(17.10 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Termíny splatnosti úvěrů byly 10 - 20 let, ve většině případů přitom obce ručí svým majetkem, v menší míře potom budoucími příjmy.
Česká spořitelna postupně ztratila výsadní postavení, které na trhu úvěrů vůči komunální sféře měla. Začínají jí konkurovat ostatní peněžní ústavy, nejvýrazněji Komerční banka, za ni se pak řadí Českomoravská hypoteční banka a Českomoravská stavební spořitelna. Mezi poskytovateli úvěrů a půjček se objevují i právnické a fyzické osoby, společnosti s ručením omezeným a někdy i občané a obce.
V roce 1999 byla povolena pouze jedna emise komunálních obligací, a to hlavnímu městu Praze, a osm měst splatilo v roce 1999 emise komunálních obligací. Zbývající města zapojila výnosy z emisí na úhradu výdajů spojených zejména s bytovou výstavbou, částečně s realizovanými dopravními stavbami a s další městskou infrastrukturou.
Celkové objemy municipálního dluhu výrazným způsobem ovlivňuje město Praha. Hlavní město Praha splatilo v květnu 1999 první emisi komunálních obligací ve výši 250 mil. dolarů z roku 1994 a současně emitovalo druhou emisi v objemu 200 mil. euro na deset let. Část druhé emise město použilo na splátku první emise, protože z rezervy finačních prostředků vytvořené na splátku první emise muselo zapojit zhruba jednu třetinu do výdajů na dofinancování výstavby další etapy metra. K tomuto kroku město přistoupilo v návaznosti na úsporné balíčky vlády, kdy byly zkráceny dotace na výstavbu metra, ale stavba musela z technických důvodů pokračovat. Ke splacení první emise ve stanoveném termínu město proto přijalo překlenovací úvěr, který byl uhrazen ihned po obdržení prostředků druhé emise obligací, což bylo v červnu 1999. Tento úvěr negativně ovlivnil podíl dluhové služby na běžných příjmech města. Část výnosů druhé emise byla ihned zapojena do výdajů roku 1999. Šlo zhruba o 1 mld. Kč. Zbytek bude podle předpokladů města zapojen do rozpočtu v letech 2000 - 2002. Převážná část zapojených výnosů byla v roce 1999 použita na výdaje spojené s technickou vybaveností města a s dopravními stavbami. Podobně bude použita zbylá část v letech 2000 - 2002. Z dostupných informací je patrné, že město Praha předpokládá v průběhu roku 2000 realizovat další kroky vedoucí ke zvýšení celkové zadluženosti města. Konkrétní údaje Ministerstvo financí v současné době nemá.
Míru zadluženosti ovlivňují rovněž půjčky ze Státního fondu životního prostředí. V průběhu roku 1999 poskytl Státní fond životního prostředí nové půjčky ve výši zhruba 700 mil. Kč, a to na realizaci programu ochrany vod a ovzduší, na nakládání s odpady a na ochranu přírody. Pro obce jsou tyto půjčky výhodné, protože jsou bezúročné a je možné po dohodě se Státním fondem životního prostředí upravit splátkové kalendáře v návaznosti na jejich finanční možnosti.
Státní fond životního prostředí zachovává strategii přijatou v minulých letech, což znamená, že vždy jde o kombinaci půjčky, dotace a vlastních zdrojů obcí. Tato forma kombinovaného kofinancování umožňuje poskytovat většímu počtu obcí finanční prostředky, které slouží ke zlepšení infrastruktury obcí a především ke zkvalitnění životního prostředí.
Dalším aspektem, který ovlivňuje výši zadluženosti obcí, jsou návratné finanční výpomoci poskytované ze státního rozpočtu, přičemž je třeba říci, že tato položka vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými nejvyšší nárůst, čili velká část růstu zadlužení je vůči státnímu rozpočtu.
Počínaje rokem 1994 jsou obcím každoročně poskytovány půjčky na modernizace bytového fondu s odkladem splátek na deset let. Tyto půjčky poskytuje ze svého rozpočtu Ministerstvo pro místní rozvoj a stejně jako v letech 1997 a 1998 řešilo v rámci tohoto titulu i opravy bytového fondu poškozeného povodněmi. Ministerstvo životního prostředí pak poskytlo půjčky na drobné vodohospodářské ekologické akce a na revitalizaci říčních systémů. Ministerstvo zemědělství poskytlo půjčky na výstavbu a technickou obnovu vodovodů a úpraven vod a výstavbu a technickou obnovu kanalizací a čistíren odpadních vod a na odstranění škod způsobených povodněmi.
