebním společenství. Rozhodne-li se v honitbě samo hospodařit - to je tedy sdružení vlastníků honebních pozemků - rozhodne i o tom, jak výsledek hospodaření rozdělí mezi své členy, samozřejmě po odečtení nákladů a výnosů provozu honitby, ale i správních nákladů a výnosů honebního společenstva. Rozhodne-li honební společenstvo honitbu pronajmout, rozdělí mezi své členy nájemné, samozřejmě opět po odečtení správních nákladů a výnosů honebního společenstva. Vlastníci pozemků k jeho honitbě přičleněných mají v obou případech nárok na náhradu za přičlenění, která se prakticky rovná nájemnému.
Kolegyně a kolegové, častým argumentem proti návrhu je vyloučení vlastníků z účasti při řízení o schvalování plánů lovu. Myslím, že realita je taková, že když někdo někomu něco pronajme, tak nájemce samozřejmě by měl mít určitá práva zachována, ta prostě přecházejí na něj. Nicméně chci říci, že to je také realita současného zákona. Vlastník honitby je účastníkem řízení o uznání honitby, jejíž součástí je stanovení normovaných stavů zvěře. Tudíž v momentu vzniku honitby vlastník do toho vstupuje. Vlastník honitby může kdykoli během trvání uznané honitby požádat o změnu tohoto rozhodnutí v části týkající se normovaných stavů. Roční plánování odstřelu je jen jakési narovnání stavů skutečných na stavy normované a vlastník honitby má další právo a možnost kdykoli požádat o úpravu skutečných stavů zvěře při jejím přemnožení, podle § 29 návrhu. Pokud odpůrcům návrhu neúčast vlastníků v honitbě při ročním plánování vadí, lze vlastníkům honitby tuto účast přiznat. Jsme připraveni v této věci udělat maximální ústupky - ne ústupky, ale upravit tuto věc podle názoru kolegů poslanců, kteří tuto věc vidí jinak.
Kolegyně a kolegové, jen jsem chtěl v krátkosti osvětlit to, že jsme de facto napadáni za to, že likvidujeme práva vlastníků. Myslím, že to tak není v našem návrhu zákona, a znovu říkám, že jsme připraveni k tomu, ty zákony maximálně k sobě přiblížit. V této souvislosti bych chtěl také vyzvat oba kolegy poslance, kteří navrhli zamítnutí obou návrhů zákonů, aby zvážili své návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane předsedo. Vážené paní kolegyně a páni kolegové, přestože mám ještě dvě přihlášky do rozpravy, zatím, tak od 13 hodin bude zasedat organizační výbor. Dovolím si tedy přerušit chod projednávání tohoto bodu, protože potřebujeme deset minut na přendání techniky.
Přerušuji projednávání tohoto bodu a vyhlašuji polední pauzu. Oznamuji, že organizační výbor se sejde ve 13 hodin v místnosti 106. Odpoledne budeme pokračovat ve 14.15 hodin rozpravou, protože body, které byly na odpoledne, nebyly pevně zařazeny jako první bod odpoledne, ale na odpoledne.
(Jednání přerušeno ve 12.49 hodin.)
***