(11.30 hodin)
(pokračuje Kučera ml.)
Proti tomu se musím ohradit, protože byla projednána ne na řádném, ale na výjezdním zasedání za poněkud zvláštních okolností, které neumožnily projednat zprávu v zemědělském výboru řádně.
Přesto si myslím, že to není podmínka nevyhnutelně nutná. Ze zprávy se dozvíme spoustu informací, např. že v roce 1999 skutečně poklesly ceny obilí asi o 900 Kč za tunu, v různých kategoriích se to poněkud odlišovalo. Vůbec se však nedozvíme, proč tomu tak bylo, že to způsobila především chybná cenotvorba stávajícího ministra zemědělství, který přečerpal finanční prostředky svého resortu v roce 1998 a na rok 1999 nastavil ceny potravinářské pšenice hluboko pod reálné možnosti, pod reálnou skutečnost.
Ve zprávě se také dozvíme, že dramaticky klesla farmářská cena mléka, ale nikde se tam nedozvíte, že to bylo na základě pokusů o cenotvorbu ze strany ministra zemědělství Jana Fencla, který se snažil stávající trh s mlékem umravnit k obrazu svému a umravnil jej pouze k obrazu zpracovatelů a obchodních řetězců.
Ve zprávě se také dočtete, že např. poměrně významně stoupla cena jatečních prasat, ale už se nedozvíte, proč tomu tak bylo, že je to v převážné většině důsledkem toho, že se zde ustavilo jedno silné odbytové centrum prvovýrobců.
Myslím, že s celkovým výčtem nesrovnalostí nemusím pokračovat - byl bych tady asi hodně dlouho. Ale co mě bolí - při porovnávání podniků fyzických osob a podniků právnických osob se vždy, pokud v ukazateli dominují právnické osoby, dozvíte perfektně, o kolik procent, o kolik jednotek mají právnické osoby ukazatel lepší. Avšak v ukazatelích, kde jsou výrazně lepší fyzické osoby, se dozvíte jen konstatování, že tam mají ukazatel příznivější. Žádná čísla, žádná procenta.
Myslím, že to snad stačí k tomu, abych zde označil předloženou zprávu za zprávu, která je politickým dokumentem obhajujícím politiku ministra zemědělství, politiku vlády, a není to faktická zpráva o skutečném stavu našeho zemědělství. Zůstanu u tohoto konstatování a nebudu zde rozpoutávat debatu.
Nejdůležitějšími pasážemi ve zprávě podle mého názoru je pasáž o nezbytných opatřeních vyplývajících ze zprávy a pasáž, která má hodnotit účinnost poskytovaných podpor v zemědělství. Tyto dvě pasáže považuji opravdu za tak významné, že bychom jim měli věnovat podstatně větší pozornost.
O nezbytných opatřeních jsme zde u tohoto řečnického pultu měli válku již loni. Nic se nezměnilo, a proto velice rád podporuji stanovisko poslance Horta.
Máme zde také pasáž o hodnocení účinnosti poskytovaných podpor. Musím říci, že přestože je zde uvedena spousta čísel, je pasáž úplně prázdná, pouze konstatuje, kolik peněz je vynaloženo na ten který účel, ale jakékoliv vyhodnocení, jestli tyto peníze problém řeší, nebo jej do budoucna ještě zvětšují, nebo např. jestli poskytnuté podpory vedou k samostatnosti našich podnikatelů v zemědělství, nebo prohlubují jejich závislost na penězích ze státního rozpočtu a z Ministerstva zemědělství, to tam nenajdete. Zrovna tak tam nenajdete, jestli poskytnuté peníze zůstaly tam, např. u prvovýrobců, pokud jim měly být poskytovány, nebo skončily někde úplně jinde.
Proto si myslím, že bychom ke zprávě měli přistupovat pouze jako k politickému dokumentu ČSSD, nikoliv jako k zelené zprávě, která by zde měla být prodiskutována.
