(9.40 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Teď by mohla následovat diskuse o tom, do jaké míry to bylo prozíravé, nicméně byl to fakt. Část dnes nedobytných majetkových podílů jsou majetkové podíly držící(?) členové družstev pouze a výlučně za odpracovaná léta, a vrátím se k argumentaci, která zaznívala na začátku 90. let: tuto část majetkových podílů dostali tito lidé jako "kompenzaci" za špatné platové poměry, které v zemědělských družstvech vládly zejména v 50., 60. a na počátku 70. let. To jsem ocitoval tehdejší argumentaci.
Pokud tedy má někdo tendenci vnímat problém transformace zemědělských družstev, a teď řeknu zájmově, skupinově, pokud někdo argumentuje tím, že restituce nejsou zrovna mezi jeho prioritami, chtěl bych ho upozornit, že zároveň tím argumentuje právě proti členům zemědělských družstev, jejichž majetkové podíly byly získány podle klíče, který jsem tu uvedl, to je podle odpracovaných let.
Znovu zdůrazňuji, nechci polemizovat s tím, jak tehdy majetkové podíly vznikly. Mohla by k tomu být velmi komplikovaná diskuse. Berme jako fakt, že nějak desetitisíce lidí na začátku 90. let se staly majiteli těchto transformačních podílů, že dobrovolně - a to zdůrazňuji a dost jsem tehdy byl překvapen, že dobrovolně nebo v řadě případů dobrovolně - čekaly sedm let na vypořádání svých pohledávek, a to - znovu opakuji - bezúročně, to znamená smířily se s částečným znehodnocením svých nároků. Těmto osobám by dnes stát měl nabídnout řešení.
Proč se toto domnívám, když v řadě jiných případů zdůvodňuji, že stát by neměl vstupovat do vztahu mezi soukromými osobami. Byl to totiž stát, přesně řečeno Federální shromáždění, které v roce 1991, těsně před Vánocemi roku 1991, schválilo zákon, v němž nabídlo těmto osobám tuto dle mého názoru zvláštní možnost sedmiletého bezúročného čekání a mnoho lidí tuto možnost přijalo v naději, že po sedmi letech budou korektně vypořádáni. Dnes slyší větu - a opakuji potřetí - družstva nejsou schopna vypořádat v plném rozsahu tyto závazky. Trvání na tom, že toto vypořádání má proběhnout - a teď je jedno, jakou formou a v jaké lhůtě - mezi věřitelem a dlužníkem, je tedy pokrytectvím, protože víme všichni, že platí-li věta "družstva nejsou schopna vypořádat", je těžké upravovat formu a lhůty a předstírat, že to povede k řešení tohoto problému. Nepovede, nemůže vést, a nevstoupí-li stát, nebudou tyto závazky vypořádány, a to přesto, že to byl stát, kdo tuto variantu příslušným lidem v daném zákoně nabídl. Teď bych mohl dlouze polemizovat o tom, že to bylo neuvážené, jak od státu, tak od dotyčných osob. Dokonce považuji za potřebné uvést, že jsem to tehdy odmítal, protože jsem se bál následků, které právě teď nastávají. To, že došlo na slova těch, kteří tehdy říkali, nenechte sedm let čekat lidi v naději, že dostanou peníze, aby se po sedmi letech dověděli, že peníze neexistují, to už je v tuto chvíli málo platné.
Moji kolegové vám tady dnes v podobě dvou zbylých tisků, které projednáváme, nabízejí, aby do tohoto vztahu nevstoupil stát, nabízejí jenom různé formy, jak mají pokračovat dlužníci a věřitelé v jednání mezi sebou. Pokusil jsem se vám popsat, že řešení nemůže vést a že to je schovávání se před realitou a před podstatou tohoto problému.
Ještě bych uvedl souvislost s novelou, kterou tato sněmovna schválila a která byla zrušena Ústavním soudem. Mezi novelou, kterou jsme s kolegou Peškem připravili, a mezi novelou zamítnutou Senátem je jediný zásadní, ale podstatný rozdíl. Zamítnutá novela nutila ze zákona přeměnit majetkové podíly nebo pohledávky na neúročené nebo málo úročené dvacetileté dluhopisy a neponechávala tato novela na oprávněných osobách rozhodnutí, zda takovouto "transformaci" nebo náhradu své pohledávky jsou ochotni dobrovolně akceptovat.
Námi předložená novela výslovně říká, že oprávněná osoba může prodat svou pohledávku, jinými slovy říká, že nemusí, říká, že je na uvážení oprávněné osoby, zda považuje nabízené dluhopisy za výhodné řešení a v situacích, a to bych chtěl v závěru zdůraznit, kdy oprávněná osoba zná lepší řešení, umí se dohodnout s dlužníkem na čemkoliv jiném, na vypořádání v jakékoliv podobě, je nepochybné, že oprávněná osoba nabídky novely, kterou vám předkládáme, nevyužije, protože je to její svobodné rozhodnutí. Ona dobrovolnost je podstatným prvkem této naší novely a mimochodem prvkem, který dle našeho názoru je jedině možný. My bychom měli nabízet, nikoliv vnucovat. Měli bychom ponechat na oprávněných osobách, zda tuto nabídku přijmou, či nikoliv.
Umím si představit, že tady vznikne dlouhá diskuse o tom, jestli právě třetiny splatnosti oněch dluhopisů jsou dobrý nápad, jestli by to neměly být poloviny nebo čtvrtiny. Určitě vznikne velká diskuse o tom, jestli dvou-, pěti- a desetiletá splatnost je přesně to pravé. Umím si představit, že jedni budou říkat, že je to příliš dlouho, jiní budou říkat, že je to naopak příliš rychle. To jsou ale potíže, které se dají velmi snadno odstranit v hlasováních. Víceméně ve dvou hlasováních o splatnosti a o počtu těchto podílů se dá rozhodnout, které časové schéma je to správné, které je přijatelné pro většinu této sněmovny.
Domnívám se, že by bylo od této sněmovny korektní vyjít z věty, kterou tu víceméně v různých podobách už několik let opakujeme všichni. Zopakuji ji po páté. Družstva nejsou schopna vypořádat v plném rozsahu tyto závazky. Chcete-li tuto větu vyřešit, jediné nabízené řešení je v novele, kterou jsme vám předložili. Ostatní novely na tomto problému bohužel nic neřeší.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Tlustému a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Palas.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, zákon č. 42 z roku 1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, stanovil povinnost zemědělských družstev na vypořádání majetkových nároků oprávněných osob. Agrární politika uplatňovaná prostřednictvím tohoto zákona přivedla české zemědělství na pokraj krachu. Poslanci Vlastimil Tlustý a Pavel Pešek ve sněmovním tiku 720 navrhují, aby pohledávka na vydání majetkového podílu osob, které se nestaly účastníkem právnické osoby, tedy družstva, a nejsou podnikateli v zemědělské výrobě, aby tato pohledávka byla převedena na Pozemkový fond.
***