(11.20 hodin)
(pokračuje Gross)
A co bych podtrhl jako něco, co se do budoucna musíme snažit ještě více zefektivnit, je vzájemná spolupráce s Bezpečnostní informační službou a Vojenským obranným zpravodajstvím a všemi orgány činnými v trestním řízení, protože je to oblast, kterou musíme sledovat celou kapacitou, kterou má česká exekutiva k dispozici.
A úplně poslední věc, kterou bych řekl, je, že ani tato zpráva a poznatky, které jsme získali, nemění nic na tom, že oblast prevence je to, čemu musíme věnovat také maximální pozornost, protože represivní kroky mohou omezit, mohou eliminovat jednotlivé nejzávažnější problémy, ale bez účinné prevence se nám nepodaří víceméně to podhoubí, které vlastně všem extremistům, ať již jsou zaměřeni tím či oním směrem, nahrává. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jiří Havlíček a informoval nás o projednávání této zprávy ve výboru.
Poslanec Jiří Havlíček: Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, výbor pro obranu a bezpečnost projednal zprávu o problematice extremismu na území ČR v roce 1999, sněmovní tisk 687, na své 40. schůzi 6. září t. r. a přijal k němu usnesení, kterým pověřil zpravodaje, aby s ním seznámil Poslaneckou sněmovnu. Usnesení přednesl v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan poslanec Houzák, ale přednostně dávám slovo předsedovi klubu KSČM Vojtěchu Filipovi.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Milý pane předsedo, pane ministře, paní a pánové, nebudu vystupovat, jenom repliku na závěrečná slova o minulé zprávě, kterou řekl pan ministr vnitra. Víte, ono disciplinované násilí je také násilím, a dokonce si myslím, že je mnohem nebezpečnější, a já si myslím, že těžko lze zpochybnit, že došlo docela k těžkým excesům při útoku policie na demonstraci 1. května v letošním roce na Střeleckém ostrově. Nerad bych, aby to bylo zpochybňováno.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Dále bude hovořit pan poslanec Houzák. Jiné přihlášky nemám.
Poslanec Josef Houzák: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, předložená zpráva o problematice extremismu na území ČR v roce 1999 poměrně obsáhle ukazuje na stále se zvyšující trend extremismu, a to především pravicového. Potvrzuje to samotná zpráva, která právě projevům pravicového extremismu věnuje podstatnou část. Jeho růst je příznačný především pro léta 1998 a 1999 aktivním vystupováním, protestními pochody, demonstracemi nebo shromážděními. Jako nositelé v této zprávě jsou označováni především představitelé hnutí skinheads a tomuto hnutí je i v této zprávě přisuzována významná role na neofašistickém a neonacistickém hnutí.
Není zanedbatelný faktor růstu organizovanosti a aktivity těchto skupin a stále sílící propojení na zahraniční organizace. Zpráva konstatuje, že vedle registrovaných organizací a jejich členů působí na našem území i mnoho příznivců hnutí skinheads, kteří nejsou v žádné organizaci registrováni. Je třeba souhlasit s konstatováním, že nelze tento stav a jeho vývoj v žádném případě podceňovat.
Podrobnější pohled na organizovanost, aktivity, zahraniční kontakty pravicových extremistů ukazuje, že nelze pohlížet na věc pouze z územního principu, sociálního stavu nebo počtu nezaměstnaných nebo např. sousedství k určitému státu. Potvrzují to některé aktivity např. v Severočeském kraji k sousednímu Německu, ale i posouzení vlivu sociálně kritické situaci v tomto regionu. Výskyt neonacismu a neofašismu a tím projevenou aktivitu je třeba dát do souvislosti s pácháním trestné činnosti s rasovým podtextem, a zde je třeba přihlédnout i k početnímu zastoupení některých sociálních a národnostních skupin obyvatel podle jednotlivých krajů. Je to i otázka autority státních orgánů a represivních opatření.
V této souvislosti považuji účinnost represivních opatření za zcela minimální, doplněná(?) formálním přístupem i státních orgánů.
Zvláštní pozornost u mě vyvolává charakteristika rozdílu mezi pravicovým a levicovým extremismem. Je naprosto srozumitelné, že pravicový extremismus se vyjadřuje, jak zpráva uvádí, trestnou činností v podobě rasistických útoků, útoků na jednotlivce, odvozené od příslušnosti k sociální či určité třídě.
Na druhé straně jsou levicovému extremismu přisuzovány útoky na reprezentanty státní moci, na pravicové extremisty a případně proti globalizaci.
Za naprosto nepřijatelné považuji zařazení mezi projevy levicového extremismu všeslovanství. Předložená zpráva v tomto směru uvádí nepřesvědčivé argumenty, které považují propagaci slovanství slovanským národem za extremismus. To jsou také důvody, které mě vedou k odmítnutí této části zprávy, a tím pochopitelně předložené zprávy jako celku.
To, že kategorizace jednotlivých skupin ve zprávě není nikterak přesvědčivá - a padlo to zde i při projednávání předcházející zprávy - potvrzují posouzení některých projevů v podobě protestů a demonstrací. Zpráva např. uvádí takovéto společné akce jak pravicového extremismu, tak levicového: Nesouhlas se vstupem do NATO, proti globalizaci, za mír v Jugoslávii, ale dnes můžeme říci i protesty směřující k jednání MMF a Světové banky.
Jsem přesvědčen, že forma a přístup k vyjádření nesouhlasu byly naprosto rozdílné a nelze paušálně nesouhlas kteréhokoliv občana, i neorganizovaného, zařazovat jako projev extremismu. Potlačování práv a svobod, vyvolávání sociální nenávisti, rozdělování společnosti do nepřátelských skupin bylo zde nedávno deklarováno v novele trestního zákona.
Podrobný rozbor současného stavu ukazuje, že státní orgány zlepšily monitorovací činnost. Přes tento fakt si myslím, že charakteristika nebo zobecnění extremismu je značně zjednodušené a v některých případech zcela vybočuje z vymezené skupiny, jak je uvedena v charakteristice.
Souhlasím s posouzením stávající situace a jejího dalšího vývoje, že tak jako ve větší části Evropy, tak i u nás riziko pravicového extremismu je vysoké. Prevence ani postih neodpovídají skutečnému stavu tohoto problému a jeho předpokládanému vývoji na území ČR.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do všeobecné rozpravy. Pokud tomu tak není, otevírám podrobnou rozpravu, do které se přihlásil už pan kolega Havlíček jako zpravodaj, který v podrobné rozpravě přednese návrh na usnesení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Havlíček: Děkuji, pane předsedající. Je jeden návrh usnesení, který navrhl výbor pro obranu a bezpečnost a který přečtu.
Doporučuji Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby zprávu o problematice extremismu na území ČR v roce 1999, sněmovní tisk 687, vzala na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Táži se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Pokud tomu tak není, končím podrobnou rozpravu a táži se pana ministra, zda chce vystoupit v závěrečném expozé. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Budu stručný, pane místopředsedo. Stejně jako u předchozích zpráv se sluší, abych řekl, že opatření, o kterých se hovoří v této zprávě, o kterých jsem hovořil v úvodu, byla přijímána na základě rozhodnutí mého předchůdce Václava Grulicha, takže případná slova chvály musí být směřována tímto směrem. A pravda je, že v roce 1999 se udělala řada pozitivních opatření, včetně postupu Ministerstva vnitra při registraci některých občanských sdružení, případně politických stran.
***