(11.10 hodin)
(pokračuje Langer)
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání petičnímu výboru. V rozpravě zazněly dva návrhy přikázat k projednání tento návrh novely zákona také ústavně právnímu výboru.
Nejprve tedy rozhodneme o přikázání petičnímu výboru. Prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami.
Zahájil jsem hlasování číslo 85. Kdo je pro tento návrh na přikázání? Kdo je proti?
Z přítomných 115 pro 110, proti jeden. Návrh byl přijat.
Zahájil jsem hlasování číslo 86. Kdo souhlasí s tím, aby návrh byl přikázán k projednání také ústavně právnímu výboru? Kdo je proti?
Z přítomných 122 pro 88, proti 17. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání petičnímu výboru a ústavně právnímu výboru.
Ještě rozhodneme o návrhu na zkrácení lhůty k projednání o 20 dnů.
Zahájil jsem hlasování číslo 87. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 126 pro 102, proti 11. I tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání petičnímu výboru, ústavně právnímu výboru a že lhůta k jeho projednání byla zkrácena o 20 dnů.
Dalším návrhem je bod číslo
36.
Návrh zákona poslanců Cyrila Svobody a Stanislava Křečka
na vydání zákona o Komoře soudních znalců České republiky
a o změně zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících
/sněmovní tisk 803/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 803 a stanovisko vlády k němu jako tisk 803/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený tisk uvedl pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Dokážu si představit, jaký zájem bude mít tato novela, protože vím, že není úplně příznivá atmosféra pro přijímání zákonů, kterými se budou vytvářet další komory. Přesto se pokusím vás přesvědčit o tom, že je účelné, abychom tento návrh zákona podpořili.
Jaký je stav v České republice dnes v oblasti znalců. Znalce jmenuje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu a odbornost znalců mu pomáhá vyřešit takzvaný poradní sbor. Poradní sbor je sbor, který si jmenuje předseda krajského soudu, je to sbor, který nemá vůbec žádnou pravomoc a pouze předsedovi soudu může doporučit někoho, a předseda krajského soudu není tímto návrhem vázán. To znamená, že v České republice takto důležitá veřejná funkce, jako je funkce soudního znalce, je fakticky v rukou jen jednoho jediného člověka, který stojí v čele soudní správy na krajské úrovni, a to je předseda krajského soudu.
Na ministerstvu jmenuje znalce ministr spravedlnosti a jemu pomáhá pouze oddělení, které čítá několik lidí. Znám to velmi důvěrně z doby, kdy jsem působil na Ministerstvu spravedlnosti, a ani tady vlastně není žádná kontrola nad skutečnou profesionalitou znalců, byť nechci pochybovat o aktivitě lidí, kteří pracují jak na Ministerstvu spravedlnosti, tak na správě krajských soudů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče. Vážené kolegyně a kolegové, můj apel směřuje k vám ve smyslu zklidnění atmosféry v sále. Prosím i kolegyni pana poslance Cyrila Svobody paní poslankyni Parkanovou, na kterou se díváme z tohoto úhlu všichni.
Poslanec Cyril Svoboda: Budu pokračovat, pane místopředsedo, mě to moc nevadilo. Ale půjdu v argumentacích dále.
Kdo je to soudní znalec? Soudní znalec je osoba, která podává odborné stanovisko v řízení před správním orgánem nebo před soudním orgánem. Tam má znalec podávat takzvaný znalecký posudek a je to jeden z důkazů, který se provádí před soudem nebo před správním orgánem. Fakticky otázku, kterou odpovídá znalec, pouze předkládá státnímu orgánu a státní orgán na základě tohoto dobrozdání znalce rozhodne. Myslím si, že dochází k devalvaci postavení znalců v české společnosti, protože znalci používají kulatá razítka k různým posudkům, které jsou používány v soukromé sféře. Proti tomu také nic nemám, ale je potřeba si uvědomit, že tito lidé používají kulatá razítka se státním znakem. A znovu opakuji, že za jejich profesionalitu odpovídá jen velmi málo lidí a jen vedení na Ministerstvu spravedlnosti a v justici.
Tento návrh zákona, který předkládáme, má udělat průlomový krok, a to tak, že by ze znalců vznikla komora, která by ručila za odbornou profesionalitu znalců, to znamená, že by podávala návrhy ministrovi spravedlnosti ke jmenování znalců. Podle mě je to správný krok, protože tato komora může lépe garantovat profesionalitu znalců, protože se bude skládat z nich samotných. Oni sami si svoji samosprávu určí, grémium lidí, které vyplývá ze zákona, které bude určovat, zda ten či onen znalec je profesionálně způsobilý tuto funkci vykonávat.
V tomto ohledu zčásti souhlasím i se stanoviskem vlády. Vláda sice říká, že nesouhlasí s návrhem zákona, ale když si čteme obsah stanoviska vlády, tak fakticky s tím, co je v návrhu zákona, se zcela ztotožňuje a tento návrh podporuje, protože sama vláda říká, že předpokladem vytvoření samostatného stavovského orgánu znalců by mělo být právní oddělení komerčního výkonu znalecké činnosti od takové činnosti zajišťované pro soudy a jiné státní orgány. Vláda tedy ve svém stanovisku říká "ano, my chceme, aby vznikla komora, která bude profesionálně garantovat odbornou úroveň znalců, dodržování určitých pravidel, včetně pravidel etických, při podávání znaleckých posudků", ale chce, aby to bylo především v té komerční sféře. S tímto mohu říci, že lze i souhlasit. Potom by to znamenalo, že by Ministerstvo spravedlnosti mělo jít ještě o krok dále, než je tento návrh zákona, že by mělo oddělit skutečně jenom úzký okruh znalců, kteří by působili pro potřeby soudů a státních orgánů. A vedle toho uvolnit prostor pro odbornou znaleckou činnost v soukromé sféře.
Proto vás, vážené poslankyně, vážení poslanci, žádám, abyste tento návrh zákona nezamítali v tomto prvním čtení, aby byl propuštěn do dalšího čtení, abychom mohli pokračovat v diskusi na toto téma. Myslím si, že to je něco, co potřebuje Česká republika, aby se zvyšovala úroveň znalců i jejich profesionalita.
Ještě chci zdůraznit jednu věc. V České republice je zhruba asi 10 000 znalců. Mnoho těchto znalců bylo jmenováno před mnoha lety. Vůbec nereflektuji na jejich jmenování nebo trvání jejich funkce není vůbec ovlivněno změnou klimatu v České republice. Nová situace vyžaduje, aby znalci byli schopni posuzovat velmi mnoho komplikovaných otázek, které před nimi před rokem 1989 nikdy nebyly. A tito lidé jsou na seznamu znalců. Myslím si, že je načase se na tuto otázku zaměřit, protože posouzení znalce má velmi podstatný vliv na to, jak rozhodne státní orgán.
***