(11.20 hodin)
(pokračuje Maštálka)
Týká se to obnovy úrodnosti půdy s výrazným doplněním živin, o něž byla půda ochuzena v posledních několika letech, ale i ve výrazném zvýšení stavu skotu za účelem využívání celé produkce z trvalých travních porostů. Nedostatkem je i nenacházení východiska k výrazně rychlejší obnově zastaralé a opotřebované zemědělské techniky, stejně jako k celkovému zvýšení výkonnosti zemědělství jak v rostlinné, tak v živočišné produkci. Dále pak nenachází se východiska k zastavení a obrácení prohlubujícího se agrárního salda a ke zvýšení příjmů zemědělců a tím i k obrácení nepříznivého vývoje nominálních a reálných mezd v zemědělství v porovnání s průmyslem a dalšími odvětvími národního hospodářství.
Nutné cesty nápravy jsou spatřovány ve dvou oblastech. Jednak v legislativní, která by se měla týkat ochrany zemědělských producentů v oblasti farmářských cen způsobem nastavení minimálních cen rozhodujících komodit na úrovni výrobních nákladů a také ochrany před nesolidními odběrateli, zejména to se týká lhůt splatnosti.
Druhou oblastí jsou příjmy zemědělství, kde se očekává podpora celkového zvýšení farmářských cen jako hlavního zdroje ke krytí nákladů na výrobu a výrazného zvýšení podpory v zemědělství k nápravě stavu, kdy toto odvětví bylo vědomě ochuzováno za účelem podpory sociálního smíru ve společnosti v minulých letech, tedy na investice do půdy, na obnovu strojového parku, na rekonstrukci budov a modernizaci technologií.
Tolik z konzultací, tolik to, co si myslí o této zprávě ti, kteří v zemědělském sektoru pracují. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Maštálkovi. Slovo má pan poslanec Petr Hort, připraví se pan poslanec Stanislav Němec.
Poslanec Petr Hort: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, smyslem předkládání zprávy o stavu zemědělství je podle mého názoru znát stav našeho zemědělství, poznat příčiny a hlavně vyvodit závěry a navrhnout nezbytná opatření ke zlepšení tohoto stavu.
Právě tato opatření, která by měla vést ke zlepšení stavu našeho zemědělství, protože zpráva konstatuje, že opět se situace zhoršila, jsou v tom duchu, který neustále kritizuji. Myslím si, že nepovedou ke zlepšení stavu našeho zemědělství, což ukazuje i situace v letošním roce, kdy se stav našeho zemědělství nezlepšuje. Je pravdou, že v letošním roce mělo nepříznivý dopad katastrofální sucho. Já však se domnívám, že současná politika Ministerstva zemědělství poškozuje naše zemědělství výraznějším způsobem než katastrofální sucho.
Proto vzhledem k těmto opatřením, která nepovažuji za správná - a tato zpráva se vlastně opakuje z minulého roku - a která by měla provádět výhled do budoucích let, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna zprávu o stavu zemědělství vrátila vládě k přepracování. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dále se hlásí pan poslanec Stanislav Němec, připraví se pan poslanec Miloslav Kučera mladší.
Poslanec Stanislav Němec: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, chtěl bych se velice krátce dotknout jednoho úseku zelené zprávy, která podle mne není tak úplně podrobná a kritická v těch místech, kde by to zapotřebí bylo, jak o tom mluvil pan poslanec Maštálka. Myslím si, že kritických momentů ve zprávě je velmi málo. Zpráva nás samozřejmě zahltila spoustou čísel, která jsou potřebná určitě pro celkový pohled na zemědělství, ale konkrétnosti, které mají dopad na celek, ve zprávě chybějí. Konkrétně se jedná o krátkou kapitolu, která se týká Státního fondu tržní regulace a jeho působení v loňském roce, kde se pouze konstatují čísla, kolik bylo na kterou komoditu vynaloženo státních prostředků, ale vůbec se nehovoří o tom, jaké efekty tyto regulace a prostředky měly v konečném důsledku na zemědělský trh.
