(11.10 hodin)
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 1999 je předkládána na základě usnesení vlády č. 720 ze dne 14. července 1999. U této zprávy jsme také poněkud pozměnili název, protože ten název, který v minulosti zněl "Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestné činnosti motivované rasismem a xenofobií nebo páchané příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky", se nám zdál neodpovídající tomu, co má na mysli takováto zpráva. Problém extremismu je přece jen poněkud širší než to, co bylo striktně vymezeno v názvu zpráv, které byly předkládány v minulosti.
Ministerstvo vnitra vypracovalo tuto zprávu společně především s Ministerstvem spravedlnosti, které se také podílí na boji s extremismem, pracovali jsme však i s údaji od některých jiných ministerstev.
Vláda schválila tuto zprávu 12. července roku 2000 a poté byla předložena Poslanecké sněmovně.
To, co bych měl zdůraznit především, je, že problematika extremismu, tak jak se v ČR projevuje, není něčím, co by nějak vybočovalo z evropského prostoru, celoevropského kontextu, protože stejné problémy ve větším či menším měřítku se projevují i u nás. Dokonce je to tak, že se pomalu smazávají rozdíly mezi zeměmi Evropské unie a mezi tzv. postkomunistickými zeměmi, protože problémy s extremismem mají v tuto chvíli prakticky všechny státy na evropském kontinentu.
Na rozdíl od předchozích zpráv jsme se rozhodli tuto zprávu pojmout poněkud méně formálně, protože v minulosti byly některé problémy pouze naznačovány, nebyly však pojmenovány naprosto konkrétně. Konkrétnost je zde vyjádřena i v oblasti jednotlivých subjektů, ať už se jedná o občanská sdružení, nebo dokonce i politické strany, které v této zprávě pojmenováváme naprosto konkrétně jako subjekty, které mají svou činností blízko k činnosti s extremistickým podtextem. Rozhodně se nejedná o něco, co by mělo činnost těchto sdružení kriminalizovat, o tom se dá rozhodovat pouze na základě naprosto konkrétních skutků, které by naplňovaly skutkovou podstatu uvedenou v trestním zákoně. Jedná se o jakýsi preventivní akt, protože jsme přesvědčeni, že se musíme snažit i tímto způsobem, takovýmito zprávami pojmenovat jednotlivé projevy extremismu a informovat také o jednotlivých subjektech, které se v této oblasti pohybují a vyvíjejí určité aktivity.
Jsem přesvědčen, že takovéto detailní informování je určitým projevem prevence v této oblasti.
Z hlediska opakovaného výskytu sledovaného druhu kriminality zpráva poprvé nastoluje také otázku vyhodnocení rizikovosti jednotlivých regionů v oblasti extremismu a trestných činů spáchaných s extremistickým podtextem.
Nově se také v této zprávě hodnotí to, co jsme diskutovali v předchozím bodě, tzn. extremistický podtext při spáchání trestných činů policistů Policie ČR. Je to nově sledovaná záležitost v roce 1999. U dvou trestných činů policistů Policie ČR byl konstatován extremistický podtext. Nevyhýbáme se tomu, pojmenovat věci naprosto otevřeně, protože si myslíme, že by nebylo dobré snažit se zametat pod koberec některé problémy, které zcela evidentně existují.
Nyní k některým konkrétním údajům.
Podíl trestné činnosti s extremistickým podtextem zůstává z hlediska svého procentního podílu na celkové trestné činnosti v ČR nevelký. Z hlediska absolutních čísel bychom tedy mohli zůstat relativně v klidu. V klidu však nemůžeme zůstat proto, že tato trestná činnost má podle našeho názoru poměrně velkou míru společenské nebezpečnosti. Druhá věc, která nás nemůže nechat v klidu, je to, že přes nevelký počet absolutních čísel těchto trestných činů dochází k poměrně velkému nárůstu, a to nárůstu o více než 130 %, což samozřejmě z roku na rok je nárůst poměrně velký.
Jenom pro informaci - v roce 1998 to bylo 133 trestných činů s prokazatelným extremistickým podtextem, v roce 1999 je to již 316 takovýchto trestných činů. Takže ten trend je zcela evidentně zvyšující se. Připočteme-li k tomu vysokou míru společenské nebezpečnosti, tak je to něco, co nás určitě klidnými nemůže nechat.
Samozřejmě lze v tom vidět i pozitivní věc, tedy to, že policie se na tuto oblast poněkud více zaměřila než v minulosti. To, co v minulosti bylo spojováno s běžnou, obecnou kriminalitou, kde rasistický podtext nebyl rád viděn, v tuto chvíli má policie jasné instrukce, aby se naopak zaměřovala na to, aby se snažila jednoznačně prokázat nebo vyloučit extremistický podtext u trestných činů, které by ho mohly mít. Ten zvýšený počet více než 130 % jde také na vrub zvýšené aktivity policie v tomto směru. V každém případě je to něco, co nás úplně klidnými nechávat nemůže.
Pozitivní je jedna věc. Na rozdíl od roku 1998 trestné činy spáchané v roce 1999 s extremistickým podtextem nebyly provázeny úmrtím nějaké osoby, což je věc dílčí, nicméně z hlediska lidských osudů je to věc pozitivní, za kterou jsem vděčný. Doufám, že tento trend bude pokračovat, abychom se vyhýbali alespoň těm nejzávažnějším následkům takovéto trestné činnosti.
K nejzávažnější trestné činnosti docházelo především v souvislosti s rasovou a národnostní nesnášenlivostí. To z těch jednotlivých druhů extremistických činů je zcela prokazatelné. Je také zcela prokazatelné, že byla páchána převážně příznivci hnutí skinheads a nadále směřovala zejména proti příslušníkům romské komunity. To z těch údajů, které jsou k dispozici, zcela jednoznačně vyplývá a nelze s tím podle mého názoru jakkoli polemizovat.
Za nezbytné považuji upozornit na některé aktivity, které Ministerstvo vnitra v roce 1999 realizovalo. Bylo uspořádáno mezinárodní sympozium k problematice extremismu, které mělo velice dobrou účast, a hlavně z něj byly získány konkrétní závěry, které se snažíme uplatnit nejen v rámci práce Policie České republiky, ale jsou užitečné a uplatňovány i v rámci práce některých jiných policejních sborů, policejních sborů jiných států.
Byly uskutečněny i některé kroky, které v rámci celkového boje s extremismem byly učiněny na domácí půdě. Připomněl bych zde především postup Ministerstva vnitra vůči registrovaným organizacím Vlastenecká fronta a Národní aliance.
Důležité je také zmínit, že byly měněny některé interní akty a nařízení na Ministerstvu vnitra tak, aby tato oblast mohla být poněkud efektivněji zvládnuta a hlavně sledována tak, abychom mohli hledat určité zdroje poučení a modelovat to do opatření, která budou v praxi realizována.
Jedna z posledních věcí, o které bych se chtěl zmínit, je, že v roce 1999 se prosadila i účinnost opatření, která byla přijata vládou v roce 1999, která zůstávají v platnosti i na delší období. Z toho vyplývají některé priority, které se týkají důrazu na práci Policie ČR, vytvoření specializované skupiny pro boj s extremismem na policejním prezidiu, dále na činnost specialistů na krajských a okresních úrovních zabývajících se problematikou extremismu, kteří byli k tomuto účelu určeni, tedy i na těch nižších článcích Policie České republiky.
***