(11.00 hodin)
(pokračuje Krása)
Domnívám se totiž, že zákon má řadu problematických míst a že není možné propracovat zákon v nějakém zkráceném termínu, a proto budu hlasovat i proti zkrácení na dobu projednání, protože se domnívám, že zákon je potřeba tak důkladně pročíst a srovnat se směrnicemi Evropského společenství, že to bude vyžadovat určitý čas. Dovolím si jen nastínit několik problémů. Musím tady vyslovit nesouhlas s panem ministrem Březinou, protože se domnívám, že naopak návrh zákona, který předkladatelé předložili, je správný, a myslím, že neodporuje evropské směrnici, ale dovolím si říci několik věcí, které jsou problematické.
Především je zřejmé, že není jasně stanoveno, co to je vlastně soubor údajů, na které soubory údajů se zákon vztahuje. Přitom příslušná směrnice Evropského společenství se omezuje jen na strukturované soubory a na údaje v ostatních souborech údajů se nevztahuje. Myslím, že řešení musí být takové, že bude jasně řečeno, že úprava se vztahuje výhradně na soubory údajů, které jsou zpracovány buď automatizovaně, nebo jako tzv. archivní soubory. Jde o pojem užívaný směrnicí, která tak označuje strukturovaný soubor uspořádaný podle specifických kritérií tak, aby byl umožněn snadný přístup k osobním údajům. Stávající úprava tímto zákonem je určena nikoliv k tomu, aby zabránila jakémukoliv toku informací o osobách, ale aby zabránila zneužití technologie, která umožňuje nesrovnatelně rychlejší vyhledávání a přesouvání a tím i zneužívání uspořádaných informací. Z automatizovaných souborů údajů je nutno vyloučit výčtem alespoň oblasti, na něž se úprava nevztahuje, a uvnitř těchto souborů konkrétně aspoň příkladmo uvést, co se tím rozumí. Soubory údajů, které provádí fyzická osoba a které jsou soukromého a domácího charakteru, například osobní zápisníky anebo soubory údajů, které jsou shromážděny nahodile, pokud nejsou dále zpracovávány, např. knihy návštěv, knihy zákazníků, došlé dopisy, seznamy zakázek, seznamy smluv a další a další.
Další problém, který je v zákoně, je definice osobního údaje. Není jasně stanoveno, co je osobním údajem, to je, o jakou informaci ohledně zjištěné osoby se jedná. Směrnice stanoví, že pokud osoba není jasně identifikována, musí být identifikovatelná nepřímo, zejména prostřednictvím identifikačního čísla či jiné zvláštní fyzické a jiné identity. Myslím, že je potřeba, aby informace o osobních údajích zjištěné osoby, jejíž totožnost není zjistitelná nepřímo, aby byla jasně zákonem definována.
Další problémy jsou např. ve zpracování údajů. To se týká § 5. Velmi problematický je problém ochrany práv subjektů, který zákon neřeší úplně šťastně, a jako největší problém našeho zákona, domnívám se, je problém sankcí. Sankce v § 44 a následných jsou stanoveny bez přesné vazby skutkové podstaty na určitou sankci, to je za porušení např. § 1 se uloží tato sankce, za porušení § 2 jiná. To umožňuje libovolný výklad úřadu. Přitom jde o sankce velmi přísné. Tento přístup vzbuzuje pochybnosti o zachování právního státu, neboť je možno uložit pokutu 10 mil. za porušení každé povinnosti, i té nejbanálnější. Řízení je přitom přezkoumatelné soudem jen z hlediska zákonnosti, nikoliv z hlediska přiměřenosti sankce.
Další problémy v zákoně jsou například problémy týkající se neplatnosti smlouvy o zpracování osobních údajů. Další problémy, které jsou v zákoně, se týkají např. toho, že není vyřešen vztah k některým dalším zákonům, například vztah k zákonu o archivnictví. U archivních systémů je nutno vysvětlit vztah k zákonu o archivnictví, který se osobními údaji v archiváliích speciálně nezabývá, z čehož vyplývá, že zákon o ochraně údajů se vztahuje i na archiválie, které v sobě zahrnují osobní údaje ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů, tedy pokud jsou údaje uspořádány podle specifických kritérií.
Vztah k zákonům, které upravují jedinečný soubor osobních dat, např. matriky studentů. § 5 odst. 3 zákona na ochranu osobních dat stanoví, že provádí-li správce zpracovávání osobních údajů na základě zvláštního zákona, je povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů. Zde je za zvláštní zákon považován např. zákon o vysokých školách, podle něhož se dělá matrika studentů. Shromažďování a zpracování osobních údajů založené jiným zákonem bez souhlasu subjektu ochrany se vyjma souhlasu subjektu ochrany se zpracováním a vyjma informování subjektu o tom, že se údaje o něm zpracovávají, a vyjma nahlášení úřadu musí řídit zákonem o ochraně osobních údajů, tedy samozřejmě musí být dbáno na ochranu soukromého a osobního života, ale musí být splněny i všechny další povinnosti zpracovatele.
Oprávnění kontrolujících osob, což je další problém tohoto zákona, v § 37 nerespektuje příslušná ustanovení Listiny práv a svobod. Je jim např. povoleno vstupovat do obydlí vždy, pokud to souvisí s předmětem kontroly. Omezení ochrany obydlí je však možno upravit, jen pokud je to nezbytné, nikoliv v ostatních případech. Obdobný problém je u ochrany listovního tajemství, dále u povinnosti poskytnout informace a u povinnosti nechat si zabavit dokumenty. Není zde ochrana kontrolovaného procesními prostředky, není možnost nevypovídat apod. Kromě toho je v ustanovení § 43, že oprávnění a povinnost kontrolujících a kontrolovaných se řídí zákonem o státní kontrole, pokud tento zákon nestanoví jinak. Bohužel není vůbec jasné, která ustanovení zákona o státní kontrole má zákon na mysli, zejména zde je možno uplatnit námitkové řízení podle zákona o státní kontrole, což by podstatně posilovalo ochranu správce dat.
Zkrátka, dámy a pánové, zákon má řadu problémů. Zákon se významně odchyluje od směrnice Evropského společenství, a já proto navrhuji, aby tento návrh zákona, pokud tak nebude navrženo organizačním výborem, projednal také ústavně právní výbor, protože se domnívám, že zákon o ochraně osobních údajů musí být dán do souladu s ostatní legislativou a že v současné době není tento soulad. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, za prvé bych chtěl, abychom zbytečně neměli příliš složitou proceduru, jménem klubu ODS a Unie svobody vznést ono veto na projednávání v urychleném řízením. Myslím, že i pan navrhovatel s tím souhlasí, čili je to opravdu jen formální připomínka.
Druhý návrh, který bych chtěl učinit, protože na minulém plénu byla přikázána výborům ještě jedna novela tohoto zákona, byla přikázána také ústavně právnímu, tak bych doporučil, aby i tato novela byla přikázána oběma výborům, abychom se to pokusili nějakým způsobem projednat a pokud možno přijmout novelu jen jednu. Pokládal bych za velmi nešťastné, aby na jednom plénu byly dělány dvě novely téhož zákona, čili přijmout nějaký komplexnější návrh, který snad vzejde z jednání výborů. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku neregistruji, rozpravu tedy končím.
O tom, jakým způsobem bude pokračovat projednávání tohoto návrhu zákona, bylo sdělením pana kolegy Bendy rozhodnuto. Proto se budeme zabývat návrhem na přikázání bodu k projednání, neboť si nejsem vědom toho, že by v rozpravě zazněl návrh na zamítnutí - pane kolego Svobodo?
***