Úplně konkrétně bych uvítal, kdyby v zelené zprávě nebo alespoň ve vyjádření pana ministra zaznělo několik vět o regulaci trhu s mlékem v loňském roce, protože to byla jedna ze stěžejních činností fondu tržní regulace. Bylo na ni vynaloženo 2,28 miliardy korun při celkových nákladech fondu 3,8 - to znamená 70 % výdajů Státního fondu tržní regulace.
Je třeba říci, že během loňského roku se šestkrát měnila pravidla na regulaci trhu s mlékem, což vedlo k tomu, že došlo k totálnímu chaosu na zemědělském trhu, k pádu cen, potom následně k zásahu státu vyhlašováním minimálních cen, ke snahám o diktování minimálních dodávek zejména pro soukromé zemědělce, na které se vztahuje tato minimální cena, k rozkolísání trhu, k posílení pozic obchodníků a zejména překupníků, a naopak ke značnému stížení zejména velkých a exportních mlékáren, zejména těch, které se chovaly korektně na zemědělském trhu. A těch není bohužel moc.
Situace z loňského roku se promítla i do roku letošního, a to tak, že opět hrozí - nerad používám silná slova - velký třesk a velký otřes na trhu s mlékem, a tím i ostatních zemědělských komodit, protože jeden z největších zpracovatelů v této zemi, Jihočeské mlékárny, se dostal do sporu se Státním fondem tržní regulace, který nechci hodnotit, nechci se přiklánět ani na jednu stranu, ale v principu státní úředníci jenom svým správním rozhodnutím dostali jednoho z největších výrobců mléka a odběratelů od zemědělců - znovu podotýkám, že toho, který se choval víceméně korektně na vnitřním trhu - do situace, že hrozí v podstatě katastrofální důsledky pro hospodářskou činnost nejen tohoto výrobce, ale samozřejmě všech zemědělců, kteří dodávají do této firmy.
Zde bych prosil o alespoň nějaké zhodnocení tohoto stavu a vlivu Státního fondu tržní regulace na skutečnou situaci na trhu, jestli prostředky, které byly na jedné straně vynaloženy z fondu, to znamená 2,28 miliardy, na druhé straně dotace přímo zemědělcům ve výši téměř 800 milionů korun, čili to je dohromady více než 3 miliardy korun, byly využity účelně.
Druhý okruh činnosti fondu tržní regulace, resp. druhá komodita, to je komodita potravinářské pšenice, kdy v loňském roce byl zvolen takový mechanismus nákupu potravinářské pšenice, intervenčního nákupu, který v podstatě za státní peníze umožnil opět několika málo firmám, které skladují a vykupují pro stát potravinářskou pšenici - to znamená, že realizují státní zakázku -, ohromný byznys, umožnil jim, aby si se zemědělci v podstatě pohrávaly jako s rukojmími. Pokud chtěli zemědělci dodávat na státní zakázku pro fond tržní regulace, byli nuceni často přijímat podmínky, které diktovaly tyto výkupní podniky, protože nebyla stanovena taková pravidla, která by tento státní obchod jasným způsobem definovala a definovala také povinnosti tomu, kdo tento státní obchod realizoval.
Tyto dvě věci v zelené zprávě postrádám. Nebudu navrhovat vrácení, protože to už navrhl pan kolega Hort, ale prosil bych pana ministra, aby se vyjádřil alespoň k těmto věcem, protože mají dalekosáhlý dopad nejen do letošního roku, ale samozřejmě i do budoucna. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Němcovi. Slovo má pan poslanec Miloslav Kučera mladší, připraví se pan poslanec Kováčik.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Paní předsedající, dámy a pánové, máme před sebou zprávu o stavu zemědělství. Zpráva je značně obsáhlá, s pěknou barevnou úpravou. To, že je obsáhlá, ale vůbec neznamená, že ji můžeme považovat za objektivní a vyváženou. Zpravodaj k této zprávě zde řekl, že zpráva nebyla připomínkována nijak výrazně na zemědělském výboru.
***