Ústřední orgány státní správy mají stanovena svá kritéria při posuzování finanční situace jednotlivých obcí, které žádají o půjčky, přičemž jedním z nich je doporučení ze strany Ministerstva financí o maximální výši podílu dluhové služby na běžných příjmech. Doporučená hodnota je 15 %. Zpravidla - takřka bez výjimky - je tento limit ze strany státu dodržován.
Kromě půjček, které byly zahrnuty do zákona o státním rozpočtu na rok 1999, byly v závěru roku na základě usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 19. 12. 1999 poskytnuty bezúročné půjčky občanům ve výši zhruba 400 mil. Kč na řešení nepříznivé finanční situace v důsledku nevyplácení mezd zaměstnavateli. Prostředky byly uvolněny až v závěru roku a jsou rovněž promítnuty do závazků obcí vůči státnímu rozpočtu. To je tedy také důležitý titul.
Nyní bych se věnoval faktorům, které ovlivnily zpomalení dynamiky obecního dluhu za poslední dva roky. Zpomalení dynamiky je velmi významné zejména z období 1996 - 1998.
1. V letech 1996 - 1998 došlo k významným změnám ve struktuře daňových příjmů obcí, které jsou určujícím stabilizátorem jejich rozpočtů. V důsledku těchto změn ztratily mnohé obce pevný základ pro své úvahy o možnosti zadlužit se, snížila se jejich důvěra ve stabilitu těchto příjmů a začaly se zadlužovat opatrněji.
2. Obce v těchto letech teprve postupně nabývají zkušenosti, poznávají rizika své zadluženosti, což se promítá do větší obezřetnosti, s níž vstupují do dlouhodobých závazků.
3. Restriktivní opatření vlády přijatá v roce 1997 usnesením vlády č. 229/1997 o opatřeních k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu za rok 1997, kterým mimo jiné uložila vláda členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy přihlédnout při poskytování účelových dotací obcím v letech 1998 - 2000 k tomu, zda žádající obec dosáhla minimálně vyrovnaného rozpočtového hospodaření v roce 1997 ve smyslu rovnosti příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby, bylo dalším stabilizujícím krokem. K zabezpečení jednotného postupu ústředních orgánů státní správy při poskytování účelových dotací ze státního rozpočtu vydalo Ministerstvo financí příslušný metodický pokyn. Cílem tohoto opatření bylo stanovení hodnoticích kritérií pro posouzení míry schodkovitosti rozpočtového hospodaření žadatelů o dotaci v roce 1998 a o rozlišení důvodů, které k rozpočtovému schodku vedly. Pro rok 1999 potom přistoupilo Ministerstvo financí na základě usnesení vlády č. 707/1997 k realizaci dalšího metodického pokynu, kterým stanovilo maximální výši podílu dluhové služby na běžných příjmech ve smyslu platné rozpočtové skladby po konsolidaci pro obce a úřady žádající o poskytnutí účelové dotace v letech 199 a 2000, čili tento pokyn byl platný i pro letošní kalendářní rok.
Ministerstvo financí neočekává, že by ve vývoji zadluženosti obcí v průběhu roku 2000 došlo k podstatným změnám.
Nyní ke konkrétním otázkám. Vláda v současné době nepřipravuje žádný program na oddlužení obcí, na zamezení dalšího zadlužování obcí ani nové kontrolní mechanismy pro tuto oblast, s výjimkou těch, které jsem uvedl a které byly aplikovány v minulých letech. Předpokládáme podobný typ pokynů. Je třeba zdůraznit, že obec je veřejnoprávní korporací, která je svobodným vlastníkem, a možnosti státu zasahovat do odpovědnosti obcí za svůj vlastní osud v tomto směru jsou omezené. Mimo jiné každá taková snaha by pravděpodobně kolidovala s Ústavou České republiky.
Nový zákon o obcích, který schválil Parlament v průběhu roku 2000, nestanoví ve srovnání s dosud platným zákonem přísnější režim, přičemž v tomto zákoně nebyly nastaveny kontrolní mechanismy pro tuto oblast. Vláda tedy nemá žádnou jinou možnost zasahovat do postavení a působnosti obcí jakožto územního samosprávného celku.
Je nutné reagovat i na poznámku o deficitu obcí. Koncem roku 1999 skončilo finanční hospodaření obcí převahou příjmů nad výdaji ve výši 19,4 mld. Kč. Obce a dobrovolné svazky obcí vykázaly k tomuto datu na svých bankovních účtech 31,5 mld. Kč.
***