(17.40 hodin)
(pokračuje Fischer)
A za poslední - čtvrtá otázka: předpokládáte možnost podobného sjednocení tarifu na základě dohody v blízké budoucnosti, a to v takové výši, aby ji mohli uhradit i občané s průměrným příjmem?
Závěrem bych chtěl poznamenat, že i Hospodářské komoře ČR dochází řada podnětů od našich podnikatelských kruhů, v nichž upozorňují na tuto nepříznivou situaci a žádají brzkou nápravu. Zároveň upozorňuji i na rostoucí počet stížností zahraničních partnerů na nedostatky v práci některých českých konzulátů.
Doufám, že tato interpelace, která nemá za cíl zpochybňovat opatření české strany, zavádění nových opatření ve vízové politice obecně, tj. zavedení víz pro některé státy, že přispěje ke zlepšení v té politice, která již byla přijata, a umožní rozvoj vzájemných styků kulturních, turistických, vědeckých i hospodářských. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Kavan. Tímto apeluji na všechny interpelující, aby se snažili skutečně dodržet dvouminutový limit. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji, pane předsedající. Problematika je dost komplexní a složitá. Doufám, že nebudu příliš unavovat ostatní poslance detaily, ale některé věci je nutno vysvětlit. Pokud jde o právní základ, tak se tady odvolávám na přílohu k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích atd. Tam je zmocnění, dle kterého může Ministerstvo zahraničních věcí poplatky upravit pro občany cizího státu na výši platby, kterou tento cizí stát vybírá za obdobný úkon od českých občanů.
Zákon č. 326 z loňského roku, který nabyl účinnosti 1. ledna letošního roku, o pobytu cizinců, zavedl novou terminologii víz a novelizoval základní výše poplatků, které jsou za udělování vybírány. Mám tady pro přehled a další srovnání vyjmenovány všechny druhy víz a kolik se za to vybírá, ale pokud vaším prostřednictvím by s tím pan poslanec souhlasil, tak bych ta čísílka předal potom písemně,… (Místopředseda Langer: Ano.) abych neobtěžoval všechny poslance. Spíš se pokusím zabývat odpověďmi na otázky, jak byly panem poslancem formulovány. Ale předám čísla.
Před zavedením vízové povinnosti se uskutečnily se zástupci příslušných ministerstev zahraničních věcí dvoustranné konzulátní konzultace, jak s Ruskou federací, tak s Běloruskem, tak s Ukrajinou - data a místa předám -, během kterých byli partneři seznámeni s požadavky české vízové praxe a rovněž tak i se zákonnými sazbami vízových poplatků za jednotlivé druhy víz. Tady je nutné konstatovat, že pouze zástupci Běloruska a Ukrajiny požádali o možnost korekce výše vybíraných poplatků na principu vzájemnosti. My jsme s tím souhlasili a reciproční výše vybíraných poplatků byla následně po různých uskutečněných jednáních potvrzena výměnou verbálních nót jak s Běloruskem, tak s Ukrajinou.
Dnem zavedení vízové povinnosti, tj. 29. května, byly ve vztahu k Ruské federaci uplatňovány zákonné sazby - viz ten podklad, který vám předám - a ve vztahu k Bělorusku a Ukrajině reciproční sazby za víza. A teď - je to rozdělené na pět kategorií, podle toho, zda je to do 90 dnů, nad 90 dnů, průjezdní, letištní, atd. atd. To vám předám, abych tím neobtěžoval další poslance. A teď k tomu problému.
Po zavedení vízové povinnosti tam byla řada marginálních obtíží, avšak zásadně v oblasti recipročních sazeb vízových poplatků k těm problémům nedocházelo. Teprve po uplynutí delšího časového období vyšlo najevo, že běloruská i ukrajinská strana tu dohodnutou reciproční výši vízových poplatků aplikuje ve vztahu k našim občanům pouze na svých zastupitelských úřadech v Praze. Přitom ani v tom sazebníku ukrajinském, ani v té běloruské nótě, kterou jsme dostali, tato informace tam nebyla obsažena a i během mnoha ústních jednání partneři tuto praxi, kterou jsme neznali, nezmínili.