Asi je to nepřepracovatelné. Proto navrhuji takovéto usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá vládu ČR, aby v příští zprávě o stavu zemědělství
1. ekonomické výsledky podniků právnických osob a podniků fyzických osob byly posuzovány podle jednotné metodiky,
2. hodnocení účinnosti poskytovaných podpor v zemědělství bylo zpracováno podrobněji včetně posouzení doprovodných efektů, které vlastní poskytování podpory způsobuje.
Pokud nebude přijat návrh usnesení poslance Horta, věřím, že podpoříte můj návrh usnesení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane poslanče. Pouze upozorňuji, že váš návrh usnesení musí padnout v podrobné rozpravě. Slovo má pan poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, nyní bude následovat ono stanovisko poslaneckého klubu KSČM, resp. jeho převážné části, a to stanovisko bude velmi částečné. Já se totiž nedomnívám, že jde o nějaké výrazné politické hodnocení práce ministra Fencla. Já stojím za tím, co jsem řekl ve zpravodajské zprávě, že technicky formálně je zpráva velice podrobná a pečlivě vypracovaná. Mohu si dovolit nesouhlasit s některými tvrzeními, s některými jejími částmi, s některými souvislostmi apod., ale nevidím za tím žádné politické stanovisko nebo politické hodnocení.
Chtěl bych ve svém vystoupení uvést jen několik připomínek na doložení toho, co jsem říkal. V závěru si dovolím dát ještě jeden návrh.
Stojí např. za to volně citovat část textu "Obecné podmínky vývoje zemědělství": "Rámcové podmínky pro chod zemědělství se vyznačovaly nadále obtížnou makroekonomickou situací, nestabilním podnikatelským prostředím a relativně příznivými klimatickými podmínkami, cenovou krizí na agrárním trhu a zemědělskou politikou orientovanou zejména na stabilizaci a zlepšení příjmů ze zemědělského podnikání."
Až po hodnocení zemědělské politiky lze s tímto tvrzením souhlasit. Přes chvályhodné 20% zvýšení celkové podpory agrárního sektoru ze 14,7 mld. na 17,7 mld. Kč došlo ke zvýšení celkové ztráty zemědělců z 0,44 mld. Kč na 2,1 mld. Kč a zhoršení téměř všech důležitých ekonomických parametrů agrárního sektoru. O jaké stabilizaci a o jakém zlepšení je zde vlastně řeč, když celkové výsledky jsou takové, jaké jsou?
Nesouhlasím ani s tvrzením předkladatele zprávy, že zahraniční agrární obchod vzhledem k jeho snižujícímu se podílu na celkovém obchodu má klesající význam. Vždyť se meziročně zvýšilo záporné saldo z 22,08 mld. Kč na 23,87 mld. Kč a jeho podíl na ztrátě celkového zahraničního obchodu se zvýšil z 28,1 % na 34,2 %. To je docela alarmující a spíše to potvrzuje stoupající význam agrárního obchodu.
Rovněž lze polemizovat s hodnocením slabé poptávky po nákupu zemědělské půdy na trhu s ní. U uvedených příčin daného stavu je nutno vyzvednout především řekněme i katastrofální nedostatek vlastního disponibilního kapitálu. Ostatní důvody jsou v tomto srovnání řekl bych velmi podružné.
Zpráva vůbec neuvádí další důvod, a tím je nemožnost nákupu státní půdy právnickými osobami. Je ovšem otázkou, zda by tato možnost výrazněji ovlivnila trh se zemědělskou půdou vzhledem právě k onomu zmíněnému nedostatku kapitálu.
Jakou vypovídací hodnotu může mít tvrzení o vyšší produktivitě práce u podniků fyzických osob, udávané v čisté přidané hodnotě - ČPH - na jednu roční pracovní jednotku, když zpracovatelé museli vycházet z velmi nepřesných statistických údajů o pracovních silách v podnicích fyzických osob, kde jsou rodinní příslušníci, kde jsou různé neevidované, nevykázané výpomoci, brigádníci apod.?
***