(17.30 hodin)
(pokračuje Jirousová)
Tyto smlouvy jsou jistě závazné pro obě dvě strany a došlo k jejich porušení v době blokády česko-rakouských hranic od 7. do 15. 10. 2000. V tomto období přechod Dolní Dvořiště - Wullowitz navštívil pan místopředseda vlády Špidla a pan ministr vnitra Gross, i když ze strany Pohraniční policie ČR nebyl na české straně zjištěn žádný problém. Naopak problém existoval právě v dodržení mezinárodních smluv v dopravě a průchodnosti hranic, zejména pro kamionovou dopravu, autobusovou dopravu a osobní automobilovou dopravu.
Má otázka zní: Co dělalo Ministerstvo dopravy a spojů, aby zajistilo dodržení těchto uzavřených mezinárodních smluv ze strany Rakouska? Jaké informace mělo Ministerstvo dopravy a spojů o krocích organizace Česmad Bohemia, když řidiči mezinárodní kamionové dopravy zůstali nejméně od 7. do 10. 10. 2000 bez pomoci? Jaká jednání jste vedl vy osobně, pane ministře, jako ministr dopravy a spojů se svým rakouským partnerem a jaké informace jste poskytl případně orgánům EU, že není zajištěno plnění asociační dohody o volném pohybu zboží, když členský stát EU zabraňuje českým a zahraničním dopravcům přechod podle těchto mezinárodních smluv?
Místopředseda PSP Ivan Langer: Čas, paní kolegyně. Prosím, ukončete interpelaci. Prosím, abyste dokončila svoji interpelaci.
Poslankyně Taťána Jirousová: Jaké škody budete uplatňovat za porušení smluvních závazků po Rakousku? Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Také děkuji. Slovo má pan ministr dopravy a spojů Schling.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Pane předsedající, vážené kolegyně, páni kolegové. Paní poslankyně Jirousová tady uvedla celou řadu mezinárodních smluv a dalších právních aktů, které byly sjednány v poslední době mezi ČR a Rakouskem a které se týkají mezinárodní dopravy, ať už nákladní, či autobusové. To je nepochybně výsledek, také výsledek, aktivity Ministerstva dopravy a spojů, které tudíž usiluje o to, aby doprava na našich hranicích byla bez problémů.
V době, kdy se vyskytly na rakouské straně blokády hraničních přechodů, tak jsem s panem Michaelem Schmidtem, s mým resortním kolegou v Rakousku, nejednal a sděluji paní poslankyni, že s ním ani jednat nebudu, protože pan ministr se osobně zúčastnil blokád hraničních přechodů. Ale náš úřad učinil celou řadu jiných kroků, např. velmi operativně projednal s německou stranou možnost, aby řidiči kamionů mohli použít německých přechodů k cestě do Rakouska, a to bez zahraničních vstupních povolení. Německá strana naší žádosti vyhověla, což bylo také ze strany autodopravců velmi kvitováno, a myslím si, že to velmi přispělo k usnadnění situace.
Ministerstvo dopravy a spojů dále velmi pečlivě situaci monitorovalo. Máme velmi podrobně zmapováno, jak kde situace vypadala, jaké byly průměrné čekací doby, protože to samozřejmě jsou podklady k tomu, aby dopravci, kteří o to budou mít zájem, mohli na rakouské straně vymáhat náhradu škody, a myslím, že už to také někteří prostřednictvím sdružení Česmad Bohemia učinili. Ministerstvo dopravy samotné nehodlá rakouské straně tyto věci vyčítat. Domnívám se, že není třeba zatěžovat naše vzájemné vztahy více, než je nezbytně nutné, a už samotné blokády hraničních přechodů, organizované vlastně se spoluúčastí vládní rakouské administrativy, nebyly dobrým krokem a jakékoliv další kroky z naší strany, které by tu situaci vyhrocovaly, by asi nebyly správné.
