(Jednání pokračovalo v 16.01 hodin.)
Předseda PSP Václav Klaus: (Zvoní.) Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zahájil po dvacetiminutovém přerušení jednání 29. schůze Poslanecké sněmovny.
Přerušili jsme ji ve velmi nejasné chvíli. Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie požádal o přestávku. Předpokládám, že se vrátil z této pauzy s nějakým návrhem. Předseda poslaneckého klubu ČSSD kroutí hlavou. Pak mi tedy nezbývá než pokračovat dál v jednání a přejít k bodu 4 schváleného programu našeho pořadu, kterým je
4.
Návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
/sněmovní tisk 535/6/ - zamítnutý Senátem
Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, jsme obdrželi jako sněmovní tisk 535/7.
Vítám mezi námi senátora Mirka Topolánka.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. (Velký hluk v sále.)
Prosím nicméně pány poslance, aby se pokusili posadit, pana poslance Cabrnocha s paní poslankyní Volfovou v jejich vzájemném milém laškování (oživení v sále), kdyby mohli přerušit tuto zábavu a umožnit panu ministru Grégrovi, aby nám přednesl své stanovisko.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové. Dovolte, abych se vyjádřil k Senátem zamítnutému návrhu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
Považuji za nezbytné připomenout, že se jedná o velice komplikovanou normu, a to nejen svou odborností, ale i svým obsahem, čemuž nasvědčovalo i její projednávání v Poslanecké sněmovně a zejména v hospodářském výboru. Opětovně musím poděkovat zpravodaji panu poslanci Vojířovi a předsedovi hospodářského výboru panu poslanci Hojdarovi i všem členům hospodářského výboru, kteří vykonali rozhodující díl práce při zpracování a vyhodnocení pozměňovacích návrhů za účasti řady poslanců a odborné veřejnosti. Obecně mohu říci, že přijaté pozměňovací návrhy přispěly ke zkvalitnění vládního návrhu zákona a jsou v souladu s jeho celkovou koncepcí.
Upravený text návrhu zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen 21. září t. r., a to 144 hlasy. Senátem byl 30. října t. r. tento návrh zákona zamítnut. Jako zástupce předkladatele musím senátorskému zamítnutí důrazně oponovat.
Návrh energetického zákona je návrh normy, která transponuje do našeho právního řádu evropské směrnice velkého dosahu. V Evropě se revolučním způsobem otevírá energetický trh, a proto srovnatelná pravidla musíme vytvořit také pro vnitřní trh ČR. Z tohoto zorného úhlu jsme v Senátu diskutovali často o drobnostech.
Dovoluji si apelovat na vás, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, abyste vzali v úvahu to, že jakékoliv další nové projednávání tohoto zákona zbrzdí jeho uplatnění a může ohrozit začátek otevírání trhu s elektřinou od 1. 1. 2002. Důsledky takového zpoždění pro uzavření kapitoly "Energetika" při vyjednávání s Evropskou komisí si jistě dovedete představit, a pan místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan se na mne minulý týden obrátil s naléhavou žádostí o podrobnou argumentaci v této záležitosti.
Schválení zákona je nezbytné pro zařazení kapitoly "Energetika" na program jednání mezivládní konference členských zemí Evropské unie již za švédského předsednictví, tedy v první polovině roku 2001. Zdůrazňuji, že vládní návrh zákona byl s představiteli Evropské komise konzultován a nebyly k němu vzneseny zásadnější připomínky.
Návrh energetického zákona byl při projednávání v Senátu spojován s některými neadekvátními a nesouvisejícími požadavky. Zavádějícím způsobem byla diskutována privatizace energetiky. Nedomnívám se, že součástí energetického zákona by měl být způsob privatizace energetiky. Bylo to, pane - já vlastně nemohu oslovit - tady byla vznesena pochybnost, bylo to ze strany členů Unie svobody a ODA. Mám velice podrobné poznámky z tohoto jednání.
Pokud je mi známo, v žádném zákoně obdobného technického charakteru nebyla dosud přijata pasáž, která by stanovovala, jak se má privatizovat. Naopak všichni investoři požadují naprosto jasně definované prostředí, než se přistoupí k privatizaci.
Dále byly Senátem znovu otevřeny již dříve vysvětlené náměty v předcházejícím projednání. Všichni senátoři se mohli zúčastnit seminářů nebo schůzí hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Práce poslanců a exekutivy byla drtivou většinou senátorů ignorována. Mám za to, že u akceptovaných námětů bylo vámi navrženo řešení výrazně korektnější. Jsem přesvědčen, že i ostatní připomínky, které byly v Senátu vysloveny, byly dostatečně vysvětleny a rovněž nezakládají důvody k zamítnutí návrhu tohoto zákona.
Pokud tady budou vzneseny další připomínky, jsem připraven na ně adekvátně reagovat.
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a ještě jednou za společnou práci nad návrhem energetického zákona. Byla to práce v pravém slova smyslu gigantická. Věřím, že tuto práci zúročíme při závěrečném hlasování, a dovolím si vyslovit předpoklad, že bude vysloven souhlas se zněním přijatým Poslaneckou sněmovnou.
Vážené dámy, vážení pánové, děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi, i když děkuje trošku předčasně, protože hlasování ještě neproběhlo.
Nyní se táži, zda zpravodajové výborů poslanci Oldřich Vojíř a Stanislav Fischer se chtějí k usnesení Senátu vyjádřit. Nechtějí.
Otevírám rozpravu. Znovu připomínám, že při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy. V rozpravě jako první vystoupí senátor Mirek Topolánek, dále se připraví poslanec Josef Mandík.
***