(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru spravedlnosti. Chci se zeptat, zdali se chce vyjádřit zpravodajka výboru pro obranu a bezpečnost paní Ivana Hanačíková. (Poslankyně Ivana Hanačíková: Ne.)
Otevírám rozpravu a úvodem chci připomenout, že při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy. V rozpravě jako první vystoupí pan senátor Pavlata.
Senátor Josef Pavlata: Vážený pane předsedající, milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem rád, že mohu před vás předstoupit. Jak již řekl pan místopředseda vlády a ministr spravedlnosti a senátor Rychetský, s pozměňovacími návrhy, které nejsou kontroverzní, bych vás nechtěl všechny zdržovat, a tak se zmíním pouze o tom, že novela zákona o Vězeňské službě byla v Senátu projednána ve třech výborech a všechny tři výbory přijaly společné pozměňovací návrhy, které potom byly schváleny i plénem, a to při hlasování při přítomnosti 58 senátorů bylo pro 57. Myslím si, že je zbytečné dál pokračovat, a jenom bych vás poprosil, abyste - pokud vám to svědomí dovolí - schválili tento zákon v senátním znění.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji pane senátore. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Protože se nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami.
Seznámím vás s návrhem usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži ČR, ve znění zákona č. 169/1999 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., podle sněmovního tisku 645/3, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 645/4."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 34 a ptám se kdo je pro. Kdo je proti?
Z přítomných 170 hlasovalo pro návrh 166, proti jeden. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Děkuji panu senátorovi a panu místopředsedovi vlády.
Před námi jsou dva návrhy zákonů před projednáváním návrhu zákona o státním rozpočtu. Prosil bych, abyste společně jako předsedové jednotlivých poslaneckých klubů vyjádřili, zda si přejete zahájit projednávání druhého čtení státního rozpočtu dnes nebo ne. - Dobře, dnes ne.
Dalším bodem je
8.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
/sněmovní tisk 734/2/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy a jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 734/3. Rád bych mezi námi přivítal pana senátora Julínka, který nyní vešel do jednacího sálu, a prosím, aby za navrhovatele se k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan poslanec Josef Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, vzhledem k tomu, že tato novela měla být novelou velmi krátkou a hlavně technickou, chtěl bych jen některé body, které přijal Senát, okomentovat.
Musím říci, že je podle mého názoru chyba, že Senát přijal věcný názor, věcné řešení, které se týká tzv. spoluúčasti. Tím vznikl jakýsi dojem, že se v našem zdravotnictví spoluúčast nefinancuje, že naši spoluobčané nepřispívají na péči. Musím ale jasně říci, že opak je pravdou. Naši spoluobčané přispívají samozřejmě na léky, na prostředky zdravotnické techniky, na nadstandardní péči v nemocnicích, přispívají na to, jestliže chtějí, aby je sanitní služba odvezla do zařízení bližšího než zařízení smluvního, rodiče přispívají na to, pokud chtějí být ve zdravotnickém zařízení se svým dítětem, které je starší 6 let, atd. Onen problém je v tom, že tato spoluúčast je jasně definovaná a každá z obou stran, jak pacient, tak poskytovatel, ví velmi přesně, co má hradit.
Úprava Senátu tkví v jakési víře, že jestliže vypustíme z jedné věty v jednom odstavci kratičké ustanovení, že tím dojde k jakési čitelné změně. Chci říci, že tomu tak není. Abych nepodléhal pouze vlastnímu přesvědčení, požádal jsem o stanovisko jak sdružení zaměstnaneckých pojišťoven, tak Všeobecnou zdravotní pojišťovnu i legislativní odbor Poslanecké sněmovny. Musím říci, že žádná z těchto institucí nevyslovila souhlas s tím, jak byla tato myšlenka do navržené novely zapracována.
Přednesl bych stanovisko, o kterém se domnívám, že je velmi precizní, a které říká asi toto: Legislativní úprava zabezpečení dalšího zdroje financování systému zdravotního pojištění, tj. řízené spoluúčasti při poskytování nadstandardních léčebných postupů, je žádoucí. Tato legislativní úprava je však možná výhradně v rámci širších novelizací, tj. za předpokladu legislativních změn souvisejících s ustanovením zákona č. 48, zákona č. 551 i zákona č. 280, a to proto, aby byla zabezpečena komplexnost úpravy, jednoznačnost výkladu a vyloučení možného zneužití.
Chtěl bych říci, že to je to, co senátní verze, bohužel, neupravuje a nepostihuje. Totéž platí o některých dalších návrzích, které nám Senát předložil. Nevím třeba, proč Senát vložil do zákona, že smluvní partneři, pojišťovny a poskytovatelé se mohou dohodnout pouze na půl roku, když v podstatě oni sami vyslovili přesvědčení, že by se chtěli dohadovat na dobu delší, tj. alespoň na jeden rok. Nevím, proč toto jim má zákon znemožnit a nutit je k neustálému opakování dohodovacího řízení. Stejně tak bych mohl pokračovat u dalších bodů. Proto já osobně budu podporovat verzi, která byla schválená sněmovnou.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Chci se zeptat zpravodaje výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pana poslance Rostislava Čevely, zda se hodlá vyjádřit k předloženému návrhu. Není přítomen.
Otevírám tedy rozpravu. Chci připomenout, že při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy. V rozpravě uděluji jako prvnímu slovo panu senátorovi Tomáši Julínkovi.
***