(12.10 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Předložený návrh zákona neodstraňuje možnosti politické diskriminace, protiřečí si s návrhem zákona o menšinách a také neumožňuje dostatečnou garanci odborné kvality, pokud jde o složení rady. Můžeme, jak už jsem tady říkal minulý týden, se vbrzku dostat - právě proto, že tady není garance té odborné kvality ani společenské relevance - pokud jde o návrhy složení rady, můžeme se vbrzku dostat do podobné patové situace, v jaké se nacházíme v současné době.
Chtěl bych ale říci, že i v německé mediální legislativě se objevuje přece jen důraz na to, aby se jednalo o společensky relevantní organizace, které budou navrhovat své kandidáty. Výslovně se tam hovoří o Die Massgeblichen Gesellschaftlichen Kraefte, tedy o určujících společenských silách, Die Bedeutsamment Politischen Gesellschaftlichen und Weltanschaulichen Gruppen a také Gesellschaftliche Relevanten Gruppen - společensky relevantní skupiny. Myslím si, že v našem návrhu zákona, dokonce i té důvodové zprávě, která by měla upozornit na toto, prostě není o tomto jediná zmínka. Ale co je v německém zákonodárství velice důležité, že se charakterizují jednotlivé okruhy, odkud by vlastně měly být navrhované osoby vysílány. Jedná se tedy o hospodářskou oblast - ta absentuje v návrhu, který předkládá pan ministr zcela, volba sociální oblasti je reprezentovaná zde odbory, oblast náboženská. Dál se předpokládá v německé legislativě zastoupení vědy, ta absentuje zcela v úpravě, kterou předkládá Ministerstvo kultury. Samozřejmě je tam výslovně také zmiňována oblast vzdělávání, umění a dále, potom jednotlivé specifické oblasti společenského života - ženské a mládežnické organizace, vysídlenci, to je německá specifika, samozřejmě, a také sport. Je vidět, že určitá pozornost problému relevance v německé úpravě je věnována, což u českého návrhu předkládaného Ministerstvem kultury chybí. Určitá část je rezervována ale také parlamentům, vládám, špičkovým orgánům komunální sféry, čili politická sféra není vyřazována, jak se někteří domnívají, a je tam uplatněn princip poměrného zastoupení v závislosti na výsledcích voleb.
Koneckonců princip proporcionality je uplatňován v řadě zemí v jiných ohledech. Totiž pokud jde o vysílací čas, to se velmi přesně sleduje ve Velké Británii, kterou jsem tu zmiňoval minule, velmi přesně sleduje minutáž věnovaná jednotlivým politickým stranách podle výsledku voleb. Myslím si, že poučením, a to pozitivním, z vývoje německé legislativy je to, že tam existoval v minulosti státní politický systém rad, který byl ostře kritizován, neosvědčil se, a proto se přešlo na systém jakéhosi stavovského zastoupení, přičemž ale politická sféra je menšinově zastoupena a její hlas tam zůstává. Naproti tomu správní rady mají vysloveně jaksi profesionální ráz, nemají ráz reprezentativní a v návrhu, který je předkládán, je samozřejmě asi převzata inspirace z německého práva v tom, že volí tuto správní radu televizní rada, nicméně důraz v té německé úpravě je položen na profesionalitu. Domnívám se, že tyto věci je třeba při podrobné rozpravě vzít v úvahu stejně i jako vyváženost světonázorovou apod.
Na závěr mi dovolte jednu poznámku. Je velice dobré a produktivní, že tato otázka, totiž nových orgánů, pokud jde o veřejnoprávní média, pokud jde o novou legislativní úpravu v této oblasti, že byla nastolena, bez ohledu na to, jakou formou se to stalo. Ale co osobně nejsem schopen pochopit, jsou fauly, surovosti a řekl bych nekorektnosti, které se v této souvislosti děly. Ať už máme jakékoliv výhrady vůči předchozímu řediteli televize, který včera odstoupil ze zdravotních důvodů, ať už mu můžeme vytýkat porušení zákonů a nedostatečné manažerské zvládnutí celé situace, přesto se mi zdá poněkud neskutečné, jestliže byl na demonstracích srovnáván s Hitlerem, jestliže se situace v České televizi srovnává s okupací v roce 1939 nebo v roce 1968, a úplně neskutečné se mi zdá chování některých tzv. bojovníků za svobodu slova.
Včera jsem měl možnost na televizi Prima vidět sestřih, který pořídil v pořadu "Další, prosím" pan Jan Kraus, samozvaný bojovník za svobodu slova a korektnost veřejnoprávní televize. Musím říci, že jsem se doslova zhrozil, co tento člověk prováděl mimo jiné - v žádné civilizované západoevropské zemi není přípustné, aby se sestřihy měnil kontext. Toto vylučuje jakákoliv mediální úprava v zemích západní Evropy, a jestliže se tedy dovolávají civilizačních standardů tito bojovníci za svobodu slova, měli by si uvědomit, že tím testem jejich upřímnosti je jejich chování v pořadech, které sami ovlivňují. To, co předvedl v pořadu, kde shodou okolností byl hostem můj kolega z poslaneckého klubu Vojtěch Filip, prostě je něco naprosto neskutečného a domnívám se, že pana Krause to diskvalifikuje jakožto mluvčího těchto snah. Jestliže na jedné z těchto demonstrací se objevil transparent "Nechceme Klausovizi", tak já si myslím, že ani předseda sněmovny by Klausovizi nechtěl. Nikdo z nás nechce Klausovizi, jako nechce Kühnelovizi, Rumlovizi, třeba i Grebovizi, nechce ani Kasalovizi, ale nechceme také Krausovizi. Já si myslím, že toto je záležitost, kterou bychom měli vzít zcela vážně. (Potlesk). To, jak se někteří hlasatelé názorů chovají.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má paní poslankyně Němcová.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já bych jenom pro argumenty, které povedou ODS k tomu, že bude v podrobné rozpravě přednášet návrhy směřující ke tvorbě, vytvoření dozorčí komise, která bude složena způsobem, jejž uvedl předseda poslaneckého klubu ODS pan Vlastimil Tlustý, chtěla uvést pouze dva podpůrné argumenty pro tento pozměňující návrh. Ty podpůrné argumenty jsem nalezla v publikaci, která byla vydána jako pracovní materiál ke konferenci Česká televize - věc veřejná. Jejich autorem je bývalý ředitel ČT Ivo Mathé. Týkají se hospodaření ČT, a proto mají vazbu na onen pozměňující návrh, který budeme přednášet.
První dopis je z března r. 1998, kdy Ivo Mathé píše - nebo říká na tiskové konferenci: "Chci předat novému nástupci ČT zabalenou v růžové mašli, protože ČT nikdy nebyla v tak dobré kondici ekonomické i jiné, jako je teď. K 27. březnu 1998 bylo na kontech ČT 680 milionů korun, z nichž polovina je hospodářským přebytkem pro loňský rok."
***