(17.10 hodin)
(pokračuje Gross)
Co se týká využívání VIN při výrobě vozidel, v České republice, jak známo, osobní vozidla jsou vyráběna sériově vlastně jenom jedna. Tento výrobce v České republice VIN využívá, je aplikován v rámci jeho výroby. Problém je v tom, že od r. 1992 jsou všechny tehdejší čs. státní normy pouze doporučující a my nemůžeme nikoho nutit k tomu, aby tyto normy byly bezezbytku plněny v této oblasti, nicméně nemáme s tím problém, protože onen výrobce VIN používá. Takže v tomto případě s touto pozicí čs. státních norem problém není.
Co se týká posledního bodu, to znamená jak probíhá spolupráce, my spolupracujeme se zahraničními partnery, na ředitelství služby kriminální policie, na Policejním prezidiu byl vytvořen speciální tým, který se zabývá spoluprací nejen s okolními státy, ale v rámci celoevropského prostoru. Máme možnost od druhé poloviny 1998 vstupovat do databází odcizených vozidel, to je jiná databáze nežli ta databáze, která je v systému Eurocaris, takže do databáze odcizených vozidel celoevropsky máme možnost vstupovat prostřednictvím národní centrály Europolu v Praze. Od té doby se také výrazně zlepšily možnosti ověřovat původ některých vozidel. Tam je ale problém s tím, že poměrně častým zdrojem krádeží v oblasti motorových vozidel nebo spíše podvodů jsou leasingové podvody, pojišťovací podvody, a tam dochází bohužel k tomu, že do evidence odcizených vozidel se v těchto případech dostávají ta vozidla celoevropsky s nějakým dvou-, tříměsíčním zpožděním, což už obvykle bývá v okamžiku, kdy vůz odcizený nebo podvodně získaný je legalizovaný, byť třeba někde mimo území České republiky, na východ nebo na sever, kde bohužel k těmto věcem často dochází.
Takže ta spolupráce probíhá v rámci této skupiny i s největším tuzemským výrobcem automobilů, akciovou společností Škoda Auto. Pracují tam také zástupci generálního ředitelství cel, ministerstva dopravy i někteří jiní pracovníci, např. z některých občanských sdružení.
Tolik, pane poslanče, k vašim otázkám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministrovi. Pan kolega může využít ještě své možnosti položit doplňující dotaz.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Myslím si, že odpověď byla docela vyčerpávající, ovšem evidence, ta sjednocená databáze umožňuje, aby pouze vozidlo, které je odhlášeno z databáze jako vozidlo určené k vývozu a k prodeji do zahraničí, bylo potom přihlášeno v jiném státě, který je do té databáze zapojen. Čili je to něco trochu jiného, umožňuje to v předstihu řešit právě to, o čem jste mluvil, ten tříměsíční rozdíl mezi zaváděním do databáze.
Chtěl bych se zeptat, jestli vám je známo, pane ministře, že existuje společnost, která dokonce inzeruje na internetu lustrování vozidel, zda nejsou kradená. Je to velmi zajímavý obchod. Ceny jsou tam velmi zajímavé, obrat je velmi zajímavý. Mě by zajímalo, jestli jste o tom informován, protože tady zřejmě někdo používá nějaké databáze, databáze, které možná nejsou běžně používány ani naší policií. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má ministr vnitra.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Nejprve k té první otázce. Na rozdíl těch dvou evidencí jsem právě upozornil. Jedna je systém Eurocaris, druhá je evidence odcizených motorových vozidel. Do té druhé evidence máme přístup od druhé poloviny roku 1998. V tom prvním systému - to je ten systém, který reaguje v předstihu - jsou ty zábrany, o kterých jsem hovořil ve svém úvodním expozé, ale je zde návrh, který umožní už plně využívat tento systém. Věřím, že Česká republika bude přínosem poté, až bude moci plnohodnotně tohoto využívat.
Co se týká druhé otázky, databáze odcizených vozidel, vím o tom, že takovéto prověřování bylo inzerováno, ale přiznám se, že v tuto chvíli přesně nevím, na základě jakých databází se vychází, jestli legálních, či nelegálních. Ten důvod, proč to nevím, je zcela jednoduchý. Ministerstvo vnitra se rozhodlo již teď tuším od poloviny říjny uveřejnit na internetu seznamy, některé databáze odcizených věcí, tak aby každý člověk, který hledá nějakou věc, který si chce něco ověřit, mohl naprosto legálně, bez jakéhokoli poplatku si ověřit, jestli třeba občanský průkaz, který mu je nabízen např. v zastavárně nebo při výpůjčce nějakého zboží, není falešný. Tyto databáze jsou na internetových stránkách Ministerstva vnitra a každý se může podívat, jestli nějaký občanský průkaz je občanský průkaz odcizený, ztracený, nebo není.
Jiná věc, kterou uveřejňujeme nově na internetových stránkách, je seznam odcizených a zadržených uměleckých děl. Je kupodivu obrovské množství uměleckých děl, která jsou v našich skladech, nikdo se k nim nehlásí. Máme tam vyfotografované věci, tak aby se každý mohl podívat, jestli to náhodou nejsou věci, které pocházejí z jemu ukradených věcí.
Odpověď, proč přesně nevím, z čeho pocházejí tyto databáze, spočívá v tom, že si jist nejsem - protože se snažíme vytvářet maximální servis pro veřejnost - jestli toto nepochází z legálně zveřejněných evidencí, které Ministerstvo vnitra poskytuje. Protože tam, kde neporušujeme zákon o ochraně osobních údajů, snažíme se dát maximální servis. Ale i kdyby tomu tak bylo, je naprosto nehorázné, aby za to někdo účtoval poplatky, protože my tyto informace poskytujeme zadarmo na našich internetových stránkách. Takže na tuto věc se podívám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dalším vylosovaným je pan kolega Hojda. Vzhledem k tomu, že předmět jeho interpelace je totožný s předmětem interpelace pana poslance Kohlíčka, postupujeme dále. Dalším interpelujícím je pan poslanec Miroslav Beneš, interpelovaným ministrem ministr životního prostředí Miloš Kužvart, a to ve věci postupu v programu Slunce do škol.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři i ti, které zajímá něco jiného než má interpelace. Má interpelace je směřována na ministra životního prostředí. Myslím si, že věc která se pracovně nazývá Slunce do škol, tedy jakýsi program, který má našim dětem přiblížit, co to jsou alternativní zdroje energie, jaká je kapacita sluneční energie, jaká je efektivita a účinnost převodu sluneční energie na elektrickou, je velmi příjemná. Myslím si, že k tomu je třeba ještě dodat ekonomickou záležitost. Jsou zde ale určité nesrovnalosti.
Pan ministr jistě ví, že jsem dostal obsáhlý materiál od škol z celé republiky. Domnívám se, že důvěru škol, důvěru dětí není zapotřebí nějakým způsobem zrazovat, že se nejedná zase o něco fatálního. Přesto si myslím, že pan ministr by měl vysvětlit, proč Ministerstvo životního prostředí reagovalo tak dlouho na žádosti ze strany škol, proč trvalo více než pět měsíců, než to přehráli na Státní fond životního prostředí.
Děkuji, pane ministře.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr životního prostředí.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, program Slunce do škol byl založen v tomto roce, kdy jediným zdrojem financí je Státní fond životního prostředí. Pochopitelně zpracování ideje, jak postupovat, bylo na Ministerstvu životního prostředí, takže ta záležitost si zaslouží možná trochu podrobnější genezi, nějaké vysvětlení.
***