(17.20 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Skutečným účelem tohoto programu, programu Slunce do škol, není demonstrace pouze výroby elektřiny, ale demonstrace možností získávání energie z obnovitelných zdrojů, ze slunečního záření. Snahou resortu životního prostředí bylo především zpřístupnění ukázky této moderní technologie co nejširšímu okruhu žáků a studentů při využití disponibilních prostředků. Na tento program, který byl tedy spuštěn letos poprvé, jsme pochopitelně směřovali především snahu pokrýt těmi solárními zařízeními maximální počet škol. Protože se při žádostech o tuto pomoc objevily zhruba dva druhy těchto jednotek, jedna o výkonu 100 W, druhá o výkonu 1200 W, tak rozhodování, které bylo před Ministerstvem životního prostředí, resp. před Radou Státního fondu životního prostředí, bylo poměrně jednoduché.
A tady bych chtěl zdůraznit jeden základní moment, že Rada Státního fondu životního prostředí je složena z poslanců této sněmovny napříč politickým spektrem. U obou jednání této rady, a o tom právě byla ta prodleva, o které hovořil interpelující poslanec, pět měsíců, jsme stáli před rozhodnutím, zdali pokrýt výrazně nižší, zhruba desetinu počtu žadatelů tím dražším systémem, anebo jít na ten maximalizující z hlediska počtu škol systém těch menších jednotek, těch 100W.
Chtěl bych tady citovat z posudku Ing. Michaličky, který je předsedou České společnosti pro sluneční energii: "Akce Slunce do škol organizovaná Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí je velmi užitečná a potřebná. Podle mého názoru by měla pokračovat i v dalších letech tak, aby postupně byly přiměřeně vybaveny pokud možno všechny školy demonstračním zařízením na využívání obnovitelných zdrojů energie." Konec citátu z posudku pana Ing. Michaličky.
I zde je vidět, že snaha odborné veřejnosti je místo vybavení velkými zdroji vybavit maximum škol. Proto jsem velice přivítal, když další následující Rada Státního fondu životního prostředí dne 13. října t. r. posoudila skoro 200 žádostí, kdy automaticky bylo 87 žádostí o podporu na instalaci systému o výkonu 100 W posouzeno kladně a budou kladně vyřízeny. Jenom chci znovu zdůraznit, že náklady na instalaci tohoto systému se pohybují mezi 34 - 40 tisíci Kč a celkové náklady jsou necelého 3,5 milionu korun.
To, před čím stála i tato 41. rada státního fondu 13. října, tak jako zhruba před těmi pěti měsíci, to byla celkem 101 žádost o podporu na instalaci zmíněného systému o výkonu 1,2 kW. Tam ty náklady byly 498 000 Kč. A právě zde rada fondu, a znovu opakuji, byl jsem i na tomto jednání 41. rady, z těch 101 žádostí po podrobné debatě doporučila ke kladnému vyřízení pouze 16. Z toho důvodu, že žadateli byly různé střední školy průmyslové, vyšší odborné školy elektrotechnické nebo technického zařízení a ČVUT. Celkové náklady u těchto 16 požadavků byly zhruba 8,7 milionu korun.
Takže my jsme byli v situaci, kdy jsme mohli jaksi poskytnout ty dražší zdroje na všech 101 žádostí, anebo takto vybrat. Já jsem velmi rád, že rada fondu složená ze zástupců ekonomických resortů a již zmíněných poslanců napříč politickým spektrem rozhodla takto. Čili celkové výdaje oproti těm, kdybychom šli na to maximum 54 milionů korun, jsou nyní něco málo přes 12 milionů korun. Přeloženo do jazyka Státního fondu životního prostředí, ten rozdíl se rovná zhruba investičním nákladům na dvě menší čistírny odpadních vod, a chci zdůraznit, že Státní fond životního prostředí je zaměřen právě na tuto komunální ekologii.
