(16.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Až dosud byl postup před zahájením trestního stíhání postupem, v němž získané důkazy bylo možné jen výjimečně využívat v řízení před soudem. Zavedením záznamů o zahájení postupu podle trestního řádu jsou všechny úkony policejního orgánu za předpokladu jejich provedení v souladu se zákonem legalizovány, a lze je tedy bez omezení využívat v dalších stadiích řízení.
Dozor státního zástupce je vykonáván již od doručení opisu záznamu. Rovněž možnost právní pomoci advokáta v tomto stadiu znamená posílení práv osob, které se účastní trestního řízení.
Založení záznamu o zahájení procesních úkonů představuje důležitou hranici, od níž lze přezkoumávat zákonnost a důvodnost postupu v trestním řízení. To je důležité pro další úkony, které by probíhaly před Nejvyšším soudem.
Opakuji, že účast soudce při provádění neopakovatelných úkonů, která je na to zcela formální v předložené novele, však vyvolává pochyby a je třeba zvážit, zda by nepostačovala účast státního zástupce, který tuto účast navrhuje a za zákonnost provedených úkonů obecně stejně nese odpovědnost. Nemyslím si, že toto je věc, která by měla být diskutována později v podrobné rozpravě, ale uvádím ji záměrně v rozpravě obecné, aby se jí ústavně právní výbor i jiné výbory zabývaly.
Trestní stíhání konkrétní osoby jako pachatele se zahajuje usnesením, které policejní orgán doručí státnímu zástupci, obviněnému a jeho obhájci. Považuji tuto změnu za důležitou. Jde o změnu, která směřuje k posílení práva obviněného na obhajobu, a jako člen petičního výboru ji budu podporovat, protože dosud byl o sdělení obvinění sepisován záznam, proti němuž nebylo opravného prostředku.
Všechny úkony v průběhu přípravného řízení provádí policejní orgán. To je velmi důležitá součást novely. Prosím o chvilku větší pozornosti.
Zákon vysvětluje, že pod tento pojem se kromě příslušníků Policie České republiky zahrnují příslušníci Vojenské policie, Vězeňské služby, Bezpečnostní a informační služby nebo Celní služby, pokud jde o řízení o trestných činech, pro něž jsou příslušné. Mezi orgány činné v trestním řízení není příště uváděn vyšetřovatel. Jeho úkoly plní policejní orgán zařazený ve službě kriminální policie a vyšetřování. Kladem této úpravy je nepochybné zrychlení postupu, kdy ve většině případů bude zpracovávat věc jediný orgán v celém jejím průběhu. Naproti tomu odpadá dosavadní prověrka správnosti a důvodnosti trestního stíhání, k níž nutně docházelo při předání případu od operativního policejního orgánu k vyšetřovateli. Nebezpečí jednostranného pohledu je zvýšeno i tím, že všechny policejní orgány patřící do Policie ČR budou napříště zařazeny v útvarech s územní působností. Dosud však vyšetřovatelé v úřadech vyšetřování byli z této organizační struktury vyňati a byli podřízeni pouze svým nadřízeným.
Z toho důvodu mi předložená novela trestního řádu, která je určitým zjednodušením práce orgánů činných v trestním řízení a dokonce i v některých věcech úsporná, připadá nedostatečná. Chybí mi zde jiné ustanovení. Neumím ho dnes specifikovat a nechám to na projednávání ve výborech. Vše se totiž točí kolem reorganizace Policie České republiky, kdy je předpoklad zrušení úřadů vyšetřování a jejich spojení se službou kriminální policie. Nehovoří se ani o platovém vyrovnání, ale je zde i návrh zákona o Policii České republiky právě jen v důsledku reorganizace policie. Ze zákona tedy vyplývá zajímavé ustanovení, že se navrhuje, aby policejní prezident byl napříště představeným všech policistů s výjimkou pracovníků ministerstva a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Prakticky to znamená, že se bude provádět, resp. provádí reorganizace bezpečnostních tajných služeb.
