(15.30 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan kolega Walter Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych krátce zareagoval na pana kolegu Titze. Náš návrh novely vysokoškolského zákona předpokládá také jisté výjimky. To znamená, že všichni v režimu povinného bakaláře nebudou. Budou tam výjimky, které se budou obhajovat před akreditační komisí. Samozřejmě bakalář medik asi není možný a u akreditační komise se prostě rozhodne, že toto studium bude dlouhé magisterské. To je prostě veškerý problém.
Jestli ještě mohu říci dvě věci - abychom nezpochybňovali bakaláře. Uvedu vám příklad z regionálního školství: Dneska chceme učit cizí jazyky, a máme někde nulovou aprobovanost cizích jazyků. Z tisíce žáků, kteří se hlásí na dlouhý magisterský program, fakulta vezme deset uchazečů, z toho devět jde k firmám, protože ty je dobře zaplatí, a desátá dívka jde dělat au pair do Ameriky. Právě v oblasti bakalářů vidím možnost, jak třeba tento problém vyřešit. Nesnižujme bakaláře, mají velký význam ve spoustě povolání.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní následuje série faktických poznámek. Pan kolega Kalousek, potom pan kolega Mareš.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Velmi stručnou faktickou poznámku k vystoupení pana docenta Titze. Pan docent Titz jako exaktní technik a ryzí charakter na chvíli podlehl dojmu, že jedna a jedna jsou dvě. Pane předsedající, prosím, vaším prostřednictvím bych chtěl svému příteli říci, že ve vědách humanitních a v Poslanecké sněmovně tomu tak často není.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Působím jako imaginární zprostředkovatel této zprávy panu poslanci Titzovi.
Registroval jsem nejdříve pana kolegu Mareše, potom pana poslance Plevu. Toto je faktická poznámka. Pan kolega Mareš.
Poslanec Petr Mareš: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych také jen faktickou poznámkou zareagovat na vystoupení pana kolegy a přítele Titze - doufám, že mohu říci. Je pravda, že pod novelou jsou podepsáni kolegové poslanci, kteří mají vzdělání spíše humanitní. Rád bych panu kolegovi připomněl, že školy, které produkují nejvíce nositelů Nobelových cen, které patří nesporně mezi nejšpičkovější vzdělávací ústavy na světě právě v oboru, o kterém hovořil, tj. v matematice, v jaderné fyzice a v příbuzných vědách, tj. Massachusettský institut technologie a Rutherfordova laboratoř v Oxfordu, jsou obě dvě organizovány systémem bakalář - magistr, přesně tak, jak to máme my. A docela jim to tam, Miloši, nezlob se na mě, jde. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Žádná faktická již v pořadí není, proto má slovo již řádně přihlášený kolega Petr Pleva, připraví se pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, už vás nebudu dlouho zdržovat, jen několik drobných poznámek k této novele, jejímž jsem spolupředkladatelem.
Za prvé mi dovolte, abych opravil nebo zpřesnil tvrzení pana ministra, a to že Česká konference rektorů vyjádřila zamítavé stanovisko k návrhu této novely. Není tomu tak, Česká konference rektorů vyjádřila zamítavé stanovisko kdysi dávno k předchozí novele. K této novele naopak Česká konference rektorů, k oblastem tam obsaženým, vydala stanovisko kladné. Kdo vydal záporné stanovisko, to je Rada vysokých škol, a to je jiná organizace, a pan ministr to jistě samozřejmě dobře ví.
Teď několik poznámek k proběhlé rozpravě a k samotné novele. Pan kolega Titz tady hovořil o tom, že předkladatelé mají všichni humanitní vzdělání. To měl sice pravdu, nicméně také hovořil o tom, že u technických věd bude zavádění postupného bakalářského a potom magisterského programu problém. Je s podivem, že po prvním předložení této novely a otevření tohoto problému se skutečně rozproudila velká debata. Začalo se v tomto směru něco dít na vysokých školách a první vysoké školy, které se přihlásily k tomu, že budou dělat reakreditace právě na navazující programy, byly Vysoké učení technické v Brně a ČVUT v Praze. Takže nebyly to humanitní školy, byly to školy právě zaměřené technicky.
Co se týče ještě bakalářských programů a navazujících magisterských programů, jeden argument proti současnému tunelovému způsobu studia. Tento způsob je velmi nákladný nejen z toho důvodu, že drží studenty celých pět let, ale je velmi nákladný i z toho důvodu, že spousta studentů toto studium nedokončí. Oni ze studia odpadávají, a nejen mnohdy po prvním ročníku, ale někdy i po třetím ročníku studia, protože jejich předpoklady prostě nejsou takové, aby se věnovali více vědecké činnosti, kterou předpokládá tunelový magisterský studijní program. Nicméně tito studenti, kteří vlastně po absolvování tříletého studia na vysoké škole spotřebovali nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu, tudíž z kapes daňových poplatníků, nejsou v podstatě nic jiného než maturanti. Přitom by mohli mít bakalářský titul a mohli by se lépe uplatnit na trhu práce. Myslím si, že je to škoda a je to plýtvání s veřejnými prostředky. A také tomu má naše novela zabránit, aby k tomuto plýtvání nedocházelo.
Co se týče akreditace celoživotního vzdělávání, pak vysoké školy současným studentům, kteří nejsou přijímáni a udělali přijímací zkoušky, píší do zprávy o tom, že nebyli přijati, že nebyli přijati z kapacitních důvodů. Jak mi potvrdili mnozí rektoři vysokých škol, dobře vědí, že toto je lež, že nebyli přijati z kapacitních důvodů, protože kapacity na vysokých školách jsou, ale nebyli přijati z finančních důvodů, prostě proto, že za nadpočetné studenty postihne vysoké školy finanční sankce z ministerstva školství. Proto si také možná vzpomeňte vy, kteří teď obhajujete, že není možné za studium platit, že není možné, aby na to přispíval někdo jiný než stát, vzpomeňte si také na minulý rok na projednávání zákona o státním rozpočtu, kde jsem zrovna já navrhoval zvýšit peníze na vysoké školy tak, aby kryly ty přespočetné studenty, které vysoké školy nemohly z kapacitních důvodů přijmout, ale nemohou, protože je jinak za to stihnou sankce z ministerstva. Nenašla se vůle v této sněmovně, abychom takto řešili problém vysokých škol.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Faktická poznámka pana ministra Eduarda Zemana. Poté pan poslanec Ransdorf.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Nerad zdržuji, ale sankce spočívá pouze v tom, že je nezaplatíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan kolega Miloslav Ransdorf, poté pan poslanec Miloslav Kučera starší.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, předkládaný návrh a diskuse k němu vedená ve mně vzbuzuje dojem, že nepochybně měl velkou pravdu Jan Werich, když říkal, že nemáme zatracovat středověk, protože i středověk se vyvíjí a nakonec nás dožene. To se stalo při podobných debatách. Vzpomínám si, jak kdysi poslanec a později senátor Václav Benda navrhoval, abychom zrušili povinnou školní docházku, protože tím prý narušujeme práva dětí. Podobná debata, která se tady teď vede kolem zákona o vysokých školách, rovněž navozuje oživení středověkých praktik, když se tedy hovoří o tom, že by měly proudit různé další fondy do škol, že by školy měly hospodařit se svým majetkem. To už tady koneckonců bylo, protože měly u nás školy velice málo prostředků a dokonce i minimální prostředky měla Univerzita Karlova ve středověku, např. před Bílou Horou byl nucen rektor univerzity Martin Macháček z Nauměřic pronajímat prostory Karlova učení.
***