(13.10 hodin)
(pokračuje Rychetský)
V rámci druhého čtení pak padly další pozměňovací návrhy, ke kterým se vyjádřím jak ve svém úvodním slově, tak potom v rámci hlasování.
Chtěl bych vás požádat, abyste - ač jste patrně většinou rozhodnuti, a to nikoli jen v tuto chvíli, ale dlouhodobě, o tom, jak hlasovat, pokud se týče možnosti zavedení institutu referenda do českého ústavního pořádku - abyste tedy přece jen zvážili některá fakta, se kterými vás chci seznámit.
Patrně nenajdeme jedinou zemi, která by si mohla právem říkat demokratická země, ve které by v té či oné podobě referendum nebylo součástí jejího státoprávního uspořádání. Dokonce lze říci, že referendum je především institutem vlastním zastupitelské, parlamentní demokracii, protože v prezidentských systémech je vlastně referendum nosným institutem pro volbu prezidenta. V parlamentních systémech, kde je hlava státu buďto dědičná, nebo volená Parlamentem -
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane místopředsedo.
Ještě jednou prosím o klid v jednacím sále.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: - se s principem všelidového hlasování setkáváme výlučně v podobě institutu referenda. Myslím si, že Česká republika má výjimečnou příležitost se zařadit po bok zemím, které jsou demokratické a které svou demokracii vyznačují právě tím, že mají referendum zakotveno ve svém ústavním pořádku.
Některé z nich ho mají pouze jako naprosto výjimečný institut, jako pojistku demokracie nebo jako prostředek řešení konfliktů mezi státní mocí zákonodárnou a výkonnou. I republika Československá ve své Ústavní listině z roku 1920 měla referendum zakotveno, byť se nikdy za její dvacetiletou existenci nepoužilo.
Vládní návrh, jak jsem již zdůraznil v prvém čtení, který máme za chvíli posuzovat, je návrhem, který předpokládá velice výjimečné konání referenda. Předpokládá, že referendem nelze zasahovat do výkonu existující moci zákonodárné, že v referendu nelze učinit jeho předmětem osnovu zákona, ani ústavního, ani obyčejného. Předpokládá se, že referendum je pouze nástroj, nástroj Poslanecké sněmovny nebo Senátu, to znamená Parlamentu, vůči výkonné moci, kterým si může vynutit, aby v důležité otázce zahraniční nebo vnitřní politiky výkonná moc musela jednat podle vůle vyjádřené v referendu. Všichni víte, že podle našeho ústavního pořádku ani jedna komora Parlamentu nemá právo vládě ukládat svými usneseními žádné úkoly v oblasti výkonné moci. A právě referendum je tím prostředkem, který umožňuje, aby výsledek referenda byl závazný pro výkonnou moc a aby výkonná moc se jím musela řídit, přičemž pozměňovací návrh ústavně právního výboru dokonce umožňuje, aby referendum iniciovaly pouze dvě pětiny poslanců, tj. kvalifikovaná menšina, nebo dvě pětiny senátorů, což je opět kvalifikovaná menšina.
Druhý pozměňovací návrh přijatý ústavně právním výborem zvyšuje kvorum pro lidovou iniciativu. Zatímco vládní návrh předpokládal tři sta tisíc podpisů oprávněných voličů sebraných v petiční akci, ústavně právní výbor doporučuje zvýšit toto kvorum na pět set tisíc. Chtěl bych říci, že i s tímto pozměňovacím návrhem souhlasím, neboť vskutku nebylo záměrem tohoto zákona vytvořit zde takové ústavní prostředí, ve kterém bude referendum běžným, často se opakujícím institutem.
V rámci druhého čtení byly předloženy dva analogické pozměňovací návrhy. Jeden máme v tisku 695/2 pod písmenem B1 a druhý pod písmenem C, což jsou pozměňovací návrhy, které výrazným způsobem zlepšují předloženou osnovu, protože zatímco vládní návrh předpokládal, že k platnosti výsledků referenda je třeba nadpoloviční většiny, která se vysloví kladně nebo záporně, to znamená, která se vyjádří shodným způsobem k položené otázce, tedy nadpoloviční většiny všech oprávněných voličů, oba pozměňovací návrhy toto kvorum výrazně snižují. Pozměňovací návrh pana poslance Pavla Svobody požaduje prostou většinu hlasujících v referendu a nestanoví kvorum, pozměňovací návrh pana poslance Koudelky vyžaduje kvorum dvě pětiny účasti a prostou většinu hlasujících. Je tedy nepochybné, že bude-li přijat jeden z nich, stává se druhý návrh nehlasovatelný, a chtěl bych říci, že s oběma pozměňovacími návrhy přitom v zastoupení vlády České republiky souhlasím.
Pan poslanec Vojtěch Filip předložil dva další pozměňovací návrhy. Jeden alternovaný, přitom ten, který se týká článku VI a navrhuje nahradit slova "má charakter závazného pokynu" slovy "je závazný", je návrhem, který také akceptuji a také doporučuji, abyste pro něj hlasovali.
Pokud se týče jeho pozměňovacího návrh k článku I. písm. C, ve kterém požaduje, aby se buďto vypustil zákaz konání referenda, v němž položená otázka by mohla vést k rozhodnutí, které je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, anebo aby se věc modifikovala tak, že se to netýká návrhu na vypovězení mezinárodní smlouvy, chtěl bych říci, že to nejsou pozměňovací návrhy, které by bylo možno podpořit.
Především bych chtěl říci, že neexistují mezinárodní závazky, které by ukládaly povinnost, závazek, že se nesmí smlouva vypovědět. Znám jedinou mezinárodní smlouvu, je to Dodatkový protokol č. 9 Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje trest smrti a jeho používání, kde tento protokol je možno vypovědět a obnovit trest smrti, ale je tam respirační lhůta několika let od onoho vypovězení.
***