(11.50 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
To je také standardní řešení, které se uplatňuje ve velkých podnicích.
Dovolím si na základě už řečeného vyslovit přece jenom jistou skepsi nad předloženým vládním návrhem. Nebude-li legislativní úprava, o kterou nám jde, obsahovat jasné vymezení veřejnoprávnosti, dovedu si představit totiž to, že při každé výraznější změně politického počasí mohou stranicky orientovaní zaměstnanci České televize stávkovat znovu. Je věcí Poslanecké sněmovny krizi řešit natolik demokraticky, přijmout taková rozhodnutí, aby se podobné obavy nepotvrdily, aby nebyli poškozováni televizní diváci či koncesionáři. Ano, je třeba vzít v potaz především obecný zájem občanů.
Poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy tuto zásadu plně respektuje, což se promítne i v pozměňovacích návrzích v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grebeníčkovi, který byl posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Dále se hlásí pan poslanec Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi v obecné rozpravě se stručně vyjádřit ke dvěma základním tématům, která dnes dominují při projednávání novely tohoto zákona, a tématům, která jistě přinesou největší množství pozměňovacích návrhů v rozpravě podrobné.
Za prvé bych se chtěl vyjádřit k mechanismu volby členů rady televize.
Domnívám se - a někteří moji předřečníci se vyjádřili stejně - že má-li být Česká televize veřejnoprávním médiem nezávislým na jakýchkoliv politických tlacích, nespočívá řešení v tom, že by tuto radu volila sněmovna, Senát nebo ji jmenoval prezident republiky, a to proto, že všichni tito jsou politici. Domnívám se, že jediné odpolitizování Rady České televize může vycházet z řádných voleb této rady, voleb, kterých se účastní všichni občané.
Proto poslanci ODS v podrobné rozpravě přednesou pozměňovací návrh, který toto sněmovně dá k uvážení, a dovolil bych si vyzvat všechny ty z vás, kteří chcete dosáhnout skutečného odpolitizování rady i celé České televize, abyste podpořili návrh směřující k tomu, aby volba rady nebyla v rukou žádných politiků, to znamená, ani Senátu, ani sněmovny, ani prezidenta, ale byla ponechána na vůli občanů tak, jak je to i ve volbách parlamentních či senátních.
Mimochodem, překvapuje mě, že čtyřkoalice v případě Rady České televize navrhuje, aby místo sněmovny se na volbě rady televize podílel Senát i prezident. Překvapuje mě to proto, že jsem to byl já, kdo při projednávání jiného významného zákona, týkajícího se jiné velmi významné a zároveň nezávislé instituce, konkrétně České národní banky, navrhoval totéž. Navrhoval jsem, aby bankovní radu jmenovalo ve třech částech nebo volilo právě seskupení tří, to znamená sněmovna, Senát a prezident. Dovolte mi se vrátit k faktům, jak se často snažím. Byla to právě čtyřkoalice, která tento můj návrh odmítla a podpořila setrvání u modelu jediné ústavní instituce. Chtěl bych se zeptat čtyřkoalice, co ji k tomu vedlo, když dnes obhajuje opak, a chtěl bych se zeptat, která z těch dvou čtyřkoalic byla více demokratická - jestli ta dnešní, nebo ta před půl rokem.
Druhé téma, ke kterému bych se chtěl vyjádřit, je problém peněz, problém hospodaření České televize, protože je nepochybné, že na počátku krize v České televizi ve skutečnosti stály pochybnosti o způsobu, jakým jsou utráceny platby koncesionářů. Dovolím si vyslovit hypotézu, že každý, kdo se pokusí rozkrýt utrácení těchto peněz, se nakonec setká s vládní krizí.
Zdá se, že tyto miliardy končí zvláštním způsobem. Zdá se velmi zvláštní, že pro takto významnou instituci neplatí stále zákon o zadávání veřejných zakázek. Chtěl bych zopakovat, že to byla ODS, která při projednávání poslední novely navrhovala, aby zakázky, to znamená stručně řečeno to, komu a kolik Česká televize platí za různé dodávky, bylo podřízeno zákonu o veřejných zakázkách, jinými slovy konkurenci, korektnosti, otevřenosti a kontrolovatelnosti. Tento návrh ODS byl zamítnut a obracím se opět na své kolegy ze čtyřkoalice, protože to byly jejich hlasy, které právě v tomto případě stály proti a nedovolily, aby veřejné zakázky v České televizi byly zadávány standardním způsobem.
S problémem financování souvisí třetí věc, o které se chci zmínit, a to je problém veřejného dohledu, zpětného dohledu nad tím, jak jsou peníze utráceny.
Nutnost takovéto kontroly vedla poslance ODS v kulturním výboru, že předložili návrh na zřízení zvláštní instituce, tzv. dozorčí rady, ve které by byli zástupci všech politických stran, která by měla jedinou kompetenci, a to je kontrolovat hospodaření a zpětně zjišťovat, zda peníze koncesionářů, v jistém smyslu daňových poplatníků, jsou vynakládány úsporně a korektně.
Mimochodem, dovolím si vyslovit hypotézu: kdyby takováto dozorčí rada fungovala i v minulosti, jistě by Parlament odolal snahám České televize na zvyšování koncesionářských poplatků, ke kterým v minulosti došlo. A dovolím si vyslovit ještě jednu hypotézu: jestli Poslanecká sněmovna nepodpoří návrh ODS na to, aby takováto speciální dozorčí rada dohlížející výlučně nad hospodařením České televize vznikla, v krátké době přinese Česká televize, ať už jejím ředitelem bude kdokoliv, další návrh na zvýšení koncesionářských poplatků.
Chcete-li, vážené kolegyně a vážení kolegové, tomuto zabránit, prosím vás o podporu návrhů poslanců ODS, které směřují k takovémuto transparentnímu a průhlednému hospodaření v České televizi. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Tlustému. Do obecné rozpravy se dále hlásí pan poslanec Karel Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, s výjimkou předřečníka pana kolegy Tlustého se zatím všichni diskutující soustředili na podstatu věci, soustředili se na diskusi o problému, který zde projednáváme, a nikoliv na stranické, případně osobní útoky - těch druhých se pan kolega nedopustil, to musím podotknout.
Já se pokusím vrátit tedy diskusi k podstatě problému, o kterém zde jednáme. Projednáváme novelu zákona o České televizi a projednáváme ji v režimu legislativní nouze z důvodů, které stanoví jednací řád naší sněmovny. Znamená to, že jsme všichni toho názoru, že zákon potřebuje urychlenou změnu, protože neodpovídá dnešní situaci, neodpovídá dnešním potřebám.
V době, kdy ten zákon vznikl - na začátku 90. let - byla situace zásadně jiná. Byli jsme ještě bezprostředně pod vlivem pádu totality, mnohé se zdálo být samozřejmostí, panovala velmi cenná shoda na tom, že Česká republika veřejnoprávní televizi potřebuje, že tato televize má být co nejvíce oproštěna od politických vlivů, má sloužit menšinovým, názorovým a kulturním proudům, má sloužit rozvoji takových oblastí, kde nelze sázet na masovost a komerci, ale které přesto tvoří jádro české kultury, jádro české národní identity.
***