(16.40 hodin)
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych jen krátce konstatovala, že vládní návrh novely, který je opakovaně předkládán, trestního řádu, skutečně reaguje na většinu věcných připomínek, které měli poslanci napříč politickým spektrem při projednávání předchozí předlohy, s výjimkou jediné námitky a to byla námitka týkající se řízení oné spojené kriminální služby. Pro mne i nadále zůstávají otazníky nad tím, zda tato služba má být řízena liniově, či na územním principu. Nedomnívám se však, že by to bylo důvodem pro vznesení návrhu na zamítnutí této předlohy, zejména s ohledem na skutečnost, že předchozí návrh paní poslankyně Rujbrové jsme propustili již do druhého čtení.
Důvody, které jsou vážným důvodem pro to, abych podpořila projednávání trestního řádu ve výborech, je mj. zpřísnění podmínek pro vzetí a držení obviněného ve vazbě, zásadní rozšíření podmínek pro ukládání trestu obecně prospěšných prací, vytvoření procesních podmínek pro širší uplatnění tzv. mediační služby, resp. využití možnosti tzv. odklonů v trestním řízení, což by mělo ve svých důsledcích - doufám - vést ve větší míře k nápravě důsledků trestné činnosti na jedné straně a v dlouhodobějším horizontu snad i k uvolnění přeplněných věznic těmi pachateli, u kterých náprava - je-li možná - materiální více odpovídá možnostem a ekonomickým zájmům a zatížení státního rozpočtu.
Musím znovu s podivem konstatovat, že zejména poslanci vládní strany hlasovali pro to, aby i konkurenční návrh, který je založen na jiné koncepci, byl propuštěn do druhého čtení, a to nikoli proto, že bych se snad domnívala, že některé myšlenky a náměty by nemohly být v rámci pozměňovacích návrhů uplatněny a snad i zakomponovány do konečného znění zákona, ale spíše proto, že se jedná o tak rozsáhlou materii, že si nedovedu dost dobře představit, jakým způsobem budeme na půdě ústavně právního výboru tyto dvě paralelní koncepce projednávat. Stejně s největší pravděpodobností budeme muset dospět k zamítnutí jedné či druhé. V tomto případě se domnívám, že veškerá jednání, která byla vedena na půdě sněmovny nad vládním návrhem, mohou vyjít vniveč, a velmi se tomu podivuji.
Dovoluji si alespoň řešení usnadnit návrhem na prodloužení lhůty k projednávání podle § 91 o 20 dnů. Troufám si tvrdit, že vzhledem k navržené účinnosti novely zákona, která je k 1. lednu příštího roku, nezpůsobí vážnější problémy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu.
Táži se pana zpravodaje, zda v obecné rozpravě padly návrhy, o kterých by bylo třeba hlasovat.
Poslanec Miloslav Výborný: Žádný návrh na zamítnutí nebo na vrácení této předlohy vládě k dopracování předložen nebyl.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane zpravodaji. Rozprava byla skončena. Návrh na vrácení ani na zamítnutí nepadl. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Měl by to asi registrovat pan zpravodaj, ale pan poslanec Filip ve svém vystoupení navrhl projednání také ve výboru petičním.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Na žádost z pléna vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci. V hlasování pořadové číslo 40 rozhodneme o přikázání tohoto návrhu ústavně právnímu výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 40 a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu ústavně právnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 40 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 113 vyslovilo 110 a nikdo nebyl proti.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 41 a ptám se, kdo je pro přikázání tohoto návrhu petičnímu výboru. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 41 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 117 vyslovilo 51 a 57 bylo proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru.
Dávám slovo zpravodajovi panu poslanci Výbornému.
Poslanec Miloslav Výborný: Paní místopředsedkyně, byl podán ještě návrh paní poslankyně Dundáčkové, aby lhůta pro projednání ve výboru byla prodloužena o 20 dnů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Budeme tedy hlasovat ještě o tomto návrhu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 42 a ptám se, kdo souhlasí s prodloužením lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výboru o 20 dnů. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 42 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 119 vyslovilo 108 a jeden byl proti.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru a lhůta pro jeho projednání ve výboru byla prodloužena o dvacet dnů.
Dalším bodem je bod 41 schváleného pořadu, což je
41.
Výchozí teze pro přípravu koncepce správního soudnictví
a možné varianty jeho organizační struktury
/sněmovní tisk 669/ - pokračování přerušeného jednání
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský a zpravodajka ústavně právního výboru paní poslankyně Jitka Kupčová.
Předloženými tezemi jsme se zabývali na prosincové schůzi, kdy jsme vedli všeobecnou rozpravu. Před jejím ukončením jsme jednání odročili. Táži se, zda si ještě někdo přeje vystoupit ve všeobecné rozpravě. Slovo má pan poslanec Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, vážená vládo, využívám této možnosti vystoupit ve všeobecné rozpravě, protože při původním projednávání návrhu zákona jsem nemohl být přítomen v Poslanecké sněmovně.
Vláda předkládá ve svém návrhu tři varianty správního soudnictví. Jde především o organizační stránku správního soudnictví. Domnívám se, že všechny tři varianty směřují k tomu, aby bylo zlepšeno fungování správního soudnictví. Z námitek, které padly, se domnívám, že všechny tři varianty budou vyžadovat ústavní změnu. V případě varianty první, resp. varianty A dojde k tomu, že by z ústavy musel být vypuštěn Nejvyšší správní soud. V případě varianty druhé by musely být doplněny pravomoci prezidenta republiky o oprávnění jmenovat předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu, což platí i pro variantu třetí neboli C, kde by také musel být doplněn výčet soudů o krajské správní soudy, neboť ústava dává výčet soudů jako taxativní.
Nedomnívám se, že by bylo možno, aby předseda Nejvyššího správního soudu a jeho místopředsedové byli jmenováni pouze na základě obyčejného zákona s kontrasignací prezidentem republiky, protože pokud hovoříme o nezávislosti soudů na výkonné moci, v případě Nejvyššího správního soudu by to mělo platit dvojnásobně.
Chtěl bych se vyjádřit i k doporučení ústavně právního výboru. Toto doporučení na variantu druhou bylo přijato těsnou většinou hlasů, protože v orientačním hlasování při poměrně velké absenci členů ústavně právního výboru prošla varianta druhá o jeden hlas před variantou první.
***