(11.50 hodin)
(pokračuje Vymětal K.)
A pokud jde o průmyslové zóny, tak tam i když deklarujeme, že podpora zainvestování průmyslových zón platí pro investory jak české, tuzemské, tak zahraniční, tak v drtivé většině jsou podporováni investoři zahraniční. Víte, někdy už člověk skutečně začíná přemýšlet nad tím, jak by se takovým Vítkovicím podnikalo, kdyby jim stát postavil za své prostředky přístupové komunikace, vybudoval jim inženýrské sítě, svážel jim na své náklady pracovníky do pracovního procesu a ještě kdyby Vítkovice dostaly na deset let daňové prázdniny, to by se to podnikalo. Ale to ne, českému podniku to neuděláme, když přijde zahraniční investor, tak ho položíme na záda, lechtáme ho pod bradou nebo na břiše a jsme strašně šťastní, když vrní svou spokojeností. A v tom vidím velký rozpor.
Domnívám se, že jsme Česká republika, jsme Parlament České republiky a v prvé řadě bychom měli podporovat české podnikatele a české podnikatelské prostředí.V té souvislosti bych tedy chtěl navrhnout, aby položka podpory malého a středního podnikání byla posílena. Ale teď je otázka, odkud to vzít. Domnívám se, když jsem si přečetl jednotlivé kapitoly, že jsou kapitoly, které mají velké rezervy, které neodpovídají stavu ekonomiky České republiky a stavu veřejných financí. Když se podíváme na rozpočet Ministerstva obrany, zjistíme, že v této kapitole se počítá ve výdajích na účast jednotek Armády České republiky v zahraničních misích pod vedením NATO, že v příštím roce bude vydáno přes 1,5 mld. korun. Ministerstvo obrany píše, že má miliardu a nějaké ty drobné již zajištěny, a také uvádí, kde dále v průběhu roku vyškrábe další půl miliardy korun na tyto prostředky.
Jsem přesvědčen o tom, že prostě česká ekonomika a veřejné finance naší republiky nemají prostředky na tyto akce. Je třeba je nejdříve vyrobit, podporovat podnikatelskou zónu v České republice, a až když peníze budou vytvořeny, můžeme je samozřejmě použít na tyto zahraniční mise. Zatím ale takový stav není, a proto jsem přesvědčen o tom, že to je ta položka, odkud je možno vzít tyto prostředky a dát je do položky podpory malého a středního podnikání.
Dámy a pánové, dovolte tedy, abych přednesl pozměňovací návrh, a sice převést z kapitoly 307 - Ministerstvo obrany, z výdajů na účast jednotek Armády České republiky v zahraničních misích pod vedením NATO 400 mil. korun do kapitoly 322 - Ministerstvo průmyslu a obchodu, do položky podpora malého a středního podnikání, plošné programy. Tedy tuto položku zvýšit z 1,3 mld. na 1,7 mld. korun. Pokud by tato změna, tento návrh neprošel, tak podmíněně navrhuji druhou variantu, a sice přesun v rámci kapitoly 322 - Ministerstvo průmyslu a obchodu, a sice snížení dotací na technický útlum uranových dolů o 200 mil. korun, snížení dotací na zainvestování průmyslových zón o 100 mil. korun a zvýšení podpory malého a středního podnikání, plošné programy o 300 mil. korun.
Dámy a pánové, chtěl bych se ještě zmínit o jedné věci, která souvisí s tím, co jsem hovořil o podpoře malého a středního podnikání. V průběhu letošního roku došlo k tomu, že část prostředků z Ministerstva průmyslu a obchodu, a sice na regionální programy podpory malých a středních podnikatelů, byla přesunuta z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu do kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj. Domnívám se, že to je opět jeden ze způsobů, jak zamlžovat podporu českých malých a středních podnikatelů. Najednou se podpory budou dodávat této sféře ze dvou různých ministerstev, ze dvou kapitol - z průmyslu a obchodu a z místního rozvoje.
Domnívám se, že za tuto problematiku odpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu, a proto bych chtěl v doprovodném usnesení, které by přijala Poslanecká sněmovna, vyzvat vládu, aby připravila kroky, které přivedou prostředky z Ministerstva pro místní rozvoj zpět do Ministerstva průmyslu a obchodu, tak aby jednotně byla dělána politika podpory malého a středního podnikání. Koneckonců tak, jak je to v Evropské unii, všechny tyto programy vlastně podporují rozvoj ekonomicky slabých podniků, okresů a regionů a těch regionů, které jsou postiženy vysokou mírou nezaměstnanosti.
Dovolím si tedy přednést návrh doprovodného usnesení: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby připravila převod programu regionální podpory malého a středního podnikání z působnosti Ministerstva pro místní rozvoj zpět na Ministerstvo průmyslu a obchodu s realizací co nejdříve.
Děkuji vám za pozornost a za podporu celostátních problémů.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Reakce - pan ministr Miroslav Grégr za Ministerstvo průmyslu a obchodu, pan ministr Petr Lachnit za místní rozvoj a pan ministr Vetchý, ministr obrany. Takže se nám diskutující rozrůstají na další tři přihlášky. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budu reagovat až souhrnně, protože tady jistě zazní řada dalších velice skvostných pozměňovacích námětů. Zejména potom budu reagovat na to, že někteří páni poslanci si kapitolu Ministerstvu průmyslu a obchodu trošičku spletli, protože na straně 16 je podpora přípravy na vstup do EU, která reprezentuje částku 6,989 mld. korun, ale to je vlastně pouze jiné sestavení návrhu rozpočtu podle požadavku Evropské unie, a směrodatná je kapitola MPO na straně 7 a žádné položky podpora přípravy na vstup do EU, kterou mi pan poslanec Kalousek a pan poslanec Kvapil češou, neexistuje. Strana 16 je pouze podpůrná, protože je to vlastně převedení rozpočtu z Ministerstva průmyslu a obchodu do Národního programu resortu MPO a je to prakticky požadované členění z hlediska přípravy na vstup do EU, takže pokud bych přistoupil - ale o tom budu hovořit - na návrhy, které zde přednesl pan poslanec Kalousek nebo pan poslanec Kvapil, musel bych se ptát, jestli mám krátit takové položky, jako je útlum hornictví, kde se jedná - stabilizace těžebního průmyslu se tomu říká - o 4,300 mld. korun. Zda tedy riskovat ekologické a bezpečnostní havárie, přičemž tyto položky z více než 50 % jdou na sociální a obligatorní dávky. Znamenalo by to samozřejmě i příslušný úbytek pracovních míst, zejména na Ostravsku a podobně. Budu o tom ještě dál hovořit.
Ale tady bych chtěl reagovat na svého předřečníka pana poslance Karla Vymětala, nikoliv tedy na to, jak chce přerozdělovat tyto částky, ale k tomu, čím to odůvodnil. Vzal si za příklad Vítkovice. Domnívám se, že Vítkovice nepotřebují ani nové plochy na stavbu nových hal, ani nové výrobní plochy, protože v současné době jich mají nadbytek včetně výrobních zařízení a musejí se jich zákonitě zbavovat, aby jim ubyly fixní náklady.
***