Takže tak, jak bylo rozhodnuto, podle mého soudu rozhodla rada fondu správně. Já tato její doporučení plně budu akceptovat. Je pravdou, že ta prodleva byla způsobena tím, že to je prostě program, který teprve začal v tomto roce a nebyl úplně ujasněn, jaké vlastně budou poskytovány a na jaké zdroje prostředky. To, že nás ten násobek, více jak desateronásobek ceny na to dražší zařízení překvapil, je logické, že i rada fondu se víceméně rozhodovala na základě maximální úspornosti a dodržení nebo dosažení toho cíle, který si tento program vytyčil, to znamená demonstrační zařízení, nikoliv to, že bychom školám umožnili jiný zdroj elektřiny. To skutečně nebyl cíl tohoto programu.
Pro příští rok 2001 budou pochopitelně ta pravidla upřesněna a budou možnosti dvě. Jedna bude zhruba o výkonu 200 W, druhá jednotka, o kterou budou moci žádat specializované školy, bude zhruba 1200 W. Budou tedy upřesněna pravidla a k takovéto prodlevě - zmíněné v interpelaci - pěti měsíců, už nedojde.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Slovo má pan kolega Beneš. Prosím.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane ministře, děkuji mnohokrát za ten ekonomický rozbor. Myslím si, že je velmi důležité, aby kromě toho, že víme, že solární energii je možné přeměnit na energii nějakou jinou, tak abychom také věděli, za kolik toto můžeme učinit. Má otázka ale nesměřovala ani do zpochybňování programu, do ničeho. Má otázka směřovala do zpochybnění práce ministerstva, které pět měsíců nebylo schopno odpovědět. Já rozumím i tomu, že u nového programu přesně nevím, co a jak se bude dít. Ale je trestuhodné, když se prostě neodpoví, a tím pádem se samozřejmě ztrácí zájem u těch škol. Já bych byl hrozně rád, kdyby se toto neopakovalo.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ještě pan ministr Kužvart zareaguje.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Ten problém byl pochopitelně odborný. Tam ti, kteří propagovali dražší systém, opírali svou argumentaci o určité posudky. Pochopitelně, tak jak jsem citoval ten jiný, tak dával přednost tomu, co jsme si dali jako hlavní cíl, to znamená demonstrační zařízení. Je jasné, že ta prodleva nebyla nejlepší. Na druhou stranu úspora zhruba finančních prostředků na dvě čistírny odpadních vod také není k zahození.
Já mám za to, že zájem škol, tak jak monitorujeme nové žádosti, další, na prosincové zasedání rady, případně na příští rok, neupadá. Naopak je zvýšený. To, že nyní je zhruba 80 žádostí vyřízeno kladně, a to, co jsem řekl na závěr svého vystoupení, že tato pravidla i na základě nových expertních posudků budou upřesněna, dává jistotu, že k takovéto prodlevě v programu v roce 2001 už nedojde.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Další vylosovanou je paní kolegyně Taťána Jirousová, interpelovaným ministrem ministr dopravy a spojů Jaromír Schling, a to ve věci přístupu ministerstva dopravy k blokádě hranic. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Taťána Jirousová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, mezi ČR a Rakouskou republikou jsou uzavřeny bilaterální a multilaterální smlouvy nejméně pro 11 případů mezinárodní dopravy. Mezi nejvýznamnější z nich beze sporu patří Vídeňská úmluva z roku 1994, u nás vydaná pod číslem 133 z roku 1994 Sb., a smlouva o vzájemné pomoci ve věci celnictví 9 z roku 1998 Sb., dále 11 z roku 1975 Sb., úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě 100 z roku 1976, o práci osádek mezinárodních přeprav č. 26 z roku 1978 Sb., o zřízení silničních přechodů, 144 z roku 1982 Sb., o využívání zrušených CARNET TIR, tedy odbavení mezinárodní kamionové dopravy, dále 93 z roku 1984 Sb., dohoda o technické a jiné pomoci vozidlům mezinárodní dopravy a také úplně nová smlouva o mezinárodní linkové autobusové dopravě ze dne 26. 8. 2000, u nás uveřejněná pod č. 75/2000 Sb.
***