(9.50 hodin)
(pokračuje Němcová)
Sám předkládal takové pozměňující návrhy, které z této částky nějakou sumu odčerpávají.
O tom, že je zde nepochybná vazba na rozpočet roku 2001, hovoří to, že předkladatelé této novely kladou její účinnost ke dni 1. července 2001. Z toho vyplývá, že tyto závazky bude muset stát již hradit ze svého rozpočtu právě na rok 2001.
Domnívám se, že to, co jsem zmínila, to je na jedné straně zatraktivnění tohoto produktu tím, že střadatelé budou mít možnost získat ze státní podpory dvojnásobek, než je tomu dosud, a na druhé straně nárok plynoucí z této výhody na státní rozpočet, je právě tou oblastí možných střetů, která by se měla v Parlamentu právě vzhledem k tomu, že se jedná o velmi oblíbený druh spoření, vyjasnit, a měli bychom jí věnovat minimálně v přikázaných výborech takovou pozornost, kterou si zaslouží.
Proto, přestože se domnívám, že se budeme muset skutečně bavit o tom, zda je reálné zvýšení částky tak, jak ji navrhují předkladatelé, bych vás chtěla požádat, kolegyně a kolegové, abyste tuto novelu propustili do druhého čtení, protože si myslím, že skutečně vzhledem k tomu, jakou podporu tento druh spoření mezi našimi občany má, je třeba se jím velmi seriózně zabývat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli tři písemné přihlášky, a to v pořadí kolegové Štrait, Recman a kolegyně Horníková. Slovo uděluji panu poslanci Štraitovi.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, se zájmem jsem si návrh prostudoval, patří to do sociálního rangu, o který se v klubu starám. Jsou to právě dva roky, kdy jsem s kolegy Matulkou a Filipem předložil poslanecký návrh novely zákona o stavebním spoření, něco podobného, jako je předložen teď. Historicky šlo o první poslaneckou iniciativu. Tehdy jsme sledovali nastartování bytové výstavby a její další zpřístupnění mladým spoluobčanům. To mělo umožnit nejen zvýšení maximální hranice - my jsme tehdy šli na 7,5 tis. Kč , ale také jsme do toho vmontovali nenávratný státní příspěvek ve výši 30 % ceny, maximálně 450 tis. Kč, když stavební spořitel dotáhne své iniciativy do finále.
Dnešní návrh poslanecké novely má cíl trošku jednodušší - pouze dvojnásobně zvyšuje už tak vysokou lukrativnost stavebního spoření proti ostatním formám kapitálového výnosu. Divím se trochu, že je předkládán v tomto období právě pravicovými poslanci, kteří tolik mluví o snižování mandatorních výdajů státního rozpočtu. Také se domnívám - jak už tu nejméně dvakrát zaznělo - že jsou silně podhodnoceny dopady do státního rozpočtu. Možná že to bude kolem 10 mld. Kč, pokud by všichni účastníci spoření - samozřejmě ti solidární - to využili. Je jich dnes 2,93 milionu.
Souhlasím plně a doplňuji ještě argument valorizační - ceny stavebních prací vzrostly od roku 1994 1,65krát a ceny spotřebitelské od prosince 1993 1,61krát.
Došel jsem k závěru, že v prvním čtení nenavrhnu zamítnutí. Jsem si vědom, že stavební spoření valorizaci potřebuje, ale dále budu pro tyto návrhy hlasovat v případě, když se ještě obohatí o návrhy dalších poslanců, konkrétně i našeho klubu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Já jsem si nyní uvědomil, že nás svou návštěvou nepoctil nikdo ze stávajících členů vlády, takže bych chtěl poprosit, kdyby někteří z vládních poslanců se pokusili sehnat alespoň jednoho člena vlády, nejlépe na úrovni místopředsedy, nebo některého z budoucích členů vlády nebo minulých členů vlády, aby sem přišli.
Druhým přihlášeným je pan kolega Recman, připraví se paní kolegyně Horníková.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená sněmovno, možná, že by místo mohl zaujmout, když ne současný nebo budoucí, např. i stínový ministr vlády.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Stínový ministr financí je zde přítomen.
Poslanec Svatomír Recman: Hned se mi bude lépe hovořit. Já bych, dámy a pánové, chtěl z tohoto místa podpořit myšlenku předkladatelů valorizovat výši státní podpory, vynakládané každoročně státem na stavební spoření. Jsem si rovněž jako člen rozpočtového výboru vědom toho, že tento výdaj je svým způsobem výdajem mandatorním, čili nárokovým, který pravidelně zatěžuje výdajovou část státního rozpočtu, a právě kritika mandatorních výdajů v této sněmovně zejména z pravé strany výrazně zaznívá v období projednávání daňových zákonů a státního rozpočtu.
Já osobně jsem přesvědčen, že právě tento mandatorní výdaj státu je výdajem velice potřebným a svým způsobem i efektivním. Předpokládám, že v další části svého vystoupení vás o tom přesvědčím.
Především jako jeden z argumentů bych chtěl uvést, že je propočteno, že na každou korunu státní podpory bude investováno 8,5 Kč prostřednictvím stavebních spořitelen do bydlení. Protože státem je podporována fáze spoření, je v prvních letech, kdy se tento systém rozbíhá - chci připomenout, že v České republice je to od roku 1993 - tento poměr méně příznivý. Teprve po poskytnutí prvních úvěrů začíná tento parametr růst. Dnes tento parametr činí poměr 1 : 3 a předpokládám, že hodnoty 1 : 8,5 dosáhne po několika letech. Chci připomenout, že cyklus stavebního spoření je pětiletý.
Pokud srovnáváme dvě hodnoty, a to vyplacené státní podpory a prostředky ze stavebního spoření, které jsou investovány do bytových potřeb, tak je vývoj velice dynamický v posledních letech, což je možno doložit na číslech. V roce 1996 byly výplaty státní podpory ve výši 2,31 mld. Kč a investice do bytových potřeb na úrovni 2,4 mld. Kč. V roce 1997 tyto údaje jsou 3,82 mld. Kč a 9,12 mld. Kč, v roce 1998 5,07 mld. Kč a 16,68 mld. Kč, v roce 1999 6,39 mld. Kč a 18,69 mld. Kč.
Pokud srovnáme dynamiku, tak výplata státní podpory za uvedené období od roku 1996 do roku 1999 vzrostla 2,7krát a investice ze stavebního spoření do bytových potřeb vzrostly 7,8krát. Přitom se uvažuje, že v následujícím období, pro rok 2001, je výdaj státní podpory 8,9 mld. Kč a v dalších letech 2001 a 2002 se předpokládá částka převyšující 10 mld. Kč ze státního rozpočtu.
***