(11.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Ba dokonce někdy posouzení znalce má naprosto klíčový charakter a klíčový vliv na to, jak je rozhodnuto, především u soudních orgánů. Mohu tu poukázat na oblast dopravních nehod a podobně, kdy nakonec posouzení znalce fakticky rozhoduje o tom, jak bude znít konečný verdikt soudu.
Znovu vás tedy prosím, abyste k tomuto návrhu nepřistupovali jako k návrhu o komoře, tudíž a priori s negativním postojem, ale abychom byli schopni se na tuto otázku podívat komplexně. Poukazuji na to, že i vláda ve svém, byť nesouhlasném stanovisku říká, že fakticky s tou komorou souhlasí. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Krajíček.
Poslanec Miroslav Krajíček: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, předkládaný návrh zákona o Komoře soudních znalců České republiky a o změně zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zřizuje Komoru soudních znalců České republiky jako právnickou osobu. O této problematice už nás informoval předkladatel, a myslím, že je možné polemizovat velmi dlouho se všemi uvedenými argumenty pro i proti. Omezím se jenom na ty nejobecnější věci.
Navrhovatelé jsou zřejmě vedeni snahou zlepšit současný velmi kritizovaný stav v oblasti soudního znalectví. Dalším důvodem je nejen to, že různé naše právní předpisy vyžadují prakticky vždy posudek soudního znalce, ale zejména situace, že v současnosti nikdo aktivně nedohlíží z hlediska odbornosti na výkon znaleckých činnosti soudního znalce.
Předkladatelé navrhují tuto komoru zřídit jako právnickou osobu se zásadou dobrovolného členství proto, aby dohlížela na správnost a kvalifikovanost znaleckých činností a vypracovaných posudků a mohla také postihovat vyskytující se nekvalifikovanost a nesprávnosti ve znaleckých činnostech, protože tuto působnost nemá žádný správní úřad ani justice. Komoře soudních znalců však přitom poskytují takový rozsah pravomocí, že i ti soudní znalci, kteří by nechtěli být členy komory, musí se "dobrovolně" členy této komory stát. Řešením současné situace však zcela jistě nemůže být zřízení dobrovolného sdružení s tak široce pojatými pravomocemi a vlastně bez veřejné kontroly.
Další otázkou je pak otázka po smyslu takové komory soudních znalců, která by měla pokrývat celou šíři profesí, ve kterých soudní znalci své znalecké posudky zpracovávají. Mám za to, že v oblasti grafologie, lékařství, překladatelství a podobných oborech požadavek na zřízení takové komory soudních znalců nezazněl. U soudů existují seznamy soudních znalců, do kterých jsou zapisováni skuteční odborníci, a soudy si podle své potřeby soudního znalce vybírají. Je to specifický problém pouze v oblasti oceňování nemovitostí či movitého majetku. V této oblasti na území České republiky vyvíjí činnost již 12 sdružení a spolků znalců a odhadců. Při tomto množství zajisté musí docházet k různým výkladům a rozdílům při oceňování. Veškeré snahy o systémové změny v této profesi, které byly iniciovány v posledním desetiletí, byly zamítány jako neodůvodněné a důvodem bylo to, že tato oblast je účinně kontrolována soudy. Naléhavost řešení problematiky oceňováním majetku v České republice vyjádřila již v roce 1999 Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí v materiálu k posílení bankovního sektoru a nedávno i Světová banka jako opatření k potlačení vlivu korupce požadavkem na zavedení oceňovacích standardů a nezávislého mechanismu výkonu povolání odhadců.
V důvodové zprávě navrhovatelé dále uvádějí, že návrh tohoto zákona je zapotřebí chápat jako časově přechodný. Mohl bych pouze spekulovat, co je skutečným důvodem této dočasnosti. Protože i předkladatelé spatřují cílový stav v novém zákonu o znalcích a tlumočnících, mám za to, že tohoto stavu je možno docílit mnohem dříve než v uváděné perspektivě pěti let. Za dostatečné řešení bych považoval předložení vládního návrhu zákona o znalcích a tlumočnících do konce roku 2001.
Byl bych velmi nerad, kdyby tato zpráva vzbudila pocit, že jsem zásadně proti existenci profesních komor. Pokud bude komora koncipována jako stavovský a profesní subjekt a jejím zájmem a činností bude kultivace jejího profesního stavu, pak ji budu vždy podporovat. Ovšem takovou komoru soudních znalců, jak ji definuje tento návrh zákona, podpořit nemohu.
Stanovisko vlády k návrhu tohoto zákona máme uvedeno ve sněmovním tisku 803/1 a je nesouhlasné. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám první přihlášku pana poslance Davida, poté pana poslance Křečka.
Poslanec Ivan David: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení ministři, chtěl bych v úvodu říci, že jsem obecně zásadně proti komorovému korporativismu. Nepokládám totiž za správné, aby věci, které mají být obecně upraveny zákonem, aby tak bylo možno spravedlivě posuzovat jednotlivé případy, rozhodovaly nějaké údajně samosprávné orgány, které budou potom přihlížet nekontrolovatelným způsobem k těm či oněm okolnostem.
Souhlasím s názorem předkladatele, že současná úprava soudněznalecké činnosti je nedostatečná, že tkví hluboko v minulosti a že je třeba ji napravit. Sám mám totiž soudněznaleckou kvalifikaci v oboru psychiatrie, není mi to ovšem samozřejmě nic platné, neboť není snadné, jak mnozí potvrdí, dostat se na seznam znalců příslušného krajského soudu. Nebudu říkat, jakým způsobem toho může být dosaženo.
Současně mám zkušenosti s tím, jak působí komory v oblasti zdravotnictví. Zřejmě se liší například od advokátní komory, kde existuje větší spokojenost s její činností, ale je třeba přihlédnout i k této skutečnosti. Chtěl bych říci, že možná ne každý ví, že např. Česká lékařská komora uděluje licence, tzn. oprávnění k soukromé praxi, na základě víceméně volného uvážení, protože jinak by se nemohlo stát, aby lékaři, kteří nemají atestaci ze všeobecného lékařství, dostávali licenci k činnosti v tomto oboru. V případě Stomatologické komory se již stalo normou, že stomatologové, kteří nemají atestaci ze stomatologie, dostávají licenci pro činnost v oboru stomatologie.
Je tedy otázka, jestli tato cesta je správná. Domnívám se, že s takovýmto řešením, které je předloženo navrhovatelem, souhlasit nelze. Je tedy třeba trvat na komplexní úpravě, která zajistí pro všechny znalce a pro všechny, kteří dosáhli potřebné kvalifikace, rovné podmínky a objektivní hodnocení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan kolega Křeček má slovo.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, já se domnívám, že tato problematika jen velmi okrajově souvisí s atestací lékařů, nicméně i já po zkušenostech i ze svého poslaneckého klubu se domnívám, že tímto vystoupením budu mlátit prázdnou slámu, čímž se nechci vyjádřit ke kvalitě Poslanecké sněmovny, ale tímto příměrem chci naznačit, že budu mluvit zbytečně, protože asi není vůle tuto problematiku upravit.
Chtěl bych připomenout jenom jeden z mnoha důvodů, které nás vedly k předložení tohoto zákona, a tím je jeden z největších způsobů defraudace a tunelování v této republice.
***