Na základě toho jsme v průběhu měsíce července a srpna jak prostřednictvím našich zastupitelských úřadů, tak na úrovni zástupců konzulátních, politických atd. žádali o nápravu. A v té chvíli jsme se dozvěděli, že běloruská i ukrajinská praxe vychází z principu teritoriality, a nikoliv státního občanství. Aplikovaný princip totiž umožňuje pokrývat to, co nazývají zvýšené provozní výlohy zastupitelského úřadu dle příslušné relace. Proto jsme požádali naše zastupitelské úřady ve Varšavě, v Moskvě, v Bratislavě atd. o zjištění výše vybíraných vízových poplatků a na základě těchto zjištěných skutečností a na základě faktu, že naši partneři byli i nadále nečinní a nereagovali na návrhy na úpravu, jak tuto problematiku řešit, a to vlastně dva měsíce, tak byl 15. 9. letošního roku zaslán pokyn na naše zastupitelské úřady vybírat poplatky ve výši - a teď tu máte např.v Bělorusku od 2 400 až po c) - vízum pobytu nad 90 dnů, které je nejdražší, což je 6 000 Kč v Ukrajině - zase ten sazebník vám dám.
Při následujících různých příležitostech, ať jak formou verbálního rozhovoru, atd., byli partneři upozorněni, že jakmile z jejich strany přijde takové opatření, které povede k narovnání přístupu k českým občanům bez ohledu na relaci, tak ty sazby vízových poplatků my neprodleně vrátíme na tu původní dohodnutou výši. Minulý týden se objevily první dobré pozitivní výsledky těchto jednání. 19. října, před několika dny, byl našemu konzulovi v Kyjevě předán návrh nóty s tím, že ukrajinská strana uznává náš postup a navrhuje poplatek 25 dolarů, tj. asi 1000 Kč, pro víza kategorie A, to je do devadesáti dnů, jednorázová, průjezdní nebo letištní pro občany ČR po celém světě stejně. Tedy ne již podle principu teritoriality, ale stejně, což vítáme.
Pokud se ovšem týká poplatků např. ve vztahu k Ruské federaci, tak je nutné tady konstatovat, že zástupci ministerstva zahraničních věcí Ruské federace v průběhu těch různých konzultací spíš naslouchali našemu objasnění vízové praxe, ale zdrželi se jakékoliv aktivity nebo komentářů. Po zavedení vízové povinnosti v květnu byly vůči občanům Ruské federace aplikovány, jak jsem řekl, ty zákonné sazby poplatků a tady problémem zůstává kategorie tzv. vícenásobných víz, kdy zastupitelský úřad Ruské federace uděloval víza s platností na jeden měsíc za poplatek, který by jinak normálně pokrýval daleko delší období.
Vzhledem ke skutečnosti, že však s ruskými partnery nebylo možno z důvodu jejich, já bych řekl, rezistence hovořit o narovnání požadavku na udělení víz na úroveň naší praxe, s výjimkou neustále deklarovaného zájmu uzavřít jakýsi kvazidokument o způsobu a lhůtách udělování víz, tak s účinností od 16. srpna byly upraveny recipročně - tedy dle sazby vybírané zastupitelským úřadem Ruské federace - vízové poplatky na výši, kterou tu mám, tj. od 1200 Kč až po 4000 Kč.
Závěrem sděluji, že zastupitelské úřady všech zemí se jaksi hojí na poplatcích víz udělovaných tzv. expres, kdy mnohdy připočítávají až 100% příplatek. Toto rozhodnutí je však zcela na vůli žadatele tuto částku s ohledem na naléhavost cesty a jistotu obdržení víza a cestovních dokladů v dohledné době zaplatit.
Realizace kroků recipročního zvýšení poplatků za udělení víza není v naší praxi krokem neobvyklým. Například 16. 10 jsme takto zvýšili poplatky vůči občanům Austrálie a 23. října vůči občanům Indie a v dohlednu se zvýši poplatky ve vztahu k občanům Gruzie.
***