(9.30 hodin)
(pokračuje Grüner)
Majetkové nároky nečlenů družstev dělají dle hrubého odhadu 14 - 15 mld. Kč. Nutno si opět uvědomit, že tato částka představuje hodnotu majetkových podílů v účetní hodnotě roku 1992.
Návrh poslance Skopala, sněmovní tisk 703, se snaží řešit vydání majetkových podílů nečlenům družstev ve struktuře majetku a stanoví termín k vydání 6 měsíců ode dne, kdy oprávněná osoba o vypořádání požádala. Navrhovaná právní úprava by však neměla ohrozit další existenci zemědělských družstev a současně navrhované daňové úlevy by měly přispět k zájmu družstev, která hospodaří - a to podotýkám - se ziskem, o co nejrychlejší vypořádání majetkových podílů.
Chce-li družstvo nebo jeho právní nástupce vypořádat oprávněné osoby podle zásady jejich rovnosti, nezbývá než vydávat majetkové podíly ve stejné struktuře, jaký je jeho majetek. Poskytnutí peněžitého plnění části oprávněných osob by znevýhodnilo další oprávněné osoby, navíc s ohledem na skladbu majetku ani není v možnostech družstev či jejich právních nástupců peněžité plnění poskytovat.
Problémem tohoto návrhu je, že nedojde-li k dohodě o způsobu vypořádání, musí vypořádání provést soud podle struktury majetku družstva nebo jeho právního nástupce. Zásadní otázkou je, zda má družstvo či jeho právní nástupce takový majetek, kterým mohou být uspokojeny nároky oprávněných osob dohodou. Neboť se lze důvodně obávat, že majetek, o který oprávněné osoby projeví zájem, je totožný s majetkem, který družstvo nezbytně potřebuje pro svou další činnost, takže soudu nakonec zbude - v případě nedohody obou stran - vydávat i tento majetek. V tomto je podle mne slabé místo tohoto návrhu zákona.
Dle mého přesvědčení schůdnou variantou uplatnění transformačního zákona byl již jednou schválený zákon 144/1999 Sb., který však byl nálezem Ústavního soudu ČR prakticky zrušen, i když odůvodnění, na jehož základě k tomuto zrušení došlo, je, mírně řečeno, sporné.
Má-li být tento problém opravdu řešen, nezbude nic jiného než přizpůsobit jednotlivými pozměňovacími návrhy tuto novelu transformačního zákona podobě již jednou schváleného zákona 144/1999 Sb. Proto budu podporovat propuštění této novely do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grünerovi. Nyní má slovo pan zpravodaj Grůza.
Poslanec Jan Grůza: Paní předsedající, dovolte mi předložit procedurální návrh na sloučení rozpravy ke všem třem bodům, které se týkají stejného vypořádání majetkových podílů družstev oprávněným osobám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano. Budeme tedy hlasovat o sloučení obecné rozpravy ke sněmovnímu tisku 703, 720 a 762, což jsou body 25., 26. a 27. schváleného pořadu schůze.
O tomto procedurálním návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 354, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 354 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 140 vyslovilo 116 a 2 byli proti.
V souladu se schváleným návrhem v tuto chvíli přerušuji obecnou rozpravu a zahajuji projednávání bodu 26. schváleného pořadu, kterým je
26.
Návrh poslanců Vlastimila Tlustého a Pavla Peška na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů
a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 720/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 720 a stanovisko vlády k němu jako tisk 720/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi napřed zdůvodnit, co nás s kolegou Peškem vedlo k předložení této novely.
Za prvé nás k tomu vedl fakt, že již uplynulo sedm let, po která čekalo několik desítek tisíc tzv. oprávněných osob neboli občanů neboli věřitelů na vypořádání tzv. transformačních podílů neboli pohledávek od zemědělských družstev a jejich nástupnických organizací, tak jak vznikly v letech 1992 a 1993 v České republice. Za sedm let čekání tito občané nepochybně přišli o zřetelnou část svých pohledávek prostě a jenom proto, že sedm let probíhala inflace v této zemi, jejich nároky byly neúročené, a je tedy zjevné, že dnes, v roce 2000, oproti roku 1992 nebo 1993, kdy tyto majetkové podíly získali, ve skutečnosti drží už jen část těchto nároků.
Domnívám se, že je proto nejvyšší čas, aby sněmovna hledala řešení, jak tyto závazky vypořádat, když - a tady budu citovat ze slov předkladatele předchozí novely - je zjevné, že dlužníci neboli družstva nejsou schopna vypořádat v plném rozsahu tyto závazky, a to v žádné podobě. Nejen v podobě zemědělského majetku nebo financí, ale - zdůrazňuji - v žádné podobě.
Novela, kterou předkládáme, míří na jádro tohoto problému a nabízí věřitelům možnost odprodat jejich pohledávky státu, přičemž stát by na takovéto vybídnutí, na takovouto výzvu ze strany občana, byl povinen reagovat. Konkrétně Pozemkový fond by byl povinen v případě projevení zájmu odkoupit od věřitele jeho pohledávku, přičemž odkoupit by znamenalo, že by se vlastníkem této pohledávky stal Pozemkový fond a zaplatil by za tuto pohledávku dluhopisy, které by předal původnímu věřiteli.
Tyto státem emitované dluhopisy by byly vydány ve třech částech, s různou lhůtou splatnosti. Jedna třetina takto vydaných dluhopisů by měla splatnost dva roky, jedna třetina pět let a jedna třetina deset let. Pro věřitele by tedy převzetí těchto dluhopisů znamenalo buď čekat dva, pět nebo deset let na vyplacení hodnoty těchto dluhopisů, nebo tyto dluhopisy, obchodovatelné cenné papíry, prodat zájemcům, samozřejmě za tržní cenu.
Vstoupení státu do vztahu mezi věřitelem a dlužníkem je jediná možnost, jak skutečně řešit problém, který zde byl popsán - a znovu opakuji - problém, v němž rozhodující jsou slova "družstva nejsou schopna v plném rozsahu vypořádat tyto závazky".
Občas z některých vystoupení, která zaznívají v této sněmovně, ale objevují se i ve sdělovacích prostředcích, mám pocit, že někteří moji kolegové se domnívají, že tady řešíme v rámci novely transformačního zákona problém restitucí. Chtěl bych je upozornit, že se hluboce mýlí. Transformační zákon totiž rozděloval majetek družstva mezi oprávněné osoby nejen podle půdy a vneseného zemědělského majetku, ale rozděloval tento majetek, jinými slovy vkládal tento majetek do majetkových podílů i členů zemědělských družstev, kteří nikdy do zemědělského družstva žádný majetek nevnesli, a těmto osobám byly majetkové podíly vypočítávány podle počtu odpracovaných let.
***