(16.10 hodin)
Senátor Mirek Topolánek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, milé paní poslankyně, páni poslanci, stojím před úkolem zdůvodnit zamítnutí velice komplikovaného zákona, jak už řekl pan ministr Grégr, zákona zvaného energetický. Úvodem bych poznamenal, že tento zákon a některé podobné opodstatňují snahu Senátu prodloužit u některých zákonů lhůtu na projednávání ze 30 na 60 dnů. Je to u velkých rekodifikací, je to u zákonů, kde počet pozměňovacích návrhů, které jsou ve sněmovně, přesahuje počet tisíc, apod.
Tím chci říci, že Senát v dobré víře za 14 dnů, které má k projednání zákona, není schopen na významné rekodifikace a zákony s vysokým počtem pozměňovacích návrhů takřka reagovat. Má dvě možnosti - buď tiše souhlasit a vyvolat znovu diskusi o své potřebnosti, anebo zákon zamítnout a vyvolat totéž.
Já bych z tohoto místa chtěl rovněž poděkovat těm, kdo se na zákonu podíleli, a hlavně hospodářskému výboru, jehož jednání jsem se na všech projednáváních, i opakovaných, zúčastnil, a musím říci, že celá řada pozměňovacích návrhů, která padla v Poslanecké sněmovně, zákonu prospěla. Sám jsem byl přítelem toho, vládní předlohu předělat do podoby, kdy bude aplikovatelná a kdy umožní otevírání energetického trhu v České republice.
Důvody, proč Senát zákon zamítl, nebyly malicherné a souhlasím s tím, že polemizovat se dalo o stovkách a stovkách drobných pozměňovacích návrhů, které padaly již v Poslanecké sněmovně. Senát v tomto smyslu respektuje vůli Poslanecké sněmovny a rozhodnutí, která v jednotlivostech padla. Rovněž souhlasím s tím, že tímto zákonem se nedá řešit privatizace, a v tomto smyslu nebyly připomínky ani ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Hlavní důvody, proč Senát zákon zamítl, jsou systémové, a přece jen s privatizací souvisí. Přestože model vlastnictví a privatizace přímo s liberalizací nesouvisí, nemůže jít významně proti ní. Pokud privatizací ustavím na trhu výrazně dominantního, téměř monopolního hráče, tak musím mít zákonem dané mechanismy, jakým způsobem monopolistu uhlídat. Všechny tyto mechanismy ze zákona buď vypadly, nebo jsou řešeny velmi vágně, a já se pokusím říci, v kterých částech.
Abych uhlídal monopolistu, musím mít velmi silného a nezávislého regulátora. Postavení regulátora - nebo nového státního regulačního úřadu - v tomto zákonu je definováno velmi vágně. Přeložením do Jihlavy jsme ho téměř diskvalifikovali a chybí mu to základní, co regulátor musí mít v případě tak monopolního hráče na trhu, a to jsou dlouhodobě stanovené podmínky regulace, až po případné rozdělení monopolisty, když bude porušovat pravidla hospodářské soutěže.
Druhý hlavní důvod je pozice operátora. Zákon byl tvořen v době, kdy ani na evropském trhu nebyla pozice operátora definována jasně, a bohužel v této podobě se dostala i do tohoto zákona. Přes to, že znalosti a zkušenosti z Evropské unie jsou minimálně o jedenapůl roku dál, a to, že operátor je připraven v paragrafovaném znění, a budeme ho měnit v dalším období - mě to neuspokojuje hlavně proto, že právě v přechodném období, kdy se budou postupně otevírat jednotlivé napěťové úrovně, je trh nejcitlivější na pozici monopolisty a je citlivý na veškeré státní zásahy.
