(12.20 hodin)
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, mé vystoupení nebude tak komplexní jako vystoupení mých předřečníků, zaměřím se pouze na jednu oblast, a to je oblast vzdělávání, protože vláda deklarovala, že vzdělávání bude jednou z jejích hlavních priorit pro rok 2001.
Rozpočet kapitoly školství je sice vyšší o 9 miliard, nicméně i toto číslo - a to bych chtěl velmi výrazně podtrhnout - je relativní, poněvadž se na vzdělání zase ubírá v jiné oblasti. O tom budu mluvit později. To je vlastně problém číslo jedna.
Jako druhý problém vidím, a to je problém velice závažný, využití, efektivní využití navýšených prostředků do oblasti vzdělání. Bohužel nejsou přesně identifikovány potřeby vzhledem k učebním dokumentům a ministerstvo ani nemá k dispozici potřebnou analýzu. Jinými slovy řečeno nevíme, co vlastně školský systém potřebuje, ale přesto do něj budeme lít více peněz. Samozřejmě nejsem proti zvyšování prostředků do vzdělání, byl bych také rád, aby to nikdo takhle neinterpretoval, nicméně bez zjištění konkrétních potřeb se může stát, že peníze nepůjdou na to, co je potřeba, že prostě peníze promrháme.
Stávající systém tyto mé obavy potvrzuje, neboť je založen na silném přerozdělování, vycházejícím mnohdy z velmi subjektivních faktorů, a neumí pracovat s konkrétními potřebami, protože je nedovede ani identifikovat. Co rozumím pod pojmem konkrétní potřeby? Mám na mysli např. potřebu učitelské práce, vybavení škol apod. Bez zjištění těchto skutečností je navýšení velmi těžko uchopitelné a ničemu nepomůže.
A teď ke zmíněnému problému číslo dvě, který se týká tzv. relativity navýšení prostředků. Já to považuji za velice závažný problém. V části H, která nese název Rozpočty územních samospráv, v příloze č. 7, kde jsou stanovena kritéria a propočtové ukazatele pro alokaci dotací a transferů zahrnutých finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, je v položce "školství" snížena dotace na žáka či dítě mateřské a základní školy. Tato dotace, která letos byla ve výši 1221 Kč, má být pro příští rok snížena o více než 300 korun. Přesněji vyjádřeno z 1221 Kč na 904 Kč. Toto snížení není nezanedbatelné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Při přibližném počtu asi jednoho milionu žáků základních škol - a to nepočítám děti ve školách mateřských - se jedná o snížení výdajů na vzdělávání přibližně ve výši 300 milionů korun. A to je, dámy a pánové, velmi vážná věc, protože tento sestup o 300 milionů je dost vysoký.
Co způsobí toto snížení?
Za prvé dotace o níž je řeč, je dotací na provoz základních a mateřských škol, již má ze zákona hradit zřizovatel, tedy obec. Účelem této dotace je vyrovnávat rozdíly, které existují mezi jednotlivými obcemi. Každá obec má totiž různou výši příjmů, výdajů, a to v důsledku mnoha faktorů, např. územního rozvoje, počtu obyvatel, daňové výtěžnosti apod. Povinnost zajistit standardní plnění povinné školní docházky pro každého v dostatečné míře však mají všechny obce stejnou. Proto je třeba jim k tomu vytvářet také dostatečné podmínky. Není možné někomu uložit zákonem povinnost, ale nevybavit ho k tomu potřebnými instrumenty. Schválení snížené dotace v tomto kontextu bude tedy znamenat, že jsme se vydali směrem posilování nerovnosti v přístupu k povinné školní docházce. Vytváříme tak nestejné podmínky pro děti v našich školách, z nichž ty, které žijí v obcích s nižšími příjmy, mají prostě smůlu.