Vrátím se k samotnému trestnímu řádu. Vyšetřování se jako dosud koná od zahájení trestního řízení určité osoby, má však dvě formy. Vyšetřování o trestných činech patřících do věcné příslušnosti krajského soudu - jistě bude otázkou debaty, jaká bude působnost krajských a okresních soudů. Policejní orgán u příslušnosti krajského soudu provádí vyšetřování tak, že o všech procesních úkonech sepisuje protokoly, nikoli záznamy, jak to zákon připouští v ostatních případech.
Vyšetřování o trestných činech patřících do věcné působnosti okresního soudu znamená protokol o svědeckém výslechu nebo o dalších úkonech, sepisuje policejní orgán jen v neopakovatelných a neodkladných případech, pokud jde o výslech osob mladších 15 let nebo pokud o to požádá obviněný nebo jeho obhájce. Jinak se omezí na pořízení záznamu o provedení úkonu.
Jde tam ještě o jednu substanci. Vyšetřování provádějí orgány zařazené ve službě kriminální policie a vyšetřování. Pokud trestní řízení před zahájením trestního stíhání prováděly jiné orgány, jsou povinny věc předat orgánům příslušným k provádění vyšetřování. Opět narážíme na zmíněnou reorganizaci.
Pokud jde o trestné činy ohrožené trestem odnětí svobody do tří let, jejichž pachatel byl dopaden při činu nebo jsou jinak důkazně jednoduché, lze o nich konat zkrácené přípravné řízení, nikoli vyšetřování. Nezahajuje se trestní stíhání, nepodává se obžaloba, ale návrh na potrestání. Trestní stíhání je zahájeno teprve podáním návrhu na potrestání soudu.
Uvedená diferenciace je nejpodstatnější změnou proti loňské novele, kterou předkládal bývalý ministr a dnešní veřejný ochránce práv pan dr. Motejl. Znamená to, že o nejzávažnějších trestných činech se koná vyšetřování ve stejné podobě jako dosud a nebude se u nich zkracovat trestní řízení. O méně závažných případech je přípustné řízení zjednodušené, tzv. zkrácené řízení, nepředstavuje žádný novátorský čin. Za účinnosti tohoto trestního řádu již obdobná úprava platila nejméně dvakrát a až do roku 1990 stejně zkrácené řízení se konalo o přečinech.
Dále je možné uvést, že pokud je zdůrazněna odpovědnost státního zástupce za průběh a výsledek přípravného řízení, projevila se především v tom, že vydává všechna rozhodnutí o skončení přípravného řízení. Naproti tomu není nijak podstatně rozšířena pravomoc státního zástupce zasahovat do průběhu přípravného řízení. Oprávnění podle § 174 trestního řádu jsou pouze zvýrazněna stanovením lhůt, jež mají být v jednotlivých trestních věcech uplatňovány. Přenesení oprávnění vydávat rozhodnutí v přípravném řízení výlučně na státního zástupce souvisí se zrušením procesní samostatnosti vyšetřovatele. Výkon tzv. prokurátorských prověrek vyšetřování, které v posledním období nebyly prováděny důsledně a jejichž výsledky se občas objevily v různých médiích, a vydávání rozhodnutí o skončení přípravného řízení však představuje podstatné zvýšení pravomoci, ale i pracovní náročnosti na státního zástupce. Věřím, že ona náročnost bude alespoň oceněna ve zrovnoprávnění se soudci, ať už jde o platové náležitosti, nebo například ve věci služeb nepřetržitého provozu na státním zastupitelství.
Přistupuje k tomu i výlučné oprávnění provádět vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky policie a zejména nová úprava řízení před soudem, která státní zástupce zatíží podstatně větší měrou, než tomu bylo dosud.
Významné změny se týkají i řízení před soudem. Zejména se uplatňuje dosud nebývalou měrou zásada kontradiktornosti. V této oblasti pravděpodobně bude můj, ale nejen můj, největší spor s těmi, kteří se zhlédli v amerických soudních procesech a ve filmech nebo různých seriálech.
Při zachování svrchovaného postavení soudu v hlavním líčení procesní strany dostanou oprávnění nejen navrhovat, ale i provádět důkazy. Jak vyplývá z nové úpravy přípravného řízení, většina důkazů bude prováděna v hlavním líčení vůbec poprvé.
***