(10.00 hodin)
(pokračuje Recman)
Jsem si vědom, že stavební spoření je využíváno hlavně na zvelebení současného bytového fondu, zatímco druhá forma státní podpory, hypotéky, jdou především na novou bytovou výstavbu. Z tohoto místa bych se přihlásil k názoru odborníků, že právě výdaje na první část podpory státu na bydlení, to znamená výdaje na stavební spoření, se již brzo nebudou zvyšovat, protože nárůst smluv bude limitován počtem potenciálních klientů, a jsem přesvědčen o tom, že výše této podpory bude předmětem dalšího jednání zejména v rozpočtovém výboru a zde v Poslanecké sněmovně.
Myslím, že logickým důsledkem bude přijetí dalších kroků v oblasti podpory státu bydlení, a to je především úprava podmínek stavebního spoření v takové komplexnější formě a samozřejmě i otázka změn podmínek poskytování hypotečních úvěrů a hypoték. Ale jsem přesvědčen o tom, že je to otázka budoucnosti, několika příštích let.
Závěrem svého vystoupení bych chtěl podpořit návrh tohoto zákona v prvém čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní uděluji slovo paní poslankyni Horníkové, připraví se pan kolega Kvapil. Prosím všechny kolegy z poslaneckého klubu ODS, aby si vyslechli svoji milou kolegyni.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi krátký příspěvek k projednávanému tématu. Svůj příspěvek zjednoduším, protože řada věcí zde zazněla, i řada čísel zazněla. Dovolím si jen některá čísla pro připomenutí.
Ve státním rozpočtu na rok 2001 je počítáno s částkou 8,9 mld., což je dopad do státního rozpočtu 1,5 mld. v případě navýšení, tak jak předpokládá navrhovatel, nicméně až v březnu roku 2002.
Myslím, že nikdo z nás nepochybuje o tom, že stavební spoření je jednoznačně systémová záležitost fungující na celém světě. Nevím, jestli náhodou prohlášení a vystoupení pana ministra Mertlíka, který sdělil veřejnosti, že zvažuje snížení státní podpory, nevedlo právě předkladatele novely zákona k tomu, aby předložil návrh jiný. Tiskový mluvčí ministerstva však vyvrátil tuto pochybnost a potvrdil, že státní podpory stavebního spoření v roce 2001 zůstanou nezměněny.
Byla zde vzpomenuta věc Slovenska. Slovensko, myslím si, by pro nás mělo být příkladem, který bychom v žádném případě neměli následovat. Kolegové ze Slovenska nás také varovali, abychom zasahovali(?) výrazným způsobem do změn pravidel stavebního spoření, kdy na Slovensku v roce 1996 došlo ke snížení podpory ke stavebnímu spoření a vedlo to výrazně k poklesu nově uzavíraných smluv téměř o 2/3.
Vím, že také zvažujeme použití finančních prostředků ze stavebního spoření, a byli zde zmíněny již spřátelení střadatelé a možnost použití finančních prostředků výrazně do oblasti bydlení. Tady bych chtěla ještě jednou připomenout, co jsou to spřátelení střadatelé. Jsou to ti, kteří spoří, spoří pravidelně, vytvářejí kapitál u stavebních spořitelen a nechtějí čerpat úvěr. V této chvíli je poměr spřátelených střadatelů a klientů čerpajících úvěr v poměru 7 : 1. Tento poměr se bude pravděpodobně měnit, protože počet úvěrů postupně roste, nicméně úloha spřátelených střadatelů je nesmírně významná a myslím, že tato skupina musí být jednoznačně zachována.
To, že roste popularita stavebního spoření v České republice a také důvěra, má za následek velký počet klientů, má za následek zvyšující se počet úvěrů a má za následek investice do bydlení. Vystupuji zde proto, abych vám zde řekla ještě dvě čísla, která vedou k tomu, co ukazuje, že předložený návrh má své opodstatnění. V roce 1996 stavební spořitelny poskytly na bytové účely 2,4 mld. Kč. V roce 1999 to bylo 18,7 mld., což je poměr 1 : 7. Státní podpora vyplácená k uzavřeným smlouvám však za stejné časové období vzrostla pouze o 4 mld., takže poměr mezi státní podporou a prostředky určenými na financování bytových potřeb je dnes v poměru 1 : 3.
Myslím, že zde padla celá řada faktů, které ukazují, že by bylo dobře, abychom podpořili propuštění tohoto návrhu do druhého čtení a o tomto návrhu řádně diskutovali. Vzhledem k tomu, že problematika bydlení patří do výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, žádám, pane předsedající, aby bylo hlasováno o přidělení projednávání tohoto tisku právě do tohoto výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Slovo má nyní pan poslanec Kvapil, připraví se pan poslanec Sobotka.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, nebudu zde opakovat chvalozpěvy na stavební spoření, se kterými se bezezbytku ztotožňuji, ale přesto bych rád řekl pár slov.
Valorizaci částky, kterou stát přispívá stavebnímu spoření, považuji za cestu správnou. Nicméně na základě informací z tisku o postoji pana ministra Mertlíka se obávám toho, že otevřením tohoto zákona také dáváme možnost, aby byl jeho úmysl realizován, a ta restrikce podle mého názoru by byla smrtící pro stavební spoření, jak už zde předřečníci několikrát řekli. Osobně si dovedu představit pozitivní motivaci, řekl bych nějakou úlevu, prémii pro ty, kteří po ukončení pětiletého cyklu naspořenou částku včetně úroku a státní dotace použijí pro stavební nebo bytové účely. Nicméně domnívám se, že toto je nutné diskutovat až během druhého čtení.
Jsem také toho názoru, jak i paní kolegyně Horníková, aby tento návrh zákona byl přikázán výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostřední, ale rád bych, aby se také otevřel prostor pro diskusi s odbornou veřejností, pro možnost uspořádat seminář na toto téma, a proto navrhuji, aby byla prodloužena lhůta pro projednání ve výborech o 20 dnů. Samozřejmě, že to podám ještě v rozpravě podrobné.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Tu v prvém čtení, pane kolego, nevedeme. Slovo má pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové, tento návrh zákona podepsali kolegové Pavel Svoboda, pan Vladimír Doležal, kolegyně Monika Horáková, kolega Cyril svoboda, kolega Pavel Němec a kolega Pavel Pešek. Chtěl bych jim poděkovat za práci, kterou na tomto návrhu zákona odvedli, ale současně bych se jich velmi rád zeptal, do jaké míry konzultovali tento návrh zákona ve svých poslaneckých klubech v Poslanecké sněmovně.
Kolegové, které jsem zde přečetl, jsou členy poslaneckého klubu ODS, jsou členy poslaneckého klubu US a jsou členy poslaneckého klubu KDU-ČSL. Jsou to poslanecké kluby, u nichž si určitě vzpomenete, že velmi často předkládají návrhy na snižování daňové zátěže. To jsou velmi populární návrhy a samozřejmě v této Poslanecké sněmovně jsou tyto návrhy často a velmi podrobně seriózně projednávány. Rovněž jsou to poslanecké kluby, které podávají v rámci rozpočtové debaty - a stalo se tak i na podzim - návrhy na snižování mandatorních výdajů a kritizují nárůst mandatorních výdajů. Vzpomínám si například na vystoupení kolegy Kalouska nebo kolegy Pilipa, kteří kritizovali nárůst mandatorních výdajů v rámci struktury státního rozpočtu a vyzývali vládu, aby s tím konečně něco udělala.
***