(11.40 hodin)
(pokračuje Gross)
To znamená velice zastaralou právní úpravu, která je zakotvena zákonem o veřejných sbírkách a loteriích z roku 1973. Již samotné datum přijetí tohoto návrhu zákona samo o sobě dává předpoklad k tomu, že instituty a procesy použité v tomto zákoně jsou nevyhovující pro současný stav, s tím, že je zde i určitý ústavní problém, protože stávající právní stav je takový, že některé povinnosti jsou subjektům ukládány na základě vyhlášky Ministerstva vnitra, která na tento zákon navazuje.
Zákon, tak jak jej vláda připravila, řeší i onu záležitost ústavní, protože všechny tyto povinnosti budou po přijetí tohoto zákona uloženy a zakotveny zákonem.
Návrh zákona především nově definuje pojem veřejná sbírka, dále zakotvuje zásadu, že jen na základě oznámení správnímu orgánu se sbírky konají. Dále nově vymezuje okruh osob oprávněných konat veřejnou sbírku a okruh orgánů příslušných k přijetí daného oznámení, podrobněji upravuje podmínky a způsob provádění veřejných sbírek, stanovuje Ministerstvu vnitra povinnost zavést centrální evidenci veřejných sbírek, nově upravuje sankce za porušování povinností daných tímto zákonem a zpřehledňuje právní úpravu tak, že všechny věci jsou dány v tomto zákoně a bude odstraněna roztříštěnost v několika právních normách, tak jak je současný stav.
Tolik asi ode mne na úvod, paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 708/1. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Doležal, který zastoupí omluvenou zpravodajku paní poslankyni Němcovou.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, rozpočtový výbor projednal tento sněmovní tisk na své 37. schůzi dne 8. listopadu 2000 a schválil usnesení č. 366, které vám bylo předloženo jako sněmovní tisk 708/1.
Rozpočtový výbor po úvodním slově náměstka ministra vnitra pana Zářeckého, zpravodajské zprávě poslankyně Němcové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, tisk č. 708, vyslovila souhlas s pozměňovacími návrhy, které jsou obsaženy v tomto tisku.
Domnívám se, že rozprava v rozpočtovém výboru byla velice korektní a jednoznačná, takže doporučuji propustiti tento sněmovní tisk do dalšího čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Václav Krása.
Poslanec Václav Krása: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k předloženému návrhu zákona o veřejných sbírkách, tisk 708.
Předložený vládní návrh zákona o veřejných sbírkách je asi potřebný, protože současná právní úprava je nedostatečná a nezajišťuje zřejmě dostatečný veřejný dohled nad veřejnými sbírkami. Bohužel předložený návrh zákona je v některých bodech velmi sporný a může vést k tomu, že tato dobročinná činnost bude velmi utlumena. Už první ustanovení, že sbírku je oprávněna konat pouze právnická osoba, je na širokou diskusi a musím říci, že v důvodové zprávě není toto omezení nijak argumentačně zdůvodněno. Myslím, že se jedná o významné omezení občanské angažovanosti a že není jediný relevantní důvod pro toto ustanovení.
Jako vůbec největší problém zákona však vidím nedostatečné řešení situací, kdy sbírka bude probíhat na celém území státu. Ustanovení § 10 a § 11, která upravují sbírky formou sběrných listin či formou pokladniček, určují, že právnická osoba musí předložit obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu se má sbírka konat, sběrné listiny k ověření a při otevření sběrných pokladniček musí sbírku pořádající právnická osoba vyúčtovat na obecním úřadě. Pokud dikci zákona převedeme do praxe, zjistíme, že celostátní sbírky nelze vůbec touto formou uspořádat. Dovede si někdo představit, že pořadatel navštíví například tisíc obecních úřadů k ověření sběrných listin a bude provádět vyúčtování v těchto místech či na tisíci obecních úřadů oznámí tři dny předem přesnou hodinu otevření pokladničky a za účasti dvou zástupců pořadatele sbírky a jednoho zástupce obecního úřadu provede vyúčtování? Dovedu si představit, že cestovné těchto dvou osob bude větší než hotovost v pokladničce. Toto ustanovení zcela spolehlivě ruší celostátní sbírky popsanými formami a je takového charakteru jako narychlo rušené ustanovení např. o pokladních dokladech při nákupu větším než 20 Kč, či dosud platné ustanovení živnostenského zákona, které nutí k přejmenování živnosti.
Dovolím si říci ještě několik dalších výhrad k předkládanému návrhu. V § 3 se říká, že pořadatel sbírky s výjimkou obce či kraje může být právnická osoba, která existuje alespoň 5 let. Tuto podmínku ovšem nemusí splňovat nadace a nadační fondy. Nerozumím tomu, proč je ustanoveno uvedených 5 let, protože si dovedu představit, že vznikne účelová právnická osoba k pořádání veřejně prospěšné sbírky, zvláště pokud sbírky nemohou konat fyzické osoby. Už vůbec není zřejmé, proč nadace a nadační fondy nemusejí tuto podmínku splňovat. Nevím, k čemu je dobrá nerovnost mezi právnickými osobami ve vztahu k veřejným sbírkám.
Ustanovení § 18 zakazuje souběžně konat více sbírek k témuž účelu. Toto omezení je opět nepochopitelné. Dovolím si uvést příklad. Například občanské sdružení nevidomých by nemohlo pořádat vedle sbírky formou pokladniček na vodící psy zároveň k tomuto účelu dobročinný ples. To se přece vzájemně nevylučuje.
Vzhledem k administrativní náročnosti, kterou vyžaduje návrh zákona od pořadatelů veřejných sbírek, se domnívám, že ustanovení § 23 odst. 2 o tom, že pořadatel může použít maximálně 5 % z hrubého výtěžku na krytí nákladů sbírky, za chybné a opět může vést k omezení pořádní sbírek. V našem zákonodárství je obecně uznáváno, že všechny fondy - a veřejné sbírky lze takto částečně charakterizovat - potřebují na svoji správu 10 %. Jsem přesvědčen, že i veřejné sbírky mají značné náklady, a proto je nutné toto procento zvýšit, a domnívám se, že na výši obecně uznávanou, to je 10 %.
Vzhledem k tomu, že některé výhrady k předloženému návrhu zákona jsou zásadního charakteru a dle mého názoru je nelze odstranit jednoduchým pozměňovacím návrhem, dovoluji si navrhnout, aby po obecné rozpravě byl návrh zákona vrácen do výboru k novému projednání. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Krásovi. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Pokud vím, nepadl žádný návrh... Padl? Takže prosím pana zpravodaje, aby zrekapituloval návrh, o kterém budeme nyní hlasovat.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážená paní předsedající, padl návrh na vrácení výboru k novému projednání přeložený panem poslancem Krásou.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře, budeme tedy hlasovat o návrhu na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání.
Slovo má pan ministr Gross k závěrečnému slovu.
***