(17.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Nejde však o dohodnutou nebo doporučenou délku platnosti mezinárodních smluv, podle jejich povahy je možné je vypovědět zpravidla kdykoliv nebo po pěti nebo po deseti letech. Ale princip, proč by lid nebo občané, chcete-li, neměli mít právo po zkušenostech s prováděním určité mezinárodní smlouvy rozhodnout o její další platnosti a závaznosti, se mi nezdá být logický. Podle mého soudu je si vláda vědoma, že předložený návrh je pouze formální, a předpokládá, že referendum podle něj se bude konat maximálně jednou za volební období nebo vůbec.
Rád bych, aby se referendum stalo nejen součástí ústavního systému našeho státu, ale i součástí právní a politické praxe. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan profesor Jičínský. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, vážené shromáždění, velké diskuse o referendu, jeho potřebnosti nebo naopak nepotřebnosti jsme v této Poslanecké sněmovně už vedli. Nemyslím si, že se stanoviska poslaneckých klubů v této věci nějak zásadně změnila. Proto nechci ani já tu teď nějak podrobně argumentovat ve prospěch referenda. Chápu snahu vlády alespoň v minimální formě tento ústavní institut jistým způsobem upravit u vědomí toho, že nálada ve sněmovně příliš příznivá pro referendum není.
Přece jenom ale u vědomí některých skutečností, které byly spjaty třeba s petiční akcí ve vztahu k jaderné elektrárně Temelín i teď v souvislosti s petiční akcí Česká televize - věc veřejná, přece jenom dávám v úvahu, zda bychom se neměli vrátit, pokud jde o lidovou iniciativu, k počtu 300 tisíc, který byl stanoven ve vládním návrhu.
Jsou tu i zkušenosti ze Slovenska, kde několik referend bylo. I když tato referenda nevyzněla pozitivně a třeba to poslední referendum, které se týkalo předčasných voleb, skončilo fiaskem, přesto si myslím, že takovéto věci není možno hodnotit jenom jednostranně negativně. Referenda mají i pozitivní efekt nebo pozitivní stránku v tom, že přece jenom uvádějí občany do přímého vztahu k důležitým otázkám státní politiky.
Z tohoto hlediska tedy hodlám podat v podrobné rozpravě návrh na to, aby počet, který navrhl ústavně právní výbor, tedy 500 tisíc, se snížil na 300 tisíc, původně uvedených ve vládním návrhu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy, pardon, do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím a otevírám podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Pavel Svoboda, poté pan zpravodaj Zdeněk Koudelka.
Poslanec Pavel Svoboda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrhy k tomuto vládnímu návrhu zákona o referendu.
Ten první reaguje na to, o čem tady už mluvil pan místopředseda vlády. Já jsem tady v prvním čtení uváděl příklad, že podle současného znění, pokud by 70 % občanů se účastnilo referenda a 70 % z nich se vyslovilo pro tento návrh či navržený návrh, tak dle současného znění ten návrh není platný, protože pro něj hlasovalo pouze 49 % oprávněných voličů a ne těch 50 %, jak je vyžadováno v zákoně.
Takže, můj pozměňovací první návrh zní: v čl. 4 odst. 1 na konci věty vynechat slovo "oprávnění" a doplnit slova "hlasujících v referendu".
A ten druhý pozměňovací návrh zákona má spíš podobu komplexního pozměňovacího návrhu. Jeho obsahem je vlastně návrat zákona o obecném referendu k zákonu o úzce vymezeném referendu o vstupu České republiky do Evropské unie. Myslím, že by bylo lepší, než tady celý návrh číst, kdybych ho předal zpravodaji k tomuto zákonu, který by včas zajistil jeho rozmnožení pro všechny poslance této sněmovny.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, já se obávám, že pokud jste toto rozmnožení nepřipravil do konání podrobné rozpravy, že budete muset váš návrh přečíst celý na mikrofon.
Poslanec Pavel Svoboda: Dobře, pane předsedající. Můj druhý pozměňovací návrh tedy je:
Za druhé - Název návrhu ústavního zákona nahradit tímto názvem: "Ústavní zákon ze dne" - vynechám rok 2001, bude záležet na tom, kdy zákon přijmeme - "o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.
Za třetí - Článek 1 - 8 návrhu ústavního zákona nahradit tímto textem:
"Část první - Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie.
Článek 1 - Obecná ustanovení.
1. O vstupu České republiky do Evropské unie lze rozhodnout jen referendem.
2. Otázka pro referendum zní: Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala členem Evropské unie?
3. Hlasovací právo v referendu má každý občan České republiky, který je oprávněn volit do Senátu.
4. Referendum a výsledek referenda vyhlašuje prezident republiky.
5. Referendum může být vyhlášeno nejdříve dva roky poté, kdy v předchozím referendu nebyl vstup České republiky do Evropské unie schválen.
6. Pokud by se mělo referendum konat v posledních šesti měsících volebního období Poslanecké sněmovny, vyhlásí jej prezident republiky tak, aby se konalo spolu s volbami do Poslanecké sněmovny.
Článek 2 - Prezident republiky vyhlásí referendum do 10 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii tak, aby se konalo do 75 dnů od podpisu této smlouvy.
Opakované referendum - Článek 3.
1. Nebyl-li vstup České republiky do Evropské unie schválen v referendu konaném podle článku 2, může návrh na vyhlášení referenda v téže věci podat vláda či společně nejméně dvě pětiny poslanců nebo společně nejméně dvě pětiny senátorů.
2. Návrh na vyhlášení referenda se podává prezidentu republiky.
Článek 4 - Jsou-li splněny podmínky pro vyhlášení referenda, prezident republiky rozhodne o vyhlášení referenda tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů ode dne podání návrhu na jeho vyhlášení. Jinak rozhodne, že referendum nevyhlásí.
Článek 5 - Výsledek referenda.
1. Vstup České republiky do Evropské unie je v referendu schválen, zúčastní-li se hlasování nejméně polovina občanů k tomu oprávněných a odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících.
2. Vyhlášený výsledek referenda, kterým byl vstup České republiky do Evropské unie schválen, nahrazuje souhlas Parlamentu České republiky podle článku 49 Ústavy České republiky se smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Článek 6 - Zákon upraví podrobnosti navrhování, vyhlašování a provádění referenda a vyhlašování jeho výsledků.
Část druhá - Změna ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ve znění pozdějších ústavních zákonů.
Článek 7 - Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb., se mění takto:
1. V článku 62 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
l) vyhlašuje referendum o vstupu České republiky do Evropské unie.
2. V článku 87 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:
l) o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o vstupu České republiky do Evropské unie nevyhlásí,
m) o tom, zda postup při provádění referenda o vstupu České republiky do Evropské unie je v souladu s ústavním zákonem o referendu a se zákonem vydaným k jeho provedení.
Část třetí - Účinnost.
Článek 8 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002."
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Slova se ujme pan zpravodaj Zdeněk Koudelka, poté pan poslanec Vojtěch Filip.
***