Třetím a podle mě hlavním důvodem zamítnutí tohoto zákona je velmi špatně definovaný princip reciprocity a definice toho, kdy může být dovezena elektřina na náš trh, kdy může být vystavěno nové přímé vedení, kdy může být vystavěn nový energetický zdroj. Monopolista se dá uhlídat pouze hrozbou realizace dovozu, hrozbou výstavby přímých vedení a hrozbou výstavby nových zdrojů. Podle tohoto zákona, který jste schválili, může kdykoliv ministerstvo z naprosto nejasně určených důvodů tento dovoz nepovolit, toto přímé vedení neumožnit a výstavbu nových energetických zdrojů zastavit nebo neumožnit.
Perličkou tohoto zákona - a myslím, že to není jenom problém tohoto zákona - je obrovské množství prováděcích vyhlášek a není pravdou, jak tvrdil pan ministr Grégr v Senátu, že tyto vyhlášky jsou hotovy. Základní znění k diskusi o těchto vyhláškách je teprve dnes, možná že bylo teprve včera, k dispozici. Bez vyhlášek, které významným způsobem posunují tuto předlohu, odmítá Senát jakékoliv zákony schvalovat. Pokud tato praxe je v Poslanecké sněmovně běžná, my se s ní nesmiřujeme.
Pokusil jsem se v hlavních rysech a v hlavních bodech popsat systémové chyby tohoto zákona a doporučuji ctěné Poslanecké sněmovně, aby tentokrát a poprvé respektovala zamítnutí zákona, aby respektovala to, aby se tento zákon vrátil k přepracování do vlády České republiky. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu senátorovi. Jestli slyšel debatu k minulému zamítnutému zákonu, tak ví, že toto by nebylo poprvé, protože sněmovna také v minulém čase respektovala zamítnutí.
Dále má slovo pan poslanec Mandík.
Poslanec Josef Mandík: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně zdůvodnil, proč budu podporovat usnesení Senátu na zamítnutí zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích.
Mimo jiné důvody je pro mě nepřijatelné, aby projednávaný zákon měl tak negativní dopad do vlastnických práv vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesů. Vlastník lesního pozemku bude ze zákona povinen na vlastní náklady udržovat ochranné pásmo produktovodů bez porostů nad 3 metry. Podle právního výkladu vlastník lesa svou nečinností jednoznačně porušuje zákon. Bude-li zákon přijat v této podobě, tak umožňuje vlastníkovi produktovodu odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel. Provedené práce pak může vlastníku lesa vyúčtovat z titulu bezdůvodného obohacení podle § 454 občanského zákoníku.
Předmětné práce jsou prováděny na základě potřeb vlastníka produktovodu a slouží k umožnění jeho podnikatelské činnosti. Náklady spojené s touto činností musí nést vlastník produktovodu, a nikoliv vlastník pozemku, který je navíc omezen v běžném užívání pozemků. Omezení vlastnických práv by mělo být naopak kompenzováno poskytnutím náhrady za omezení využití pozemku. Takže je zcela neúnosné, aby vlastník pozemku byl ze zákona povinen na svůj náklad provádět na svém pozemku opatření, která jsou výhradně v zájmu jiného podnikatelského subjektu, tj. provozovatele produktovodu.
Předloha zákona obsahuje i další odborné nedokonalosti, jako například zákaz přejíždění produktovodů zabezpečené(?) chráničkou v místech křížení s komunikací nad 6 tun aj. Jinými slovy by neumožnila svoz dřeva v lese.
I současný právní stav umožňuje požadovat po vlastnících lesních pozemků úhradu nákladů spojených s provozem produktovodů. V praxi se to ovšem neuplatňuje ze současných vlastnických vztahů a morálního hlediska. Tento vztah je ale dočasný. Vstupem zahraničních investorů do energetických odvětví lze právem očekávat maximální využívání možností daných platnými právními předpisy.
Při projednávání předlohy v Poslanecké sněmovně čtyřmi hlasy neprošly pozměňovací návrhy, které měly odstranit zmíněné nedostatky. Je pro mě překvapením, že i poslanci za ODS, kteří hlásají, že vlastnictví je nedotknutelné a omezení vlastnických práv může být provedeno jen tehdy, bude-li kompenzováno, v tomto případě se zachovali naopak.
***