(11.00 hodin)
(pokračuje Klas)
Dovolte mi, abych předložil vážené sněmovně návrh na usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere zprávu o situaci v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti na území České republiky v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998) na vědomí."
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Klasovi. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Nyní uděluji slovo ministru vnitra Stanislavu Grossovi.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, rozprava byla poměrně dlouhá, i když v ní vystoupili pouze tři řečníci, ale byla v ní řada podnětů. Když jsem poslouchal vystoupení především kolegy Filipa, tak jsem si vzpomněl na výrok někdejšího opozičního poslance, který se tehdy dostal do nějakého konfliktu s tehdejším předsedou vlády Václavem Klausem, když ho kritizoval za něco, nebo mu dával nějaké podněty. Tehdejší pan předseda vlády to neakceptoval a tehdejší pan poslanec Trnka mu odpověděl něco v tom smyslu, že kritika nebo názor opozice je rozum zadarmo. Tak se k tomu snažím přistupovat. Je to rozum zadarmo, který může člověk sbírat, a myslím, že ve většině vystoupení opozičních politiků se k tomu tak přistupovat dá a leckdy má tento názor svoji relevanci.
Přistoupím nyní jenom k některým z těch dílčích podnětů, protože všechny se mně nepodařilo vzhledem k obsahu vystoupení poznamenat, ale ujišťuji vás, že naši pracovníci budou pracovat se stenozáznamem z vašich vystoupení a pokusíme se nějakým způsobem říci, co lze nebo co nelze zapracovat a z jakých důvodů.
Každopádně jsem potěšen, že všichni konstatovali, že zpráva je kvalitnější než ty předchozí. Opět řeknu to, co jsem řekl v úvodním slově, že chvála jde především na hlavu mého předchůdce Václava Grulicha, nikoli na mou hlavu.
Co se týče oblasti organizovaného zločinu a drog, zaznělo to zde ve všech třech příspěvcích, nejvíce ve vystoupení pana kolegy Filipa. Ministr vnitra stejně jako vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně. Zde řeknu Poslanecké sněmovně něco, co jsem chtěl ještě chvíli "držet pod pokličkou" - my chystáme poměrně rozsáhlou reorganizaci v neuniformované části Policie ČR tak, aby k 1. 1. mohla vstoupit v účinnost. Tato reorganizace se týká i oblasti boje s drogovou kriminalitou. Jeden z cílů, kterého chci dosáhnout je, aby od 1. 1. Česká republika měla národní protidrogovou centrálu na úrovni samostatné celorepublikově působící služby, tak jak je tomu ve většině států, které se s tím v minulosti podílely. Je to poměrně složitý úkol, protože delimitace bude znamenat poměrně složité posuny i určité finanční náklady, ale jsem přesvědčen, že již přišel čas, kdy Česká republika musí mít samostatnou centrální složku, která bude přímo zodpovědná nejvyššímu policejnímu managementu a nebude pracovat pouze v rámci jiného celorepublikového útvaru. Toto by se mělo stát k 1. 1., pokud nenastane nějaká mimořádná událost.
Co se týče statistik, co zde zaznívalo? Všechny statistiky jsou do určité míry zkreslovány, protože co by mělo být pro veřejnost relevantní, to by měl být počet spáchaných trestných činů a počet lidí, kteří byli za ně odsouzeni. Otevřeně říkám a říkal jsem to v době, kdy jsem byl opoziční poslanec, že to, co je v policejních statistikách, je něco jiného. To je to, kdy za zjištěný trestný čin je sděleno obvinění vyšetřovatelem konkrétní osobě, ale už se nesleduje to, jestli dojde k návrhu na podání obžaloby a jestli dojde k pravomocnému odsouzení. To je pravda. Problém je, že trestní řízení u nás je poměrně dlouhé a že potom statistické sledování období za jeden rok je velice obtížné, protože to, co je spácháno v roce 1996, bylo pravomocně odsouzeno v roce 1999, 1998, čímž tyto statistiky jsou problematické. Pokusíme se toto nějak uchopit stejně tak jako delší sledované období, i když v tabulkách, pokud je máte k dispozici, je tam období u jednotlivých druhů trestné činnosti 1993 až 1999, dokonce některé statistické údaje jsou tam i za rok 1990.
Poslední věc, ke které se chci vyjádřit, je oblast extremismu. Máme za chvíli projednávat zprávu o extremismu - možná že by to patřilo tam, ale třeba se díky tomu zkrátí diskuse. Já odmítám ten názor, že by policie jinak měřila tzv. levicovým extremistům a jinak měřila pravicovým extremistům. Neumím říci, jestli v policii jsou větší sympatie k těm či oněm. To je na delší diskusi. Jsem ale přesvědčen, že drtivá většina policistů jsou profesionálové, lidé, kteří nesympatizují s žádným projevem extremismu, pokud je spojovaný s porušováním zákona. Ale ty konkrétní případy, které zde byly zmiňovány, tvrdší zásahy proti těm a laxní přístup k druhým, jsou dány něčím jiným. Je to dáno tím, že bohužel ten pravicový extremismus, který je zde prezentován především příslušníky skinhead, je o poznání disciplinovanější - a to je povahový rys těch pravicových extremistů - než anarchistická shromáždění. A možnost zákroku policie je v okamžiku, když jsou splněny zákonné podmínky. Jestliže je nějaké shromáždění skinheads, kteří postupují podle zákonů, a i když nepostupují podle zákonů a není toto shromáždění oznámeno, tak respektují výzvy policistů, a pak je velice obtížné protizákonně proti nim zakročit. Oni tu vnitřní disciplínu mají skutečně mnohem větší a policie, ač by sebevíce chtěla zakročit vůči takovémuto nepovolenému shromáždění nebo neoznámenému shromáždění, nedostane příležitost, protože oni na rozdíl od nejrůznějších shromáždění anarchistů jsou disciplinovaní, a jestli jim svolávatel takového shromáždění řekne, že se teď rozejdeme a po skupinkách půjdeme tam a tam, tak oni jdou. Tomu tak bohužel nebo bohudík, jak to kdo vezme, u té druhé skupiny není. To je základní problém, že někde dojde ke střetu a jinde k tomu střetu nedojde. Já bych si přál, aby k němu nedocházelo nikde. Ale k tomu musí být vstřícnost a postoj z obou stran, tj. ze strany policie, tak ze strany příslušného svolávatele shromáždění, ať je nebo není oznámeno. Samotné neoznámené shromáždění není zákonný důvod pro policii, aby mohla použít pořádkové síly k rozehnání. To samo o sobě nestačí.
Tolik asi na shrnutí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grossovi a prosím pana zpravodaje, aby se ujal své role.
Poslanec Jan Klas: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, v rozpravě vystoupili celkem tři poslanci a padl pouze jeden návrh na usnesení. Dovolte mi, abych ho zopakoval:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere zprávu o situaci v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti na území České republiky v roce 1999 (ve srovnání s rokem 1998) na vědomí."
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji.
O tomto návrhu rozhodneme hlasováním pořadové číslo 219, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 219 byl tento návrh přijat, když se pro něj z přítomných 178 vyslovilo pro 153 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je
88.
Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 1999
/sněmovní tisk 687/
Prosím, aby se slova ujal ministr vnitra Stanislav Gross a předloženou zprávu uvedl.
***