(Jednání pokračovalo v 17.02 hodin.)
Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, vážené kolegyně, dalším bodem našeho programu jsou
91.
Ústní interpelace
Ve čtvrtek 30. 11. proběhla první část ústních interpelací, nyní budou pokračovat interpelace dalších poslanců a poslankyň. Jako prvnímu dávám slovo panu poslanci Jaromíru Kohlíčkovi, který byl vylosován na 12. místě, aby přednesl ústní interpelaci na ministra financí Pavla Mertlíka.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji, pane předsedo. Obec je nejnižším samosprávným článkem státu, vážení kolegové, milé kolegyně. Pro každý stát je určitou vizitkou fungování systému funkčnost obcí včetně finančního zajištění obcí. Vláda a parlament mají řadu možností, jak zabránit finančnímu zhroucení obce. Na jedné straně je to nastavení rozpočtového určení daní, na straně druhé volba kontrolních mechanismů bránících v předlužení obcí, a to včetně ustavení nucené státní správy a pozastavení platnosti nestandardních kroků zastupitelstva či odpovědných pracovníků obce.
V průběhu uplynulých let se postupně obce ve své většině zbavovaly nemovitostí i majetkových účastí, a tak jak získávaly prostředky, dotovaly jimi své rozpočty. V řadě případů byly prostředky využity na výstavbu infrastruktury, někdy ale došlo k výraznému předlužení obcí, což lze dokumentovat strmě rostoucím deficitem obecních rozpočtů jako celku. Tento nebezpečný jev může v budoucnu ohrozit i stabilitu celé soustavy veřejných rozpočtů, a je tedy nutné se jím začít zabývat.
Ptám se vás proto, vážený pane ministře.
1. Připravuje vláda program na oddlužení obcí?
2. Má vláda připraveny návrhy na zamezení dalšího zadlužování obcí?
3. Připravuje vláda nové kontrolní mechanismy, které by zabránily předlužení obcí?
4. Připravuje vláda opatření k posílení vlastních příjmů obcí?
Vážený pane ministře, věřím, že jsme vedeni stejnou snahou pomoci obcím a vyřešit tak v budoucnu jeden z vážných problémů narušujících potenciálně stabilitu státu v jeho samých základech.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Prosím pana ministra financí a prosím techniky, aby nechali dvě minuty tazateli a ne jednu minutu, jak to bylo chybně uděláno. Prosím pana ministra.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane poslanče, vážený pane předsedo, dámy a pánové, než začnu odpovídat na dotazy, budu do jisté míry reagovat i na to, čím byly dotazy uvozeny, protože se mi zdá, že ne vše, co říkal pan poslanec Kohlíček, bylo zcela přesné.
Nové postavení a nové funkce obcí, jejich právně zaručená samostatnost a suverenita, možnost samostatně nakládat s finančním a nemovitým majetkem motivovaly obce k nebývalému rozvoji podnikavosti, k realizaci rozsáhlých investic a to následně vyvolalo tlak obcí po zápůjčních zdrojích. Tento tlak způsobila především potřeba obnovit zanedbané municipální infrastruktury a také rozsáhlé převody státního majetku na obce, majetku, který byl zatížen velkým vnitřním dluhem v důsledku zanedbané údržby předchozích desetiletí. Nepochybně důležitou roli v tomto procesu sehrála také zásadní změna rozpočtových podmínek obcí počínaje rokem 1993, která se uskutečnila v souvislosti s uplatněním nové daňové soustavy. Díky novým daňovým příjmům se výrazně posílila vlastní finanční základna obcí a ta následně podnítila obecní zastupitelstva k rozsáhlé a nákladnější investiční aktivitě. Rozvojové potřeby obcí však byly tak náročné, že na jejich řešení nestačily běžné příjmy, a proto se obce začaly obracet na kapitálový trh.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře, nezlobte se, poslouchají vás miliony televizních diváků, nejsem si jist, že mohou vnímat vaši rychlou řeč. Nemyslím si, že to je možné.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji, nicméně budu se snažit pokračovat dále.
Markantním znakem municipálního dluhu byla především jeho vysoká dynamika. Zde je třeba zdůraznit, že tato dynamika povstala z počátečních velmi nízkých až nulových hodnot sledovaných položek. Do konce roku 1989 obce nemohly přijímat úvěry. Ze souhrnného přehledu, který mohu uvést, je patrný vývoj sledovaných položek municipálního dluhu v jednotlivých letech. Z časových řad - já je uvedu na konci - je patrné, že dochází k poklesu u položek úvěry u peněžních ústavů a emise komunálních obligací, což je velmi důležité a v rozporu s tím, co jste říkal ve svém slově. Důvodem poklesu je skutečnost, že obce ve srovnání s vývojem v minulých letech v menším rozsahu přijímaly nové půjčky a naopak splácely větší objemy, takže výsledné saldo zadluženosti je nižší než v roce 1998. Obce vykázaly ke konci roku 1999 celkový dluh ve výši 40 miliard korun, oproti skutečnosti z roku 1998 jde o nárůst 2,6 %. Je to nejnižší meziroční nárůst od roku 1993, kdy se začala v souvislosti se změnami finančního hospodaření obcí z titulu zavedení nové daňové soustavy sledovat oblast zadluženosti obcí.
Celorepublikové objemy zadluženosti byly v roce 1999 mimo jiné ovlivněny aktivním přístupem obcí při převodu prodeje hlasovacích práv k akciím distribučních společností. Obce použily část takto získaných finančních prostředků na splátky svých dluhů, a to minimálně v objemu 1,5 miliardy korun. Chování obcí v této oblasti lze tedy hodnotit pozitivně. Po odpočtu zadluženosti hlavního města Prahy, která činí 11,7 miliardy korun, činila celková zadluženost obcí 28,3 miliardy korun. Meziroční nárůst za zbytek obcí mimo hlavní město Prahu činil pouze 1,1 %. V celkové částce zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, výnosy emitovaných komunálních dluhopisů, návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu a ze Státního fondu životního prostředí. Tato data, která budu uvádět, jsou čerpána z účetních výkazů, které ročně předkládají obce.
Ke konci roku 1999 bylo z celkového počtu obcí zadluženo 3 091, což je 49,5 %. Nejvyšší počet zadlužených obcí přitom byl v kategorii od 201 do 500 obyvatel. Z dostupných údajů vyplývá, že nejmenší obce se zadlužují jen velmi zřídka. Naproti tomu všechna větší města nad 20 000 obyvatel mají dluhy. Pokud jde o přepočet dluhů na jednoho obyvatele ČR, činí v současnosti 4 400 Kč. Půjčky, které přijímaly obce, byly směřovány především na akce související s ochranou životního prostředí, zejména s plynofikací, kanalizací, čističkami odpadních vod a vodovodů, ale také na výstavbu obecních bytů, na půdní vestavby, rekonstrukce základních škol apod.
***