Naopak moje rozhovory, nebo můj nedávný rozhovor s rakouským velvyslancem v Praze, který se této záležitosti také dotkl, byl veden ve velmi konstruktivním duchu o tom, aby přeshraniční doprava byla co nejjednodušší, aby veškeré komplikace byly odstraněny, jak ty aktuální, tak do budoucna. Já se tudíž domnívám, že Ministerstvo dopravy a spojů udělalo vše, co bylo v dané situaci potřeba, a nevidím na našem postupu žádný nedostatek a domnívám se, že i autodopravci, se kterými jsem permanentně v kontaktu a se kterými jsem jednal naposled dnes ráno, nemají k postupu Ministerstva dopravy a spojů žádné výhrady. Pokud je má parlamentní opozice, je to samozřejmě její právo.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, paní kolegyně má možnost položit doplňující dotaz.
Poslankyně Taťána Jirousová:Vážený pane ministře, já tedy jsem opačného názoru, než jste vy. Já si myslím, že Ministerstvo dopravy a spojů zareagovalo velice pozdě na tuto blokádu a že pozdě zajistilo přechody přes Německo. Ale zajímalo by mě potom, jak jste hovořil, že nebudete uplatňovat žádné nároky na rakouské straně, že jim nebudete nic vyčítat. Myslím si, že potom tyto smlouvy, které jsem tu citovala, jsou úplně k ničemu. A tak si nepředstavuji vstup do EU nebo členství v EU.
Chtěla bych položit ještě jednu otázku. Co uděláte, aby se tato situace už příště neopakovala, aby nedošlo k takovémuto selhání, jako došlo teď?
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan ministr má slovo.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Ujišťuji paní kolegyni, že pokud se rakouská strana z jakéhokoliv důvodu opět rozhodne blokovat hraniční přechody, že nebudu žádat ani kolegu Vetchého, ani kolegu Grosse, aby ty demonstranty nějakými násilnými prostředky z těch silnic odstraňovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dalším interpelujícím je pan Stanislav Fischer. Interpelovaným ministrem ministr zahraničních věcí Jan Kavan ve věci zvýšení vízových poplatků pro Ruskou federaci, Ukrajinu, Bělorusko. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, vážený pane ministře. V poslední době mě překvapila některá opatření české strany v oblasti vízové politiky a nabyl jsem dojmu, že ve vztahu s Běloruskem, Ruskou federací a Ukrajinou dochází ke zbytečnému vyostření situace.
Smyslem mé interpelace je snaha přispět k nápravě stavu, kterým trpí bez rozdílu občané obou stran. 19. září letošního roku velvyslanectví ČR v Bělorusku oznámilo jednostranné zvýšení vízových poplatků, které vstoupilo v platnost prakticky okamžitě, a to i pro žadatele, kteří již dříve konzulátu předali své žádosti o víza. Nejednalo se přitom o maličkost. Poplatek byl zvýšen z deseti amerických dolarů, nebo přibližného ekvivalentu, na 59 amerických dolarů, tj. takřka šestkrát, a tím prakticky na úroveň průměrného měsíčního platu v Bělorusku. Podobné opatření bylo rovněž uplatněno v té době také pro občany Ruské federace a Ukrajiny, a to bez ohledu na místo, kde o víza do ČR podávají žádosti.
Chtěl bych vás proto, vážený pane ministře, požádat o odpověď na následující otázky. Za prvé, na základě jakých analýz došlo ke zvýšení vízových poplatků pro občany Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny a proč nebyla dodržena obvyklá praxe oznámení změny s dostatečným časovým předstihem, tj. obvykle jeden měsíc. Za druhé, jak se zvýšení vízových poplatků projevilo ve srovnatelných časových obdobích na počtu zahraničních cest do ČR, pokud to lze již hodnotit. Za třetí, proč česká strana nevyužila možnosti uzavřít se zmíněnými státy dohodu o sjednocení tarifů na úrovni blízké deseti americkým dolarům nebo jiné jednotné ceny, bez ohledu na místo a stát, kde kterou stranou je žádost podávána.
***