(16.50 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Nicméně i se zahrnutím těchto společností zkonsolidovaná ztráta za celou skupinu Konsolidační banky za rok 2000 by měla činit přibližně 24 mld. Kč, přičemž je třeba podtrhnout, že ztráty, které se týkají České finanční a společnosti COMPO, budou hrazeny z výnosů FNM, čili při svém projednávání nepůjdou za státním rozpočtem. To se ostatně týká i další části oné uváděné ztráty za rok 2000.
Tolik dovolte, abych doplnil informaci o stavu hospodaření banky k dnešnímu dni, s tím, že je samozřejmě předběžná. Konečná bude známa až v letních měsících t. r., poté co státní auditor provede svoji práci, nicméně je to další informace nad rámec toho, co bylo dodáno rozpočtovému výboru na základě jeho žádosti ze středy minulého týdne, kdy rozpočtový výbor při projednávání tohoto návrhu zákona požádal statutární orgány Konsolidační banky, aby mu předložily analýzu příčin oné 36miliardové ztráty, což bylo samozřejmě včas dodáno, ovšem s tím, že - a to je třeba říci - rozpočtový výbor průběžně tyto informace dostával a jsou i obecně známy, neboť jsou součástí výroční zprávy Konsolidační banky, která se svou hloubkou, charakterem neliší od zpráv normálních komerčních bank, tudíž je velmi úplná.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 711/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás jako zpravodaj rozpočtového výboru informoval o usnesení rozpočtového výboru č. 399 ze dne 17. ledna 2001, které máme v tisku 711/2 a které se týká zmíněného vládního návrhu zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999.
V tomto usnesení rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999, tisk 711, vyslovila souhlas po předložení materiálů dle bodu 2 usnesení rozpočtového výboru a s připomínkou, ve které se v § 1 doplňuje nový odstavec 4, který máme uveden ve zmíněném tisku 711/2. Zmíněný bod II žádá ministra financí, aby předložil rozpočtovému výboru do 24. ledna 2002 za prvé podklady prokazující výši a strukturu ztráty Konsolidační banky za roky 1999, 2000 a 2001, za druhé informace o věcném záměru zákona o transformaci Konsolidační banky na Konsolidační agenturu a za třetí představu o možnostech vyšší participace Poslanecké sněmovny na kontrole činnosti Konsolidační banky.
K tomuto usnesení, kterým rozpočtový výbor částečně podmínil doporučení sněmovně souhlasit s tímto programem, bych chtěl dodat, že rozpočtový výbor na svém jednání nad proplacením ztráty Konsolidační banky za rok 1999 sice uznal povinnost státu ručit za ztrátu Konsolidační banky, nicméně na druhé straně vzhledem k výši - tj. 36 mld. Kč - ztráty a vydání stejného objemu dluhopisů k této věci konstatoval, že nemá dostatek informací pro to, aby mohl kvalifikovaně sněmovně doporučit nějaké stanovisko. Vyžádal si tedy tři ony zmíněné věci. Ministr financí ve lhůtě vyhověl a zaslal podklady, resp. odpovědi na zmíněné tři okruhy otázek, nicméně po jejich prostudování bych chtěl říci, že k prvnímu okruhu otázek, tzn. ke struktuře a výši ztráty Konsolidační banky, máme pevné podklady pouze za rok 1999, a nikoli za rok 2000 a 2001. V této souvislosti nemohu být úplně spokojen s ústní informací pana ministra, protože jsme tento požadavek avizovali v rámci usnesení rozpočtového výboru a nemáme je písemně k dispozici.
Dále bych chtěl říci, že co se týká čisti II/2 usnesení rozpočtového výboru, zde můžeme vzít na vědomí informaci o transformaci Konsolidační banky na Českou konsolidační agenturu, nicméně domnívám se, že vzhledem k objemu prostředků, které sněmovna bude muset odsouhlasit k profinancování ztrát, není tato informace dostatečně obsáhlá a zejména transformace není dostatečně předdiskutována v rozpočtovém výboru, který má být garantem proplácení těchto nemalých objemů státních dluhopisů.
A konečně musím říci k bodu II/3 usnesení, že zde ten úkol nebo žádost panu ministrovi nebyla příliš naplněna, protože o možnostech vyšší participace Poslanecké sněmovny na činnosti Konsolidační banky se zde prakticky nehovoří. Hovoří se pouze o potenciální účasti budoucí Nejvyššího kontrolního úřadu v rámci nového zákona o České konsolidační agentuře, nicméně v záměru o České konsolidační agentuře se říká, že řízení a jmenování orgánů zůstane de facto na stejné úrovni jako dosud, to znamená o orgánech, jak představenstvu, tak dozorčí radě, bude rozhodovat vesměs ministr financí. U dozorčí rady pouze na návrh vlády. To znamená o participaci Poslanecké sněmovny zde nelze příliš hovořit.
V této souvislosti nechci usilovat o to, aby sněmovna měla vyšší dohled nad Konsolidační bankou jen tak, ale vzhledem k tomu, že se zde jedná opravdu o nemalé objemy zdrojů, které budeme muset za Konsolidační banku uhradit, a mám v této souvislosti pocit, že je zde trochu odtrženo řízení a úkoly pro Konsolidační banku a instituce, která musí dopady tohoto řízení a úkolů proplácet. V tomto ohledu bych chtěl konstatovat, že považuji podklad pana ministra v oněch třech bodech za nepříliš dostatečný, a avizuji, že v obecné rozpravě podám návrh na přerušení tohoto bodu v obecné rozpravě do doby doplnění tohoto pokladu a projednání v rozpočtovém výboru. Tolik moje úvodní zpráva.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první a zatím jediný přihlásil pan poslanec Pavel Šafařík.
Poslanec Pavel Šafařík: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, máme před sebou tisk, ve kterém nás vláda žádá, abychom jí pomohli vyřešit problémy, které jsou dány jejím rozhodnutím, a to v roce 1999, to znamená rozhodnutím vlády, která je podporována samozřejmě sociální demokracií a některými jinými politickými stranami, je udělána sekera v Konsolidační bance ve výši 36 mld. Kč. Tisk 711 je velice tenký, je v podstatě navozením problému a je výzvou k tomu, aby se poslanci k řešení tohoto problému připojili. Poslancům rozpočtového výboru to bylo samozřejmě málo, a jak zde už kolega Kocourek naznačil, pod tlakem jsme donutili pana ministra, aby nám dal něco solidnějšího, což akceptuji kladně, ale zase analýza, která nám byla dána, nešla příliš do hloubky, aby mohla někoho, kdo má zájem o chod státních financí, plně uspokojit.
Musíme si uvědomit, že plánovaná ztráta Konsolidační banky v roce 1999, což je instituce, která má řešit některé problémy, byla plánována pouze ve výši 20 mld. Ten nárůst byl samozřejmě způsoben pouze a jenom rozhodnutími vlády, na která parlament v tom směru většího prohloubení schodku nemá - a nikdo z vás - žádný vliv, a v podstatě se po nás chce: pokud nemáte vliv na toto rozhodnutí, pomozte nám to vyřešit schválením státního dluhopisového programu.
***