(20.30 hodin)
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážení přátelé tady i jinde, dovolte mi, abych v krátkém vystoupení řekla to, co mě na této věci velmi trápí, co zde dnes zaznělo, ale co považuji za nezbytné zopakovat.
Trápí mě nejvíce to, že naše společnost se rozdělila. Je hledán viník, a viník nalezen je, protože v této věci totiž existují pouze andělé a ďáblové.
Andělé sídlí na Kavčích horách, ďáblové jsou tři - je to rada, je to ředitel České televize a je to zákon. Já bych se potřebovala zeptat, v čem byla tato rada tak špatná proti minulým. Jaký podíl na rozhodování této rady měla ta nesnesitelná ODS, která si chce uzurpovat v této zemi veškerou moc? Opakuji pro pořádek. Rada České televize má devět členů - tři z těchto členů nominovala ODS. Ředitel České televize byl zvolen sedmi hlasy.
K tomu, co se děje kolem Rady České televize, kolem ďábla číslo jedna. Myslím, že v tuto chvíli celá veřejnost zná jména tří zástupců v této radě - pana Mareše, paní Dědečkové a pana Mikše. Nevím, kdo z mých kolegů zde, kdo z našich novinářů, žurnalistů a kdo z občanů zná i jména dalších. Nikdo se nepodivuje nad tím, že jsou vytvářeny profily pouze těchto tří lidí, ti jsou spojováni se vším negativním, ti jsou obviňováni z toho, že chtějí omezit svobodu slova v České republice, když je každému jasné, že tři hlasy z devíti nestačí ani na to, aby bylo odhlasováno, že pondělí je pondělí.
Druhým ďáblem je ředitel - a opět se opakuji, omlouvám se, ale musíme to opakovat - ředitel, který nedostal jedinou možnost, jedinou minutu možnosti na to, aby prokázal, zda je ředitelem dobrým, nebo špatným. Předem všichni věděli, že je to hrozba pro naši demokracii, že je to muž, který za sebou seje zkázu.
Třetím ďáblem je zákon. Udivuje mě, že zatímco u předchozích dvou ďáblů bych vznesla otázku, zda nám demokratům není divné, že jsou zmiňovány pouze tři osoby z rady televizní, že nám není divné, že ředitel byl odsouzen, aniž cokoli mohl udělat, u toho třetího bych se zeptala: nám poslancům, a do závorky bych dala demokratům, není divné, že tento zákon získává takovou prioritu nad všemi ostatními, že má takové možnosti prezentace jako žádný zákon, které také ovlivňují životy nás občanů každodenně a do větší míry než zákon o České televizi? Opravdu to není nikomu z nás divné?
Mně to divné je, a protože tomu nerozumím, tak se na to půjdu zeptat. A protože u ďáblů se asi správné odpovědi nedočkám, jdu k andělům se zeptat - do velína na Supí hory. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Nájemník, připraví se pan ministr Schling.
Poslanec Václav Nájemník: Paní předsedající, dámy a pánové, pokud chtěl někdo rozeštvat strany, které spolu nejčastěji hlasují, pak jistě má radost, protože ten potenciál, který by mohl směřovat k nějakému uklidnění situace, vyplynul naprázdno.
Dlouho jsme tady hovořili. Dovolil bych si navrhnout jedno usnesení, když už jsme tady byli tak dlouho. Je kratičké: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že v České republice není ohrožena svoboda slova."
Děkuji vám. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, přejete-li si, aby se o tomto usnesení hlasovalo, předneste je prosím v podrobné rozpravě. V tuto chvíli probíhá obecná rozprava.
Do obecné rozpravy je přihlášen pan ministr Schling.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych - zdá se už na závěr této rozpravy - odpovědět na otázku, kterou zde položil pan kolega Filip ve věci smlouvy na šíření digitálního vysílání České televize. Mohl jsem na tu otázku samozřejmě odpovědět bezprostředně, ale nechtěl jsem rušit velmi dramatickou debatu, která tady probíhala, zcela nudnými fakty kolem nějaké smlouvy.
Takže - ano, je pravda, že Česká televize někdy v létě vypsala tendr a přihlásily se dvě firmy, z nichž jedna byla Českou televizí vybrána. Vítězem tendru na šíření digitálního vysílání se někdy v říjnu loňského roku stal Český Telecom, což pan ředitel Chmelíček písemně sdělil generálnímu řediteli Českého Telecomu.
Nemusel bych to tady relativně podrobně zdůvodňovat, protože jak České radiokomunikace, které byly jedním z účastníků tohoto tendru, tak Český Telecom, obě dvě tyto firmy jsou soukromoprávními subjekty. Ale proto o tom mluvím, abych měl příležitost zdůraznit, že obě tyto firmy jsou soukromými firmami, jsou to akciové společnosti, ani jedna z nich není státním podnikem nebo nějakou státní organizací, které by vláda nebo Ministerstvo dopravy a spojů velelo. Obě tyto firmy jsou řízeny svými managementy a vláda do jejich činnosti přímo nezasahuje. Totéž samozřejmě platí pro Českou televizi, takže Česká televize se nedovolovala u vlády, zda může takovýto tendr vyhlásit, ani vládu neinformovala o výsledcích tohoto výběrového řízení. Ale protože jsem vstřícnost sama, rád na dotaz pana kolegy Filipa odpovídám.
A souvisí to i s další věcí. Souvisí to s tím, na co se mě dotazovali někteří lidé, kteří demonstrovali za svobodu slova, za udržení svobody slova v této zemi. Dotazovali se mě, jak mohu připustit, že jeden člověk rozhoduje o celém národu, a podobně. Mysleli tím pana Hodače, který podle jejich názoru rozhodoval o celém národu.
Já jsem tazatele ujišťoval, že pan Hodač nerozhoduje o celém národu, že rozhoduje pouze o firmě, do jejíhož čela byl postaven, a že České radiokomunikace, aniž by si vyžadovaly souhlas Ministerstva dopravy a spojů, se zachovaly způsobem, který je v obchodních stycích jedině možný. České radiokomunikace, které jsou ve smluvním vztahu s Českou televizí, respektovaly pokyny generálního ředitele České televize. Ačkoli si i ony o kvalitě vysílání a schopnostech generálního ředitele v průběhu těch dvou zhruba týdnů myslely ledacos, respektovaly to, že v čele podniku, se kterým mají smluvní vztah, stojí řádně jmenovaný generální ředitel, a podle toho jednaly. Myslím si, že nemohly postupovat jinak, a mluvím o tom proto, aby bylo jasné, že Ministerstvo dopravy a spojů nebylo tím orgánem, který by rozhodoval o tom, co se bude nebo nebude vysílat. Rozhodoval o tom pan generální ředitel Hodač.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Schlingovi. Nyní je přihlášen místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer - ale pan místopředseda Langer dává přednost k faktické poznámce pana poslance Filipa.
Poslanec Vojtěch Filip: Jen fakticky - děkuji panu ministru Schlingovi za jeho odpověď. Pokud je to pravda, na co jsem se ptal, pak druhá otázka, na kterou asi dnes nemohu dostat odpověď, je, jaký vliv změna toho smluvního vztahu mezi přenosem vzduchem a digitálním měla na výslednou cenu při nabídce státního podílu v obou dvou firmách, které samozřejmě jsou soukromými subjekty, ale přes Fond národního majetku je tam stále státní podíl.
***