Za druhé - snížení dotací bude znamenat větší zatížení obecních rozpočtů, neboť obce budou muset, pokud chtějí školu provozovat, sáhnout hlouběji do svých kapes. To samozřejmě povede k vyostření vztahů mezi obcemi, které školu zřizují, a těmi, jež školu ve svém obvodu nemají. Ze zákona právě obce bez školy musejí přispívat obcím zřizujícím školu určitou částkou na úhradu neinvestičních výdajů na každého žáka ze svého obvodu. Pohybuji se také v oblasti komunální politiky a vím, že to je obrovský problém. Stává se nezřídka, a určitě mi to starostové, kteří sedí v Poslanecké sněmovně, potvrdí, že obce prostě neplatí a tuto povinnost neplní. Zákon sice řeší zmiňovaný problém možností vymáhat tyto platby soudně, ale to je složité, problematické a hlavně zdlouhavé. Uvědomme si, že snížením dotace počet sporů mezi obcemi a zřejmě i počet soudních vymáhání vzroste, protože z hlediska provozu školy a následně rozpočtu obce se jedná o dosti vysoké sumy.
Chtěl bych tedy na vás všechny apelovat, abychom si byli vědomi tohoto závažného problému, výši dotace pro rok 2001 zachovali alespoň ve stejné výši jako letos. Naší vizí by měla být jakási garance státního srovnatelného standardu pro všechny žáky bez rozdílu ve všech programech, které poskytují stupeň vzdělání. Jen tak můžeme vytvářet podmínky pro nejmladší generaci, aby úspěšně vstoupila do života.
Žádné usnesení nenavrhuji. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců klubu ODS).
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Bartošovi. Dále je přihlášen poslanec Sehoř.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, dovolte taky mně, abych vyňal ze státního rozpočtu jen drobnou část, která se týká Státního fondu dopravní infrastruktury, a to těch záležitostí, které by mohly mít dopad na první čtení návrhu státního rozpočtu.
Druhým důvodem, proč vystupuji, je § 9 odst. 4 zákona 104/2000 Sb., a to, že bych měl jako předseda dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury informovat jak vládu, tak Poslaneckou sněmovnu o případných rozporech, které nastaly při schvalování rozpočtu fondu.
Výbor SFDI schválil svůj rozpočet v objemu 31,2 miliardy korun, který mu vymezuje státní rozpočet. Do příjmů je zařazena také dotace z Fondu národního majetku, a to 13,1 miliardy Kč.
A nyní ke třem podle mého názoru sporným záležitostem.
První sporná záležitost je zařazení reprodukce investičního majetku do SFDI. Dosud vláda nerozhodla o usnesení sněmovny k rozpočtu fondu na rok 2000, kde jsou programy 237 010, 327 020 a část programu 327 380 zpochybněny, a uplatňuje je i v návrhu na státní rozpočet na rok 2001.
Druhá záležitost je zařazení dluhové služby. V rozpočtu SFDI se objevují ve výdajích splátky dluhů Evropské investiční banky 2 miliardy korun a splátky dluhů Českých drah se státní garancí ve výši 2,5 miliardy korun. Zákon má na mysli ovšem pouze dluhy přijaté fondem, a ne dluhy přijaté státem. Mohlo by se stát, že v následujících letech již nebudou tyto dluhy sanovány Fondem národního majetku a výstavba infrastruktury se prakticky úplně zastaví.
A třetí věc, na kterou si dovolím upozornit, jsou činnosti Ředitelství silnic a dálnic a Správy a údržby silnic. Financování těchto institucí je zajištěno výhradně fondem, i když podle jejich statutu vykonávají také práce, které neodpovídají zákonu o SFDI. Tyto práce by měly být hrazeny z kapitoly 327 - Ministerstvo dopravy a spojů.
Doporučuji, aby tyto tři rozpory byly prozkoumány a aby ministr financí odpověděl v tomto smyslu sněmovně. Předejdeme tak tomu, aby začas NKÚ tuto problematiku řešil ve své kontrolní zprávě.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Po poslanci Sehořovi se přihlásil poslanec Pilip.
***