(17.50 hodin)
Senátor Tomáš Julínek
: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené poslankyně a poslanci, dovolte mi zdůvodnění vrácení návrhu novely Senátem.Návrh novely se musí vyrovnat se třemi vzájemně kontroverzními požadavky - kompetencí Ministerstva financí při tvorbě a regulaci cen, nálezem Ústavního soudu a požadavkem Ministerstva zdravotnictví regulovat vyhláškou dohodu plátců a poskytovatelů a řešit stejným způsobem i jejich nedohodu.
Předložené pozměňovací návrhy Senátu za prvé zmírňují nerovnost účastníků dohodovacího řízení zavedením podobného režimu při dohodování o ceně bodu a dohodování o výši úhrad. Brání kolapsu dohodovacího řízení nebo velmi účelovému chování stran, které by bylo vyvoláno a priori dikcí zákona.
Za druhé slaďují dikci ustanovení článku dvě se záměrem předkladatelů. Podle původního textu totiž hrozí opakované uplatňování výše úhrady prvního pololetí roku 2001 pro následující období ve všech segmentech, pokud nedojde k dohodě.
Za třetí napravují technicko-legislativní nedostatky a upřesňují terminologii.
Za čtvrté v odst. 3 § 17 doplňují chybějící způsob úhrady v nemocnici, který je nyní běžně užíván.
Za páté vypouštějí část věty v § 11 odst. 1 písm. d, která je v praxi extenzivně vykládána a má za následek restrikci sortimentu nabízených služeb ve zdravotnictví.
Nemění se původní záměr zákonodárce zakázat pod sankcí přijmout úhradu péče, která je již jednou uhrazena ze zdravotní péče. Považuji za nutné zdůraznit, že tento pozměňovací návrh nelegalizuje doplatky za zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
Dovolte mi ještě krátce reagovat na vystoupení předkladatele.
Pan poslanec si vybral ze záležitostí, které jsou vráceny Senátem, pouze záležitost § 11. Chci upozornit, že dopady původního znění postoupeného z Poslanecké sněmovny, týkající se dohodovacího řízení a přechodného ustanovení, mají neskonale závažnější dopad do zdravotnictví než zmíněná inkriminovaná věta v § 11. Zde by bylo potřeba si to uvědomit.
Zároveň chci upozornit na to, že Senát nedal do svých pozměňovacích návrhů termín "půl roku". Byli jsme dokonce ochotni reagovat na požadavek Ministerstva zdravotnictví, aby tam bylo umožněno dohodnout se na rok, ale zástupci Ministerstva zdravotnictví tuto námitku vznesli pět minut před zahájením schůze zdravotního výboru Senátu. Nebylo tudíž technicky možné to tam zapracovat. Ta doba půl roku je tam zakotvena v poslaneckém návrhu přímo, takže to je neporozumění novele. Tam se potom jenom doplnil termín "půl roku" tak, aby to bylo konzistentní s půlroční lhůtou, která už tam byla od poslanců tohoto sboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane senátore, a ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Poslankyně Müllerová.
Poslankyně Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi několik krátkých poznámek k navrhované úpravě a usnesení Senátu, jak bylo doručeno do Poslanecké sněmovny.
Chci konstatovat, že vedle kvalitních a kvalitně zpracovaných legislativně technických změn, které senátní návrh obsahuje, jak již bylo řečeno, dochází k poměrně zásadní úpravě týkající se úhrady od pacientů za služby poskytnuté v souvislosti se zdravotnickou péčí, a jak už zde bylo řečeno i zpravodajem ze Senátu, upravují se i záležitosti týkající se dohodovacích řízení.
Chtěla bych se zmínit především o bodu jedna usnesení Senátu, který se týká úhrady. Již bylo řečeno, že Senát navrhuje tento bod jako nový, čímž podstatně se mění charakter novely, který přijala Poslanecká sněmovna, a jeho přijetím by v podstatě došlo k tomu, že by bylo možné od účinnosti tohoto zákona požadovat úhradu od pacientů za služby, které jsou poskytnuty v souvislosti se zdravotnickou péčí.
Je asi nutno zde říci, že se skutečně jedná o otázku politickou spíše než právní. Osobně se domnívám, že návrh, který byl předložen Senátem, je rozumný, avšak pan kolega Janeček zde asi správně řekl, že by bylo potřeba ho uvést do širších legislativních souvislostí a opatření. Myslím si, že se Poslanecká sněmovna již několikrát zabývala otázkou, zda pacient by měl platit za služby lékařů, za služby zdravotnického personálu, a to zejména za služby, které jdou nad rámec zdravotnické péče. Ale samozřejmě nad rámec mající nějakou souvislost. To znamená porada s lékařem, prevence apod.
Já se osobně domnívám, že to skutečně je otázka velmi citlivá a že přijetí této novely je natolik citlivé, že mne osobně velmi mrzí, že novela, kterou přijala sněmovna, nebyla podrobena daleko širší diskusi, která byla možná i v souvislosti s podáním novely, kterou předkládal pan poslanec Cabrnoch a kterou předkládala i vláda a kterou nakonec stáhla.
Ještě bych se chtěla dotknout usnesení Senátu k bodu tři, který vlastně jakýmsi způsobem zasahuje do dosavadního poslaneckého návrhu, když stanoví, že dohoda v rámci dohodovacího řízení se uzavírá na určitou konkrétní dobu, která, jak tady pan senátor Julínek vysvětloval, je půl roku. Tato změna by pak měla zcela nepochybně velký dopad na samotné vyjednávání a mohla by vést i k nějakému neřešitelnému stavu.
Z těchto důvodů se domnívám, že je nutné podpořit návrh sněmovny, ale moc se přimlouvám za to, aby situace týkající se úhrady zdravotní péče byla v co nejkratší době řešena. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. O slovo se dále přihlásil pan kolega Cabrnoch.
Poslanec Milan Cabrnoch: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, chtěl bych říci jen několik slov jako reakci na vystoupení paní kolegyně Müllerové.
Jak si paní kolegyně Müllerové velmi vážím, pokládám její vystoupení za velmi nešťastné, velmi nekonkrétní hledání jakéhosi důvodu pro to, aby mohlo být hlasováno pro zamítnutí tak jasného a tak očekávaného principu, který v úhradě zdravotní péče v ČR v souvislosti s veřejným zdravotním pojištěním chybí - právo pacienta, aby vedle péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění mohl uhradit ze svých vlastních zdrojů na základě svého vlastního rozhodnutí také další služby. Upozorňuji ale, že se v žádném případě nemůže jednat o doplatky k péči hrazené a že se v žádném případě nemůže jednat o poradu s lékařem, neboť ta je součástí každého zdravotního výkonu, v tom se paní kolegyně Müllerová hrubě a zásadně mýlí.
***