(17.20 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
(Hlasy z pléna.) Můžeme jistě hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře. Slovo má pan místopředseda vlády Pavel Rychetský. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Paní místopředsedkyně, beru si slovo a prosím, aby paní poslankyně Dundáčková mohla také vystoupit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Takže paní poslankyně Dundáčková má slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Pouze konstatuji, že stahuji svůj návrh, neboť se domnívám, že není důvodu nevěřit ministru spravedlnosti v této věci.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Rozprava je ukončena. Návrh byl přijat. Tím jsme projednali tento bod.
Dalším bodem je bod 42 schváleného pořadu schůze, kterým je
42.
Návrh na určení orgánu vydávajícího souhlas s rozpočtovými opatřeními,
týkajícími se kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud,
Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv
K tomuto bodu jsme obdrželi usnesení rozpočtového výboru číslo 393 z 8. prosince minulého roku. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s obsahem bodu, který máme nyní projednávat, to je s návrhem na určení orgánu vydávajícího souhlas s rozpočtovými opatřeními týkajícími se kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv. Tento bod vznikl na základě zákona číslo 218/2000, což jsou rozpočtová pravidla České republiky, který je v účinnosti od 1. 1. 2001 a který klade před Poslaneckou sněmovnu rozhodování v některých otázkách týkajících se rozpočtových opatření kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv, kde se v § 24 odst. 7 praví, že tato rozpočtová opatření u jmenovaných kapitol mohou být provedena jen se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jím určeného orgánu.
Vzhledem k tomu, že rozpočtová opatření mají většinou operativní charakter a jsou spíše otázkou dnů či týdnů, a vzhledem k rytmu sněmovny zabýval se rozpočtový výbor touto otázkou a dospěl k řešení, které máme v usnesení č. 393 z 39. schůze rozpočtového výboru ze dne 8. prosince 2000, ve kterém rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijal následující usnesení. (Neustávající intenzivní hluk v sále.)
"Poslanecká sněmovna stanoví podle § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, podrobnější pravidla svého jednání takto: určuje rozpočtový výbor podle odst. 7 § 24 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), jako orgán vydávající souhlas s rozpočtovými opatřeními podle § 24 odst. 1, podle § 25 odst. 1 písm. e) rozpočtových pravidel týkajících se kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv."
Na dokreslení tohoto usnesení bych chtěl uvést pouze to, že rozpočtový výbor žádá Poslaneckou sněmovnu, aby jemu vydala zmocnění vydávat souhlas za Poslaneckou sněmovnu s rozpočtovými opatřeními týkajícími se těchto kapitol, neboť jak jsem uvedl, jedná se o rozhodnutí operativní, a tedy v kratších časových intervalech, než jsou zasedání sněmovny, a proto rozpočtový výbor žádá o toto zmocnění sněmovny.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Zahajuji obecnou rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.
Přistoupíme k rozpravě podrobné. Prosila bych pana zpravodaje, aby přečetl návrh usnesení v podrobné rozpravě.
Poslanec Martin Kocourek: Návrh usnesení tedy zní:
"Poslanecká sněmovna stanoví podle § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, podrobnější pravidla svého jednání takto: určuje rozpočtový výbor podle odst. 7 § 24 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), jako orgán vydávající souhlas s rozpočtovými opatřeními podle § 24 odst. 1 a podle § 25 odst. 1 písm. e) rozpočtových pravidel týkajících se kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv."
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím.
Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl pan poslanec Kocourek. Pro jistotu vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.
V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 47 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 47 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 128 vyslovilo pro 121 a 2 byli proti. Tím jsme projednali tento bod.
Dalším bodem jsou
47.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Konstatuji, že pakliže mám správné informace, je to poslední bod, který můžeme dnes projednat.
Na pořad jednání 32. schůze Poslanecké sněmovny jsou předloženy čtyři odpovědi na písemné interpelace, s nimiž paní poslankyně a páni poslanci nejsou spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze sněmovny. Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace.
Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský odpověděl na interpelaci poslankyně Zuzky Rujbrové ve věci průtahů soudního řízení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 815. Udílím slovo paní poslankyni Rujbrové.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, povím vám příběh, který z hlediska toho, co zde obvykle projednáváme, se může jevit jako zcela banální. Ale není banální přinejmenším z toho důvodu, že i on mluví o stavu české justice a o vymáhatelnosti práva v České republice.
Pan Jaroslav Rataj podal v roce 1990 žalobu, v níž se domáhal vrácení motorového vozidla, které svěřil k opravě a v přiměřené lhůtě mu vráceno nebylo, ani mu nebylo poskytnuto jiné zadostiučinění. Následně, když se zjistilo, že vozidlo s největší pravděpodobností již neexistuje, změnil tento svůj požadavek na finanční odškodnění v částce kolem 28 tisíc korun.
Pan Rataj postupoval cestou práva. Obrátil se na Obvodní soud pro Prahu 6 a čekal. Čekal dlouho, protože čeká dodnes. Ve věci se od roku 1990 uskutečnila čtyři, slovy čtyři jednání, a to 7. 11. 1990, 11. 9. 1991, 18. 6. 1993 a naposledy 24. 1. 1997, tedy před čtyřmi lety. Tehdy byla celá věc odročena za účelem vyžádání znaleckého posudku.
***